PŮVODNÍ ZPRÁVA | Trumpova cla se mohou české ekonomiky dotknout velmi silně. Hospodářství ale trápí více věcí

Českou republiku zřejmě čeká několik nepříjemných důsledků. „Obchodní válka prostě znamená snížení objemu obchodní výměny, zdražení zboží na obou stranách a tím také snížení poptávky a posléze také spotřeby. To pro českou ekonomiku – která stojí hlavně na spotřebě domácností – znamená možné ekonomické ochlazení,“ nastínila Šárka Shoup, výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost.

Trumpova cla ale podle ní nemusí být tím primárním problémem. „Stále nevíme, zda USA opravdu takto vysoká a široká cla zavedou a jaká bude reakce EU – zda reciproční, nebo jinak koncipovaná. Na druhou stranu výrobu v ČR dusí něco jiného, než jsou hrozící Trumpova cla: snahy o dekarbonizaci a celkově nekonkurenceschopné podnikatelské prostředí s vysokými cenami energií,“ zdůraznila Shoup.

Česko se tak dostává do nebezpečné situace. „To je pro ČR, jako jednu z nejvíce industrializovaných zemí EU a zemi, která vsadila na levné energie a německé technologie, téměř smrtící koktejl. Ono propouštění a konec plné zaměstnanosti přijde, ale případná cla za to budou moci pouze částečně,“ připustila výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost.

Hrozbu negativních důsledků pro české hospodářství připustila také ekonomka a odborná asistentka Veronika Nálepová z Evropské výzkumné univerzity v Ostravě. „Česká republika je významným hráčem v evropském výrobním řetězci, zejména díky svému automobilovému a strojírenskému sektoru. Zavedení cel na evropské zboží by se tak mohlo projevit řadou negativních důsledků pro české hospodářství,“ naznačila.

Zmínila konkrétně automobilový průmysl, který by podle ní byl vystaven dalšímu tlaku. „Automobilky jako Škoda Auto či výrobci komponentů jako Bosch a Continental by se mohli potýkat s poklesem zakázek od německých mateřských společností, což by mělo přímý dopad na zaměstnanost a investice v ČR. Tato situace by mohla dále eskalovat v kombinaci s rostoucími náklady na přechod k elektromobilitě a s intenzivní konkurencí z Asie,“ vysvětlila Nálepová.

„Podle Svazu automobilového průmyslu tvoří automobilový sektor 10 % HDP ČR a více než 20 % exportu. Jakékoliv omezení dodávek do USA by mohlo znamenat výpadek v objemu desítek miliard korun ročně,“ doplnila.

Dalším zasaženým sektorem může být výroba kovů a hutnictví, kde jsou české společnosti opět součástí širšího evropského dodavatelského řetězce. „Pokles poptávky v důsledku vyšších cel by mohl znamenat omezení výroby a ztrátu odbytu na americkém trhu,“ poznamenala Nálepová.

Problematická je také nutnost diverzifikace trhů, s níž se české hospodářství potýká. „Hledání alternativních odbytišť však není triviální úkol – trhy jako Latinská Amerika, Indie či jihovýchodní Asie sice představují potenciální příležitosti, avšak jejich regulatorní a obchodní podmínky nejsou vždy optimální. Navíc závislost na čínském trhu s sebou nese politická a bezpečnostní rizika, což činí expanzi do této oblasti méně atraktivní,“ uzavřela Nálepová.