GLOSA | Události Petra Nutila: Čarodějnice, výprask pro Babiše a pranice o gymnázia

Máme za sebou české pálení čarodějnic, nebo chcete-li německou Valpuržinu noc, nebo gaelský Beltain. Dopadlo to dobře, jen hasiči museli zasahovat u 69 požárů. Oproti některým optimistickým očekáváním ani letos během této noci nezmizela žádná z ježibab českého veřejného života, a tak jsme nuceni prohlásit tento svátek za čistě symbolický a reálně nefunkční. Škoda.   

České děti se popraly o gymnázia. A bylo to dramatické. Z devátých tříd totiž odchází nejsilnější ročník za posledních třicet let, a střední školy tak zažívají největší přetlak zájmu. I když se tento nápor čekal, kraje nenavýšily kapacity škol dostatečně, a řada dětí proto nyní řeší, co bude dělat dál. Spousta rodičů tak hledá narychlo jakoukoli střední školu, kde je ještě místo. To je taková hezká klasika. O skutečné problémy se lidi začnou v téhle zemi zajímat až ve chvíli, kdy se jich osobně týkají, to by se ještě dalo pochopit. Že přes veškerá dostupná data se na to nedokázal připravit stát, je prostě ukázkou nestoudné neschopnosti a impotence veřejné správy, projevující se jednou u škol, podruhé v neschopnosti postavit dálnice, rychlovlaky, nebo třeba jen svým občanům zajistit reálně funkční eGovernment, korespondenční volby a spoustu dalších věcí. Je cosi shnilého ve státě Dánském, můžeme si poplakat s Hamletem, nebo naopak spolu s Cimrmanem můžeme proti tomu protestovat, nesouhlasit s tím, a to je bohužel všechno, co se s tím dá dělat.   

Andrej Babiš navštívil v ex-prezidentském privátu Miloše Zemana. A dostal za uši jak malej kluk. Za zpackanou kampaň v prezidentských volbách hlavně. Je vlastně pozoruhodné, že si tihle dva pořád ještě hrají tuhle hru na učitele a žáka, podřízeného a šéfa, nebo dominu a submisivam i když už oba pískají druhou ligu. Asi je to baví. No, kdo by to byl do wannabe alfu Andreje řekl, žejo, ale každému podle jeho chuti. 

Osmdesátiletý Joe Biden minulý týden oznámil, že chce příští rok znovu kandidovat na prezidenta Spojených států. A to vyvolalo diskuzi o vhodném věku na výkon této funkce. Biden na to zareagoval vcelku svižně s prohlášením, že tomu, co ostatní mají za stáří, on říká zkušenost a moudrost. Ať si Američané zvolí koho chtějí, jen si tu odložím, že po světě statečně prezidentovali i starší kmeti. V Řecku Karolos Papoulias v 86 letech, v Dominikánské republice Joaquín Balaguer v 89 a v Malawi Hastings Banda dokonce v 96 letech. Biden má tedy ještě kotel času.  

Na střeše Kremlu explodoval dron a Rusové mají za to – alespoň oficiálně – že šlo o pokus Ukrajinců zabít jim pána velkomožného, hlavu osvícenou, totiž Putina. Hned se ale taky objevily spekulace, že si to Rusové udělali sami v rámci propagandy, vysílající signál primárně domácímu publiku, aby bylo ochotné podstoupit ještě větší oběti ve prospěch války. Ani bych se nedivil. Nakonec, připomeňme si dva příklady z nedávné historie. Nacisté si zkraje třicátých let nejdřív zapálili Říšský sněm, aby mohli drasticky omezit lidská práva v zemi, a později nafingovali přepadení vysílačky v Gliwicích pro ospravedlnění napadení Polska. Ne každá sova musí totiž být tím čím se zdá. Jisti si ale můžeme být jedním, žádná sova se nebojí noci, žádný had bažiny a žádný lhář lži.  

Na trhu vlasteneckých spasitelů začíná být celkem těsno a soudem posvěcený předseda parlamentního fašistického hnutí Tomio Okamura z toho asi nemá lehké spaní. Z jedné strany mu krade voliče Mussiolini Rajchl, z druhé odtahuje Andrej Babiš svou už startující kampaní před evropskými volbami. Skoro bych si dovolil tvrdit, že tenhle zápas v bahně bude mít jediný výsledek, totiž že se požerou mezi sebou a spláčou nad výdělkem. I když se to totiž nezdá, tenhle český vlastenecký rybníček je o dost mělčí, než si asi pánové myslí. A dobře jim tak.  

To ale neznamená, že se to nemůže změnit. V podcastu Mezi Proudy jsme si povídali s Jiřím Dienstbierem nejen o snaze ČSSD vrátit se na politickou mapu, ale i o situaci v té naší krásné zemi. Ne zcela překvapivě došlo i na kritiku vlády a na to, že pokud dostanete do existenční nejistoty příliš velké procento lidí, dost možná vcelku ochotně odmítnou i demokracii jako něco zbytečného. Na tom něco je.  

Eurobarometr ukázal, že Češi se obávají inflace, nejsou spokojeni s ekonomikou ani vládou a mají nízkou důvěru v EU. To je, jak víme, živá voda na mlýn populistů všeho druhu a barev. Ne nadarmo se vždycky v historii dařilo těmhle prodavačům teplé vody a jednoduchých receptů na složité problémy světa mnohem lépe v dobách roztřesených a nejistých, než naopak. Být vládou, bral bych to vážně. Vím, státní kasou se po Babišovi prohání jen vítr a myši, ale stejně. Z demokracie a vlády lidu se vláda lůzy může stát docela snadno. A tihle sekáči se už nezakecají.  

Prezident Pavel potvrdil změny ve vládě, školství nově vede Bek, evropské záležitosti Dvořák, což je zpráva, která kromě novinářů nezajímá vůbec nikoho. A jestli si myslíte že ano, zeptejte se u sebe doma, ať vám vyjmenují deset ministrů.  

A to by pro dnešek stačilo. Tak čau zas za týden.