KOMENTÁŘ | Špatná komunikace, zmatky a chaos. Vox populi promluvilo

Hodně lidí často, zvláště, když je spokojeno s tím, že byla přijata i přes nevoli odpůrců nějaká, řekněme „kontroverzní“ záležitost, ať už v byznyse, politice, ve škole nebo v rodině, vždy s trochou jízlivosti říká, že to prošlo právě proto, že to chtěl „hlas lidu“. Vox populi, vox Dei ‒ hlas lidu, hlas Boží, dodávají většinou s úšklebkem ti, kterým se právě podařil nějaký podobný husarský kousek. No jo, co má ale říkat současná vláda Petra Fialy, která od tuzemských obyvatel dostala prý nejhorší hodnocení od dob kabinetu Petra Nečase v roce 2013. A není to výmysl, ukazuje průzkum agentury CVVM. 

Jedna část republiky bude s jásotem volat po jejím odvolání, jiná zase budou kroutit nevěřícně hlavou. Slýcháme výmluvy na to, že se musí řešit najednou nejen vysoké ceny všeho možného, ale i nedostatek léků, nebo volných míst ve školách. Agrese lidí je čím dál větší, zvláště pak kvůli tomu, že asociální vláda nechce zvedat daně. A to i přesto, že je státní kasa po politických odbornících z předchozí éry doslova vytunelovaná. Jenže vox populi už zřejmě bude naslouchat jen tomu, čemu samo chce. Vezměme jen třeba onu důchodovou záležitost.

Za třicet let existence samostatné České republiky se i přes vědomí demografických odborníků o tom, jak se budou vyvíjet populační křivky, nepodařilo žádné vládě prosadit smysluplnou reformu. A řekněme si to na rovinu. Levicové vlády nechtěly nebo přímo zrušily všechny pokusy udělat hlubší změny ve fungování důchodového systému. Asi víte proč, ne? Většinou tak místo opravdové penzijní reformy docházelo na kosmetické úpravy, které nikoho nenaštvou, ale zvrátit schodky rok od roku horší zpátky na přebytky nedokážou. 

Doporučené články

Mimochodem, zdrojů je tu prý pořád víc a víc a ty daně, hlavně těm bohatým, by se měly už konečně zvednout. Nechtějte ani vědět, proč si některé televizní stanice zvou dokola neochvějné marxisty s podobnými světonázory. Vždyť tak hezky řeční a věcí přece rozumí a když se lidi na…štvou, zvýší to sledovanost. Co na tom, že ani tenhle argument už sám o sobě ničemu podstatnému a hlavně smysluplnému nepomůže. Chudší obyvatelstvo má ale další čárku k nenávisti. 

Nebo další přehmat. Rušení poboček České pošty a poboček finančních úřadů. Prý se to nekomunikovalo, ministr Rakušan nic neprojednával a nikoho neinformoval. Jednoduše řečeno je v tom pěkný bordel. Jenže ne kvůli ministru Rakušanovi, ale už pěknou řádku let, a to od působení populisticko-levicových vlád. Miliardy, které nynější mluvčí všech „obyčejných“ lidí za svého vládního angažmá Poště neplatili za „univerzální službu“, jsou jen střípkem toho, jak zacházeli s hospodařením státních firem. A této zvlášť. A s nějakou transformací, která jim ležela ještě déle v šuplíku, na kterou mimochodem teď konečně tak nějak dochází, ani nemluvě. A o kamarádíčcích, dosazených za tučné všimné do křesel vysokých manažerů snad taky ne. To by byly přece ničím nepodložené pomluvy a falešná obvinění, no ne? Jasně, určitě od těch lidí uslyšíte: „Nešlo platit poště, protože jsme museli čekat na souhlas se státní pomocí od Evropské komise.“ Hm, nešlo. Tak nic. Možná to veřejnosti, kéž by to chtěla vědět, připomene výchovné momenty, generace, která ještě dostávala za nějaké poznámky či výtky ve škole nějaké to „za ucho“ a začala s výmluvou o tom, že on či ona myslel/-a… odpověď: „Nemáš myslet, ale...“ 

Místo miliard pro poštu tu máme dost miliardové prázdnoty ve státním rozpočtu. A mají pravdu, že ani současné vládě se smysluplně nedaří nejen vysvětlit, kde vezme na zalepení děr peníze, ale proč to tak dlouho a komplikovaně trvá. A co je na tom tak těžkého? Veřejnost ani možná neví, že černá díra se ve státní kase otevřela nejen kvůli tisícovým dárečkům pro voliče, kteří nechtějí přemýšlet proč a z čeho, ale zkrátka jen chtějí, zrovna ve stejné éře, kdy Česká pošta došla na samou hranici své existence, byť už dávno měla probíhat nějaká změna jejího chování a jednou se neochota udělat ty změny musela provalit.

A co dál? Není toho zrovna málo, v čem současná vláda nad očekávání zaostává. Člověk se tak musí pořád víc a víc ptát, proč se pořád slibuje něco, co pak neumím nebo nemůžu splnit? Prostě samá proč. A toho nikoho nebaví. Proč srozumitelně a jasně neříct: Chceme do půl roku takovou a makovou důchodovou reformu a když se to povede, tak snížíme zadlužení o tolik a tolik a generace, které půjdou do penze za třicet, čtyřicet let, budou od státu dostávat pořád důstojný důchod a tak dál. Je to fakt těžké, ptáte se? Nedalo by se tím zcela jednoduše bez zvyšování hlasu, bouchání do stolu, řvaní a nadávání v Poslanecké sněmovně čelit blábolům lidí, kteří mají v hlavě všechno, jen ne dobro pro veřejnost. A koho pak mám volit?

Vox populi hodnotí velmi zle činnost i složení vlády, nejméně vadí její program a osoba premiéra. Je smutné, že lidé rychle zapomínají na to, jak fungovalo „mikromanažerské“ působení největšího odborníka na všechno, který tu v těchto končinách kdy byl, a jaké to mělo následky, ze kterých jsme se ani do dneška ještě nevzpamatovali. Zřejmě to, že vyhazovat tisícovky hrstmi je tu pořád víc než něco jiného říkat a něco jiného dělat, či snaha o klidné a smířlivé dosažení nějakého kompromisu, který by měl aspoň trochu smysl, veřejnost nezajímá. Ukazuje se, že česká populace asi o nic takového nestojí. I přes chvilkový odsudek mikromanažerského spolku mají zkrátka Češi rádi plané sliby, ať to stojí, co to stojí, nicneříkající bláboly a prázdné žvanění o tom, co je špatně, hlavně, že bude stát platit všechno za nás. Tohle jsme opravdu chtěli?

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Petr Fiala (ODS) průzkumy důchody Česká pošta

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy