KOMENTÁŘ | Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Jedna část republiky bude s jásotem volat po jejím odvolání, jiná zase budou kroutit nevěřícně hlavou. Slýcháme výmluvy na to, že se musí řešit najednou nejen vysoké ceny všeho možného, ale i nedostatek léků, nebo volných míst ve školách. Agrese lidí je čím dál větší, zvláště pak kvůli tomu, že asociální vláda nechce zvedat daně. A to i přesto, že je státní kasa po politických odbornících z předchozí éry doslova vytunelovaná. Jenže vox populi už zřejmě bude naslouchat jen tomu, čemu samo chce. Vezměme jen třeba onu důchodovou záležitost.

Za třicet let existence samostatné České republiky se i přes vědomí demografických odborníků o tom, jak se budou vyvíjet populační křivky, nepodařilo žádné vládě prosadit smysluplnou reformu. A řekněme si to na rovinu. Levicové vlády nechtěly nebo přímo zrušily všechny pokusy udělat hlubší změny ve fungování důchodového systému. Asi víte proč, ne? Většinou tak místo opravdové penzijní reformy docházelo na kosmetické úpravy, které nikoho nenaštvou, ale zvrátit schodky rok od roku horší zpátky na přebytky nedokážou. 

Doporučené články

Mimochodem, zdrojů je tu prý pořád víc a víc a ty daně, hlavně těm bohatým, by se měly už konečně zvednout. Nechtějte ani vědět, proč si některé televizní stanice zvou dokola neochvějné marxisty s podobnými světonázory. Vždyť tak hezky řeční a věcí přece rozumí a když se lidi na…štvou, zvýší to sledovanost. Co na tom, že ani tenhle argument už sám o sobě ničemu podstatnému a hlavně smysluplnému nepomůže. Chudší obyvatelstvo má ale další čárku k nenávisti. 

Nebo další přehmat. Rušení poboček České pošty a poboček finančních úřadů. Prý se to nekomunikovalo, ministr Rakušan nic neprojednával a nikoho neinformoval. Jednoduše řečeno je v tom pěkný bordel. Jenže ne kvůli ministru Rakušanovi, ale už pěknou řádku let, a to od působení populisticko-levicových vlád. Miliardy, které nynější mluvčí všech „obyčejných“ lidí za svého vládního angažmá Poště neplatili za „univerzální službu“, jsou jen střípkem toho, jak zacházeli s hospodařením státních firem. A této zvlášť. A s nějakou transformací, která jim ležela ještě déle v šuplíku, na kterou mimochodem teď konečně tak nějak dochází, ani nemluvě. A o kamarádíčcích, dosazených za tučné všimné do křesel vysokých manažerů snad taky ne. To by byly přece ničím nepodložené pomluvy a falešná obvinění, no ne? Jasně, určitě od těch lidí uslyšíte: „Nešlo platit poště, protože jsme museli čekat na souhlas se státní pomocí od Evropské komise.“ Hm, nešlo. Tak nic. Možná to veřejnosti, kéž by to chtěla vědět, připomene výchovné momenty, generace, která ještě dostávala za nějaké poznámky či výtky ve škole nějaké to „za ucho“ a začala s výmluvou o tom, že on či ona myslel/-a… odpověď: „Nemáš myslet, ale...“ 

Místo miliard pro poštu tu máme dost miliardové prázdnoty ve státním rozpočtu. A mají pravdu, že ani současné vládě se smysluplně nedaří nejen vysvětlit, kde vezme na zalepení děr peníze, ale proč to tak dlouho a komplikovaně trvá. A co je na tom tak těžkého? Veřejnost ani možná neví, že černá díra se ve státní kase otevřela nejen kvůli tisícovým dárečkům pro voliče, kteří nechtějí přemýšlet proč a z čeho, ale zkrátka jen chtějí, zrovna ve stejné éře, kdy Česká pošta došla na samou hranici své existence, byť už dávno měla probíhat nějaká změna jejího chování a jednou se neochota udělat ty změny musela provalit.

A co dál? Není toho zrovna málo, v čem současná vláda nad očekávání zaostává. Člověk se tak musí pořád víc a víc ptát, proč se pořád slibuje něco, co pak neumím nebo nemůžu splnit? Prostě samá proč. A toho nikoho nebaví. Proč srozumitelně a jasně neříct: Chceme do půl roku takovou a makovou důchodovou reformu a když se to povede, tak snížíme zadlužení o tolik a tolik a generace, které půjdou do penze za třicet, čtyřicet let, budou od státu dostávat pořád důstojný důchod a tak dál. Je to fakt těžké, ptáte se? Nedalo by se tím zcela jednoduše bez zvyšování hlasu, bouchání do stolu, řvaní a nadávání v Poslanecké sněmovně čelit blábolům lidí, kteří mají v hlavě všechno, jen ne dobro pro veřejnost. A koho pak mám volit?

Vox populi hodnotí velmi zle činnost i složení vlády, nejméně vadí její program a osoba premiéra. Je smutné, že lidé rychle zapomínají na to, jak fungovalo „mikromanažerské“ působení největšího odborníka na všechno, který tu v těchto končinách kdy byl, a jaké to mělo následky, ze kterých jsme se ani do dneška ještě nevzpamatovali. Zřejmě to, že vyhazovat tisícovky hrstmi je tu pořád víc než něco jiného říkat a něco jiného dělat, či snaha o klidné a smířlivé dosažení nějakého kompromisu, který by měl aspoň trochu smysl, veřejnost nezajímá. Ukazuje se, že česká populace asi o nic takového nestojí. I přes chvilkový odsudek mikromanažerského spolku mají zkrátka Češi rádi plané sliby, ať to stojí, co to stojí, nicneříkající bláboly a prázdné žvanění o tom, co je špatně, hlavně, že bude stát platit všechno za nás. Tohle jsme opravdu chtěli?

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) průzkumy důchody Česká pošta

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 6 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 7 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 8 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 9 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 10 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 12 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 13 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy