Praha - Svého času to byl největší monument oslavující něčí kult. Josif Vissarionovič Džugašvili se na něj ale nikdy nemohl podívat, protože i když se začal stavět za jeho života, dokončen byl příliš pozdě.
Pokud se v Praze projdete Pařížskou ulicí, asi těžko si mnozí z nás uvědomí, že tato dnes nejhonosnější ulice nejen v Praze, ale nejspíš v celé naší vlasti je jen zlomečkem obrovského projektu, který měl začínat u Národního muzea na Václavském náměstí a končit v Dejvicích.
Návrh architekta Jana Kouly z roku 1909. Letenský průkop ale nebyl nikdy realizován (archiv EuroZprávy.cz)
Skutečně se plánovala asanace domů, které stály v cestě "prodloužení" cesty z "Václaváku" na Staroměstské náměstí, odtud pak měl obrovský bulvár pokračovat přes Pařížskou třídu a Čechův most skrz Letenskou pláň obloukem až na dejvický "Kulaťák". Postarat se o to měl ambiciózní Letenský průkop, jehož řešení bylo několikrát předmětem veřejných architektonických soutěží. Oblast za ním se měla stát centrem kulturního a vědeckého života, průkop měly lemovat knihovny, studovny a muzea. Z celé této veleakce zůstalo jen nedokončnené Vítězné náměstí. Letnou totiž čekal jiný úděl.
Fronta na maso
Letenský průkop nebyl jediným návrhem, jak zcela přetvořit Letenskou pláň. Padaly i návrhy na pomníky Tyrše a Fügnera, kněžny Libuše, prezidenta Tomáše Garrique Masaryka, jedním z dalších plánů byla i monumentální budova chystané Národní galerie, krátce po II. světové válce se uvažovalo, že se nad Čechovým mostem bude vypínat okázala budova československého parlamentu.
Monstrózní sousoší si vysloužilo hanlivý přídomek "fronta na maso" (zdroj: Wikipedia)
Místo toho však začala na Letenské pláni růst docela jiná stavba. Pamětníci žijící na Starém městě a Josefově byli značně znechucení nejen vizí megalomanského pomníku, ale i problematickými událostmi doprovázející stavbu jako takovou. Architekt Otakar Švec, který mimochodem navrhl pro totéž místo, ovšem podstatně dříve Masarykovu sochu, zadal ve veřejné soutěži se svou ženou Vlastou v roce 1949 návrh na sousoší s přesvědčením, že bude odmítnut, protože privilegovanou režimní osobou měl být jeho kolega arch. Pokorný. Osud ale někdy umí být krutý. Švec byl po vybrání a realizaci projektu napadán za poklonkování režimu, jeho manželka spáchala sebevraždu a sám Švec, necelý měsíc před slavnostním odhalením pomníku, provedl 4. dubna 1955 to samé.
Monstrózní, svého času největší sousoší v Evropě, na nějž byla použita kvalitní liberecká žula, bylo "uvedena do provozu" na Svátek práce 1955. Prakticky od samého počátku však bylo jasné, že zde nebude na věčné časy, jak se předpokládalo, protože po Stalinově smrti (1953) začal jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov rozbíjet kult osobnosti sovětského krutovládce. Po sedmi letech byl pomník se značnými potížemi zlikvidován, ovšem tato akce je provázena množstvím obrovských spekulací, protože šlo možná o složitější záležitost než samotnou stavbu.
Příprava repliky části pomníku trvala týden (zdroj: Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Na místě pomníku se vystřídalo několik objektů, prozatím tu stojí metronom sochaře Vratislava Karla Nováka, který má být svědkem ubíhajícího času. Spíš je ale ukázkou pomíjivosti jistot, protože je s přestávkami uváděn do provozu pouze tehdy, když je nějaký sponzor ochoten jeho provoz zaplatit. Místo je také občasným terčem recesistů, značnou kontroverzi vyvolal obrovský billboard Václava Klause, tehdy ještě v barvách ODS. Při návštěvě Michaela Jacksona v Praze a jeho koncertu na Letné byla na místě Stalina vztyčena dočasná socha krále popu v nadživotní velikosti.
Stalina nakrátko oživilo Monstrum
Chystaný televizní film o Otakaru Švecovi a jeho osudovém díle nesoucí název Monstrum znamenal krátký návrat alespoň části pomínku na místa, kde oněch sedm let stával. Režisér Viktor Polesný využil jeho kašírovanou podobu pro dvě scény s hlavním představitelem architekta Švece Janem Novotným a Martinem Krausem v roli jeho žáka Pavla Soukupa. Polesný roli vybíral s ohledem na podobu a věk architekta, podobné to bylo i v případě jeho manželky Vlasty, kterou ztělesní Zuzana Stivínová. Filmování je plánováno na 19 natáčecích dnů, ten na Letné (obraz 77) byl pátý v pořadí je vlastně závěrem celého snímku, kdy tvůrce bez ohledu na kontroverznost celého díla cítí jistou hrdost nad tím, co bylo vytvořeno. Vždyť šlo skutečně o inženýrsky nesmírně náročnou záležitost, vysokou 15 metrů a vážící 17 000 tun (jen Stalinova hlava vykazovala 40 tun). Stavba, která začala tři roky po zadání soutěže, trvala rovněž tři roky a vyšla na 140 milionů tehdejších korun.
Spisovatel Pavel Kohout a režisér Viktor Polesný jsou pamětníky pomníku (zdroj. Robert Pavelka, EuroZprávy.cz)
Film Monstrum, který bude zahrnovat časový úsek v letech 1949-1955 počítá s ilustračními dobovými záběry. Jeho premiéra na obrazovkách je předběžně plánována na jaro příštího roku, práce zahrnující 19 natáčecích dnů by měly skončit 15. června tohoto roku. Záběrům z Letné byl vyhrazen jediný den (20. května).
Související
Fronta na maso. Stalinův pomník na Letné vydržel jen sedm let
V Moskvě byla odhalena bysta Stalina. Lidé se bouřili
Stalinův pomník , film Monstrum , Viktor Polesný (režisér)
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 46 minutami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 1 hodinou
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 2 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 3 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 4 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 4 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 5 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 6 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 7 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 8 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.
Zdroj: Libor Novák