Stalinův pomník se vrátí do Prahy. Stál na místě chystaného maxibulváru

Pokud se v Praze projdete Pařížskou ulicí, asi těžko si mnozí z nás uvědomí, že tato dnes nejhonosnější ulice nejen v Praze, ale nejspíš v celé naší vlasti je jen zlomečkem obrovského projektu, který měl začínat u Národního muzea na Václavském náměstí a končit v Dejvicích. 

Návrh architekta Jana Kouly z roku 1909. Letenský průkop ale nebyl nikdy realizován (archiv EuroZprávy.cz)

Skutečně se plánovala asanace domů, které stály v cestě "prodloužení" cesty z "Václaváku" na Staroměstské náměstí, odtud pak měl obrovský bulvár pokračovat přes Pařížskou třídu a Čechův most skrz Letenskou pláň obloukem až na dejvický "Kulaťák". Postarat se o to měl ambiciózní Letenský průkop, jehož řešení bylo několikrát předmětem veřejných architektonických soutěží. Oblast za ním se měla stát centrem kulturního a vědeckého života, průkop měly lemovat knihovny, studovny a muzea. Z celé této veleakce zůstalo jen nedokončnené Vítězné náměstí. Letnou totiž čekal jiný úděl.

Fronta na maso

Letenský průkop nebyl jediným návrhem, jak zcela přetvořit Letenskou pláň. Padaly i návrhy na pomníky Tyrše a Fügnera, kněžny Libuše, prezidenta Tomáše Garrique Masaryka, jedním z dalších plánů byla i monumentální budova chystané Národní galerie, krátce po II. světové válce se uvažovalo, že se nad Čechovým mostem bude vypínat okázala budova československého parlamentu.

Monstrózní sousoší si vysloužilo hanlivý přídomek "fronta na maso" (zdroj: Wikipedia)

Místo toho však začala na Letenské pláni růst docela jiná stavba. Pamětníci žijící na Starém městě a Josefově byli značně znechucení nejen vizí megalomanského pomníku, ale i problematickými událostmi doprovázející stavbu jako takovou. Architekt Otakar Švec, který mimochodem navrhl pro totéž místo, ovšem podstatně dříve Masarykovu sochu, zadal ve veřejné soutěži se svou ženou Vlastou  v roce 1949 návrh na sousoší s přesvědčením, že bude odmítnut, protože privilegovanou režimní osobou měl být jeho kolega arch. Pokorný. Osud ale někdy umí být krutý. Švec byl po vybrání a realizaci projektu napadán za poklonkování režimu, jeho manželka spáchala sebevraždu a sám Švec, necelý měsíc před slavnostním odhalením pomníku, provedl 4. dubna 1955 to samé. 

Monstrózní, svého času největší sousoší v Evropě, na nějž byla použita kvalitní liberecká žula, bylo "uvedena do provozu" na Svátek práce 1955. Prakticky od samého počátku však bylo jasné, že zde nebude na věčné časy, jak se předpokládalo, protože po Stalinově smrti (1953) začal jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov rozbíjet kult osobnosti sovětského krutovládce. Po sedmi letech byl pomník se značnými potížemi zlikvidován, ovšem tato akce je provázena množstvím obrovských spekulací, protože šlo možná o složitější záležitost než samotnou stavbu.

Příprava repliky části pomníku trvala týden (zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)

Na místě pomníku se vystřídalo několik objektů, prozatím tu stojí metronom sochaře Vratislava Karla Nováka, který má být svědkem ubíhajícího času. Spíš je ale ukázkou pomíjivosti jistot, protože je s přestávkami uváděn do provozu pouze tehdy, když je nějaký sponzor ochoten jeho provoz zaplatit. Místo je také občasným terčem recesistů, značnou kontroverzi vyvolal obrovský billboard Václava Klause, tehdy ještě v barvách ODS. Při návštěvě Michaela Jacksona v Praze a jeho koncertu na Letné byla na místě Stalina vztyčena dočasná socha krále popu v nadživotní velikosti.

Stalina nakrátko oživilo Monstrum

Chystaný televizní film o Otakaru Švecovi a jeho osudovém díle nesoucí název Monstrum znamenal krátký návrat alespoň části pomínku na místa, kde oněch sedm let stával. Režisér Viktor Polesný využil jeho kašírovanou podobu pro dvě scény s hlavním představitelem architekta Švece Janem Novotným a Martinem Krausem v roli jeho žáka Pavla Soukupa. Polesný roli vybíral s ohledem na podobu a věk architekta, podobné to bylo i v případě jeho manželky Vlasty, kterou ztělesní Zuzana Stivínová. Filmování je plánováno na 19 natáčecích dnů, ten na Letné (obraz 77) byl pátý v pořadí je vlastně závěrem celého snímku, kdy tvůrce bez ohledu na kontroverznost celého díla cítí jistou hrdost nad tím, co bylo vytvořeno. Vždyť šlo skutečně o inženýrsky nesmírně náročnou záležitost, vysokou 15 metrů a vážící 17 000 tun (jen Stalinova hlava vykazovala 40 tun). Stavba, která začala tři roky po zadání soutěže, trvala rovněž tři roky a vyšla na 140 milionů tehdejších korun. 

Spisovatel Pavel Kohout a režisér Viktor Polesný jsou pamětníky pomníku (zdroj. Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)

Film Monstrum, který bude zahrnovat časový úsek v letech 1949-1955 počítá s ilustračními dobovými záběry. Jeho premiéra na obrazovkách je předběžně plánována na jaro příštího roku, práce zahrnující 19 natáčecích dnů by měly skončit 15. června tohoto roku. Záběrům z Letné byl vyhrazen jediný den (20. května).