KOMENTÁŘ | Rada nad zlato? Na inflaci může zafungovat dobrá nálada

Říkáte si možná, že i tak je všechno pořád drahé. Je. Když se to budu snažit trochu odlehčit, zkonstatuji, že to je zkrátka inflace. S vážnou tváří ale pak musím konstatovat, že tahle blbá nálada má na další vývoj zdražování docela vliv. 

Nevymýšlím si. Na internetových stránkách tuzemského cenového regulátora, který má dbát, a teď ponechme stranou dohady o tom, jestli se mu to daří či ne, na cenovou stabilitu, se o inflačních očekáváních můžete hodně dozvědět. Přímo se tam říká: „Inflační očekávání domácností, firem a finančních trhů podstatným způsobem ovlivňují jejich chování a rozhodování a tím i celkový ekonomický vývoj a výslednou skutečnou míru inflace.“  

Je to prosté, když totiž lidé, firmy, společnosti, podnikatelé, zkrátka „ekonomika“ uvěří tomu (což tu může hrozit), že vysoká inflace přetrvá, budou se zaměstnanci snažit - seč mohou - o to, aby se jejich mzdy zvyšovaly, co to jde a zaměstnavatelé na to můžou příznivě reagovat. A co pak? Jednoduše řečeno, může jít znovu všechno výš a výš a znovu výš a výš a pořád dokola. 

Můžete namítnout, že lidé jen reagují na aktuální ceny a že výše popsaný mechanismus je pouhou teorií. A budete mít pravdu. Bohužel se ale mezi tím může odehrát řada kroků, které negativní očekávání nejen zvýší, ale i naplní. Jedním z nich může být reakce centrálních bankéřů na dění ve společnosti, třeba právě v tuzemsku odehrávající se růst mezd. Nejen očekávání počítají v letošním roce, že řada ekonomických oborů bude na platech přidávat, ale i skutečnost v řadě firem české ekonomiky dává očekáváním za pravdu. Pokud proto centrální bankéři, jak lze koneckonců čekat, dospějí k závěru, že růst mezd neodpovídá tomu, co bychom potřebovali a chtěli, přijde asi růst úrokových sazeb. 

Ale zpět k číslům. I přes pokles totiž české statistiky inflace paří mezi zeměmi vyspělého světa pořád spíše k těm vyšším. Tak třeba podle dat Eurostatu, tedy Evropského statistického úřadu, v únoru klesla inflace v celé EU z 10 na 9,9 procenta. V eurozóně dosáhla v únoru 8,5 procent. V březnu pak inflace v eurozóně klesla dokonce na 6,9 procent. Snad se proto naplní odhady ekonomů, ale i České národní banky, které uvádějí, že v lednu 2023 byla hodnota inflace na vrcholu a v dalších měsících má začít klesat. Ve druhém pololetí roku 2023 by se měla dokonce dostat pod deset procent. Celoroční inflace v roce 2023 podle odhadů ČNB a České bankovní asociace má dosáhnout 10,9 procenta.  

Ve virtuálním prostoru jistě sami dokážete nalézt řadu tipů a rad, jak se lze vysoké inflaci bránit. Když se ale vrátíme k inflačním očekáváním, může být cestou ke snížení hodnoty inflace zkrátka to, že nebudu mít blbou náladu z toho, že vajíčka stojí skoro stovku a pojedu si je proto koupit někam jinam, třeba do Polska. Snad se pak konečně probudí i velké agrokoncerny, kvůli jejichž vzájemné (ne)konkurenci tu máme jedny z nejvyšších cen potravin. A tak ať už může za růst vysokých cen ten nebo onen, dle jedněch centrální banka, dle jiných vláda, podle dalších v podstatě všichni, je dobré zachovat klid. Bez toho to totiž nejde.