KOMENTÁŘ | Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Jedna část republiky bude s jásotem volat po jejím odvolání, jiná zase budou kroutit nevěřícně hlavou. Slýcháme výmluvy na to, že se musí řešit najednou nejen vysoké ceny všeho možného, ale i nedostatek léků, nebo volných míst ve školách. Agrese lidí je čím dál větší, zvláště pak kvůli tomu, že asociální vláda nechce zvedat daně. A to i přesto, že je státní kasa po politických odbornících z předchozí éry doslova vytunelovaná. Jenže vox populi už zřejmě bude naslouchat jen tomu, čemu samo chce. Vezměme jen třeba onu důchodovou záležitost.

Za třicet let existence samostatné České republiky se i přes vědomí demografických odborníků o tom, jak se budou vyvíjet populační křivky, nepodařilo žádné vládě prosadit smysluplnou reformu. A řekněme si to na rovinu. Levicové vlády nechtěly nebo přímo zrušily všechny pokusy udělat hlubší změny ve fungování důchodového systému. Asi víte proč, ne? Většinou tak místo opravdové penzijní reformy docházelo na kosmetické úpravy, které nikoho nenaštvou, ale zvrátit schodky rok od roku horší zpátky na přebytky nedokážou. 

Doporučené články

Mimochodem, zdrojů je tu prý pořád víc a víc a ty daně, hlavně těm bohatým, by se měly už konečně zvednout. Nechtějte ani vědět, proč si některé televizní stanice zvou dokola neochvějné marxisty s podobnými světonázory. Vždyť tak hezky řeční a věcí přece rozumí a když se lidi na…štvou, zvýší to sledovanost. Co na tom, že ani tenhle argument už sám o sobě ničemu podstatnému a hlavně smysluplnému nepomůže. Chudší obyvatelstvo má ale další čárku k nenávisti. 

Nebo další přehmat. Rušení poboček České pošty a poboček finančních úřadů. Prý se to nekomunikovalo, ministr Rakušan nic neprojednával a nikoho neinformoval. Jednoduše řečeno je v tom pěkný bordel. Jenže ne kvůli ministru Rakušanovi, ale už pěknou řádku let, a to od působení populisticko-levicových vlád. Miliardy, které nynější mluvčí všech „obyčejných“ lidí za svého vládního angažmá Poště neplatili za „univerzální službu“, jsou jen střípkem toho, jak zacházeli s hospodařením státních firem. A této zvlášť. A s nějakou transformací, která jim ležela ještě déle v šuplíku, na kterou mimochodem teď konečně tak nějak dochází, ani nemluvě. A o kamarádíčcích, dosazených za tučné všimné do křesel vysokých manažerů snad taky ne. To by byly přece ničím nepodložené pomluvy a falešná obvinění, no ne? Jasně, určitě od těch lidí uslyšíte: „Nešlo platit poště, protože jsme museli čekat na souhlas se státní pomocí od Evropské komise.“ Hm, nešlo. Tak nic. Možná to veřejnosti, kéž by to chtěla vědět, připomene výchovné momenty, generace, která ještě dostávala za nějaké poznámky či výtky ve škole nějaké to „za ucho“ a začala s výmluvou o tom, že on či ona myslel/-a… odpověď: „Nemáš myslet, ale...“ 

Místo miliard pro poštu tu máme dost miliardové prázdnoty ve státním rozpočtu. A mají pravdu, že ani současné vládě se smysluplně nedaří nejen vysvětlit, kde vezme na zalepení děr peníze, ale proč to tak dlouho a komplikovaně trvá. A co je na tom tak těžkého? Veřejnost ani možná neví, že černá díra se ve státní kase otevřela nejen kvůli tisícovým dárečkům pro voliče, kteří nechtějí přemýšlet proč a z čeho, ale zkrátka jen chtějí, zrovna ve stejné éře, kdy Česká pošta došla na samou hranici své existence, byť už dávno měla probíhat nějaká změna jejího chování a jednou se neochota udělat ty změny musela provalit.

A co dál? Není toho zrovna málo, v čem současná vláda nad očekávání zaostává. Člověk se tak musí pořád víc a víc ptát, proč se pořád slibuje něco, co pak neumím nebo nemůžu splnit? Prostě samá proč. A toho nikoho nebaví. Proč srozumitelně a jasně neříct: Chceme do půl roku takovou a makovou důchodovou reformu a když se to povede, tak snížíme zadlužení o tolik a tolik a generace, které půjdou do penze za třicet, čtyřicet let, budou od státu dostávat pořád důstojný důchod a tak dál. Je to fakt těžké, ptáte se? Nedalo by se tím zcela jednoduše bez zvyšování hlasu, bouchání do stolu, řvaní a nadávání v Poslanecké sněmovně čelit blábolům lidí, kteří mají v hlavě všechno, jen ne dobro pro veřejnost. A koho pak mám volit?

Vox populi hodnotí velmi zle činnost i složení vlády, nejméně vadí její program a osoba premiéra. Je smutné, že lidé rychle zapomínají na to, jak fungovalo „mikromanažerské“ působení největšího odborníka na všechno, který tu v těchto končinách kdy byl, a jaké to mělo následky, ze kterých jsme se ani do dneška ještě nevzpamatovali. Zřejmě to, že vyhazovat tisícovky hrstmi je tu pořád víc než něco jiného říkat a něco jiného dělat, či snaha o klidné a smířlivé dosažení nějakého kompromisu, který by měl aspoň trochu smysl, veřejnost nezajímá. Ukazuje se, že česká populace asi o nic takového nestojí. I přes chvilkový odsudek mikromanažerského spolku mají zkrátka Češi rádi plané sliby, ať to stojí, co to stojí, nicneříkající bláboly a prázdné žvanění o tom, co je špatně, hlavně, že bude stát platit všechno za nás. Tohle jsme opravdu chtěli?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Vláda ČR ,  Petr Fiala (ODS) ,  průzkumy ,  důchody ,  Česká pošta

Aktuálně se děje

včera

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání

Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.

včera

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

včera

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

včera

včera

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

včera

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

včera

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

včera

včera

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

včera

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

včera

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

včera

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

včera

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

včera

1. listopadu 2026 21:58

1. listopadu 2026 21:03

1. listopadu 2026 20:09

Nejen hokej. Rusové mohou pořádat MS ve vzpírání, byli i na fotbalovém šampionátu

V pátek sportovním světem otřásla zpráva, že Sportovní arbitrážní soud (CAS) s okamžitou platností umožnil ruským a běloruským hokejistům návrat do mezinárodních soutěží. V posledních dnech je to však další z mnoha kroků ze strany mezinárodních sportovních organizací, které jdou na ruku Rusku. 

Zdroj: David Holub

Další zprávy