Americký dolar v úzkých: Nahradí ho jiná měna?

Zlatý standard

Analýza připomíná, že v oblasti měny a systému rezervních měn došlo oproti minulosti k zásadním změnám. „V rámci klasického zlatého standardu, který fungoval mezi lety 1815 a 1914, sloužilo zlato jako hlavní komodita, která podpírala rezervní měnu: britskou libru šterlinků. Jako hlavní světová velmoc a věřitelská země Británie celý systém spravovala," vysvětluje.

Měna tak byla kryta zlatem a teoreticky si každý člověk mohl své peníze za zlato vyměnit. „Ale tři události na začátku 20. století celý systém od základu změnily," uvádí analýza.

První bylo přerozdělení moci ve světě, v rámci kterého ostatní evropské státy a Spojené státy americké sesadily Velkou Británii z její výsadní světové pozice. Další bylo založení Federálního rezervního systému v roce 1913. Následoval zákon, který v 1933 oslabil vazby zlata na měnový systém USA, a také zákon, který umožnil výměnu měny za zlato pouze vládám a centrálním bankám.

Americký dolar v centru dění

Jak analýza dále vysvětluje, v 70. letech minulého století pak systém zlatého standardu zcela nahradil systém měny s nuceným oběhem – tedy takové, jejíž hodnota je stanovena zákonem. Britskou libru v jejím výsadním postavení pak nahradil americký dolar.

Tato situace ale podle analýzy již není tak jistá, jako tomu bylo dříve a Washington se podle ní zoufale „snaží udržet si své přehnaně výsadní monetární postavení".

„A mezitím jsou menší mocnosti stále méně ochotny dovolit Washintonu udržet si své privilegované postavení, pokud za něj nechce nebo nemůže zaplatit hegemonickou dominancí, stabilními státními financemi a spolehlivou měnou," podotýká dále analýza.

Měnové války

O sesazení Spojených států se tak pokusila například Evropská unie a její euro, nebyla ale podle analýzy příliš úspěšná kvůli „evidentnímu selhání evropského projektu".

Ohrozit USA by mohla také Čína, která je „produktivní zemí s daleko sahajícími obchodními vazbami a schopností přitáhnout ostatní do své měnové zóny zahraničními půjčkami". Současná čínská politika se ale podle analýzy soustředí na vnitřní problémy a jüan zatím nemá potřebnou mezinárodní důvěru.

V současnosti podle analýzy světové mocnosti chtějí zároveň dosáhnout dvou cílů, které se vzájemně vylučují: „snižování hodnoty měny a zvyšování její důvěryhodnosti".

Ostatní mocnosti tak podle analýzy chtějí prokázat sílu a hodnotu své měny inflační politikou, ta ale ze své podstaty důvěryhodnost měny naopak snižuje. Analýza proto varuje, že ve světě probíhají měnové války.

Na závěr dodává, že budoucnost amerického dolaru je velmi nejistá. K této nejistotě mimo jiné přispívá i vznik digitálních měn, jako je známý bitcoin.