ROZHOVOR | Mekka brněnské kultury. Kam až sahá sláva Městského divadla?

Městské divadlo v Brně si za letošní rok odneslo řadu ocenění, jako v případě pardubického Festivalu smíchu, kde byla sláva rovnou trojnásobná. Prozradíte nám klíč k tomu, jak si dokáže brněnské divadlo udržet takovou prestiž mezi řadou českých divadel?

Snažíme se pro naše diváky vybírat zajímavé tituly, které jsou pak také precizně provedeny, a to ve všech složkách, z nichž je pak celek sestaven – počínaje překladem, režijním konceptem, nápaditou scénou a odpovídajícími kostýmy, samozřejmě až po hudební nastudování a profesionální výkony našich herců a muzikantů.

Mimo Českou republiku sklízí divadlo ovoce slávy také ve světě. Co je největším zahraničním úspěchem MdB?

Městské divadlo Brno si oprávněně vydobylo skvělé renomé a naši práci oceňují zahraniční diváci, odborná kritika i divadelní kolegové, kteří nás s nadšením vítají na různých scénách různých států již dlouhá léta. Důkazem jsou opakovaná pozvání nejen pro naše představení (letos se staneme například již pojedenácté hosty na mezinárodním hudebním Festivalu de Wiltz v Lucembursku, kde uvedeme v angličtině muzikál Chicago), ale také pro naše umělce, kteří jsou zváni ke spolupráci na četných projektech. Již vloni byl např. osloven ředitel MdB Stanislav Moša, aby se letos v létě ujal režie muzikálu Titanic na březích švýcarského Luganského jezera, kde se bude hrát střídavě v němčině a italštině v srpnu a září 2016.

Divadlo je jistě pyšné na svoji inscenaci Brouk v hlavě, která se v repertoáru drží už dvacet let. Co je zásluhou takové dlouhověkosti?

Brouk v hlavě je stálicí našeho repertoáru a vždy, když se objeví v našem programu, bývá okamžitě do posledního místečka vyprodaný. Naše komedie jsou zárukou dobré a kvalitní zábavy a to samozřejmě také díky skvělým a mnohdy až neuvěřitelným výkonům našich herců. Vždyť mnozí „přebíhají" z Činoherní scény na Hudební, během týdne vymění třeba i na pět různých rolí, tančí, zpívají, stepují a především – hrají tak, že vás to osloví, zasáhne, že jim věříte a prožíváte s nimi to, co na jevišti předvádí.

Na jaké premiéry se v letošním roce mohou diváci těšit?

V polovině měsíce června uvedeme jako poslední premiéru této sezóny muzikálovou baladu Radúz a Mahulena v krásném romantickém prostředí Biskupského dvora pod otevřeným nebem a věžemi chrámu sv. Petra a Pavla. Premiéra – 18. 6. – již klepe na dveře! Do konce roku 2016 nás pak čekají celkem čtyři nové inscenace. Sezónu zahájíme gangsterskou komedií Friedricha Dürrenmatta Frank V. o jedné zkorumpované soukromé bance, kde se podvádí, okrádá i vraždí, ale také se tu hodně zpívá – třeba o dobru, o slušnosti, o snech, o štěstí. V říjnu se těšíme na legendu českého filmu – westernovou muzikálovou parodii Limonádový Joe, už teď si v divadle pobrukujeme „Whisky, to je moje gusto" a „Když v báru houstne dým..." Já osobně se kromě jiného nemůžu dočkat činoherní romantické komedie Zamilovaný Shakespeare, která vznikla podle stejnojmenného filmu z roku 1998. Je to krásný příběh lásky, milá domněnka o tom, jak mohla vzniknout nejznámější tragédie všech dob – Romeo a Julie. A před Vánocemi pak připravíme černou komedii současného amerického autora Larryho Davida – Ryba potmě, kterou divákům představíme jako první divadlo v České republice.

Jaká inscenace letošního roku je podle Vás u diváků nejúspěšnější?

Při ohlédnutí za pomalu končící sezónou musím konstatovat, že přinesla opravdu krásné tituly. Interaktivní komedie Splašené nůžky, Shakespearův Král Lear s Bolkem Polívkou, osudový TITANIC, Vrabčák a anděl o vztahu Edith Piaf a Marlene Dietrich,... Seznam zájemců o hromadné objednávky vedeme už i na příští rok a je předlouhý.

Koncem května startuje v Brně divadelní svět. Na co se mohou diváci těšit?

Festival přiveze do Brna opět zajímavé divadelní kousky z celé České republiky i ze zahraničí. Letošní ročník hostí naše scény například slovenské kolegy s původním muzikálem Tisícročná včela či německý soubor z Brém, který představí na Hudební scéně Kafkův existenciální Zámek v temném a drsném hudebním doprovodu kapely Kafka Band. Lahůdkou budou dvě komorní hry francouzského autora, hit současné Paříže, jež byly oceněny Moliérovou cenou jako nejlepší hra roku – Otec a Matka, které nazkoušelo Městské divadlo Kladno. Rodiny s dětmi jistě potěší lyrické představení o dobytí jižního pólu Divadla Drak z Hradce Králové – Amundsen kontra Scott či Perníková chaloupka Divadla Minor, s podtitulem „hororový koncert pro chvíle pohody", případně klasická pohádka v novém hávu á la komedie dell´arte Dalskabáty hříšná ves.

Co se týče hereckého obsazení, kdo patří mezi největší stálice divadla?

Herecký soubor MdB tvoří asi stovka herců. Mnozí z nich přijali angažmá hned po skončení JAMU a zůstali svému divadlu věrní až dosud. U některých je to už pěkná řádka let – deset, dokonce dvacet let! Věřím, že i to je důvodem, proč naše představení tak dobře „fungují" a proč se k nám diváci rádi vracejí. Všichni herci se vzájemně znají, slyší na sebe, mají stabilní zázemí, můžou se na sebe spolehnout, a je to z nich, myslím, cítit i při představení – vládne tu taková milá rodinná atmosféra.

A jak je to naopak s nováčky souboru – jakým způsobem rozšiřujete herecké kruhy?

Čas od času vypisujeme konkurzy, na nichž hledají režiséři posilu pro připravovanou inscenaci. S mnohými herci spolupracujeme také externě. A samozřejmě sledujeme i „líheň" brněnské JAMU.

Jaká scéna MdB je dle Vašeho názoru nejnavštěvovanější?

Obě dvě naše scény bývají víceméně permanentně vyprodané. Ale vzhledem k téměř dvojnásobné kapacitě míst, kterými disponuje Hudební scéna, projde více diváků právě jí.