KOMENTÁŘ | Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Jedna část republiky bude s jásotem volat po jejím odvolání, jiná zase budou kroutit nevěřícně hlavou. Slýcháme výmluvy na to, že se musí řešit najednou nejen vysoké ceny všeho možného, ale i nedostatek léků, nebo volných míst ve školách. Agrese lidí je čím dál větší, zvláště pak kvůli tomu, že asociální vláda nechce zvedat daně. A to i přesto, že je státní kasa po politických odbornících z předchozí éry doslova vytunelovaná. Jenže vox populi už zřejmě bude naslouchat jen tomu, čemu samo chce. Vezměme jen třeba onu důchodovou záležitost.

Za třicet let existence samostatné České republiky se i přes vědomí demografických odborníků o tom, jak se budou vyvíjet populační křivky, nepodařilo žádné vládě prosadit smysluplnou reformu. A řekněme si to na rovinu. Levicové vlády nechtěly nebo přímo zrušily všechny pokusy udělat hlubší změny ve fungování důchodového systému. Asi víte proč, ne? Většinou tak místo opravdové penzijní reformy docházelo na kosmetické úpravy, které nikoho nenaštvou, ale zvrátit schodky rok od roku horší zpátky na přebytky nedokážou. 

Doporučené články

Mimochodem, zdrojů je tu prý pořád víc a víc a ty daně, hlavně těm bohatým, by se měly už konečně zvednout. Nechtějte ani vědět, proč si některé televizní stanice zvou dokola neochvějné marxisty s podobnými světonázory. Vždyť tak hezky řeční a věcí přece rozumí a když se lidi na…štvou, zvýší to sledovanost. Co na tom, že ani tenhle argument už sám o sobě ničemu podstatnému a hlavně smysluplnému nepomůže. Chudší obyvatelstvo má ale další čárku k nenávisti. 

Nebo další přehmat. Rušení poboček České pošty a poboček finančních úřadů. Prý se to nekomunikovalo, ministr Rakušan nic neprojednával a nikoho neinformoval. Jednoduše řečeno je v tom pěkný bordel. Jenže ne kvůli ministru Rakušanovi, ale už pěknou řádku let, a to od působení populisticko-levicových vlád. Miliardy, které nynější mluvčí všech „obyčejných“ lidí za svého vládního angažmá Poště neplatili za „univerzální službu“, jsou jen střípkem toho, jak zacházeli s hospodařením státních firem. A této zvlášť. A s nějakou transformací, která jim ležela ještě déle v šuplíku, na kterou mimochodem teď konečně tak nějak dochází, ani nemluvě. A o kamarádíčcích, dosazených za tučné všimné do křesel vysokých manažerů snad taky ne. To by byly přece ničím nepodložené pomluvy a falešná obvinění, no ne? Jasně, určitě od těch lidí uslyšíte: „Nešlo platit poště, protože jsme museli čekat na souhlas se státní pomocí od Evropské komise.“ Hm, nešlo. Tak nic. Možná to veřejnosti, kéž by to chtěla vědět, připomene výchovné momenty, generace, která ještě dostávala za nějaké poznámky či výtky ve škole nějaké to „za ucho“ a začala s výmluvou o tom, že on či ona myslel/-a… odpověď: „Nemáš myslet, ale...“ 

Místo miliard pro poštu tu máme dost miliardové prázdnoty ve státním rozpočtu. A mají pravdu, že ani současné vládě se smysluplně nedaří nejen vysvětlit, kde vezme na zalepení děr peníze, ale proč to tak dlouho a komplikovaně trvá. A co je na tom tak těžkého? Veřejnost ani možná neví, že černá díra se ve státní kase otevřela nejen kvůli tisícovým dárečkům pro voliče, kteří nechtějí přemýšlet proč a z čeho, ale zkrátka jen chtějí, zrovna ve stejné éře, kdy Česká pošta došla na samou hranici své existence, byť už dávno měla probíhat nějaká změna jejího chování a jednou se neochota udělat ty změny musela provalit.

A co dál? Není toho zrovna málo, v čem současná vláda nad očekávání zaostává. Člověk se tak musí pořád víc a víc ptát, proč se pořád slibuje něco, co pak neumím nebo nemůžu splnit? Prostě samá proč. A toho nikoho nebaví. Proč srozumitelně a jasně neříct: Chceme do půl roku takovou a makovou důchodovou reformu a když se to povede, tak snížíme zadlužení o tolik a tolik a generace, které půjdou do penze za třicet, čtyřicet let, budou od státu dostávat pořád důstojný důchod a tak dál. Je to fakt těžké, ptáte se? Nedalo by se tím zcela jednoduše bez zvyšování hlasu, bouchání do stolu, řvaní a nadávání v Poslanecké sněmovně čelit blábolům lidí, kteří mají v hlavě všechno, jen ne dobro pro veřejnost. A koho pak mám volit?

Vox populi hodnotí velmi zle činnost i složení vlády, nejméně vadí její program a osoba premiéra. Je smutné, že lidé rychle zapomínají na to, jak fungovalo „mikromanažerské“ působení největšího odborníka na všechno, který tu v těchto končinách kdy byl, a jaké to mělo následky, ze kterých jsme se ani do dneška ještě nevzpamatovali. Zřejmě to, že vyhazovat tisícovky hrstmi je tu pořád víc než něco jiného říkat a něco jiného dělat, či snaha o klidné a smířlivé dosažení nějakého kompromisu, který by měl aspoň trochu smysl, veřejnost nezajímá. Ukazuje se, že česká populace asi o nic takového nestojí. I přes chvilkový odsudek mikromanažerského spolku mají zkrátka Češi rádi plané sliby, ať to stojí, co to stojí, nicneříkající bláboly a prázdné žvanění o tom, co je špatně, hlavně, že bude stát platit všechno za nás. Tohle jsme opravdu chtěli?

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) průzkumy důchody Česká pošta

Aktuálně se děje

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Donald Trump

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

včera

včera

včera

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Technologické společnosti na Kongres čekat nehodlají. Společný regulační orgán si vytvoří samy

Přední technologické společnosti Anthropic, Google a OpenAI zahájily jednání o vytvoření společného orgánu pro průmyslové standardy v oblasti umělé inteligence. Rozhovory mezi těmito giganty začaly ještě před nedávnými veřejnými debatami o bezpečnosti a výzvami k větší odpovědnosti. Hlavním cílem této iniciativy je vytvořit jednotná pravidla a testovací postupy pro pokročilé modely. O probíhajících diskusích informovaly zdroje CNN obeznámené se situací.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.

včera

Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

včera

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

včera

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

včera

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

včera

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

včera

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

včera

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy