Janáčkova opera zahraje Carmen na Špilberku

28. září v romantických kulisách hradu Špilberk rozvíří „stojaté vody" připravované Káti Kabanové temperamentní Bizetova Carmen v podání sólistky opery NdB Jany Hrochové. V dalších hlavních rolích uvidíte Luciana Mastra (Don José), Janu Šrejmu Kačírkovou (Micaëla) a Jiřího Sulženka (Escamillo). Jeden z nejslavnějších operních titulů, Bizetova Carmen, byl uveden na prknech Janáčkova divadla poprvé ve své původní podobě s mluvenými dialogy místo recitativů. V režii Tomáše Pilaře a se světelným designem Daniela Tesaře měla Carmen premiéru v březnu 2016.Ředitel pařížské Opéra Comique De Leuven byl poněkud vylekán, když si mladý skladatel Bizet vybral jako námět pro novou operu novelu Carmen francouzského spisovatele Prospera Meriméa (1803-1870). Povídka se mu zdála příliš krvavá a už vůbec se mu nelíbila představa vraždy hlavní hrdinky přímo na scéně, ale libretisté Meilhac a Halévy byli nadšeni.Přes bohatou melodickou invenci a skvělou hudební charakteristiku postav i prostředí byla premiéra v pařížské Komické opeře přijata publikem krajně zdrženlivě a mnozí diváci přicházeli jen, aby spatřili skandální dílo, o němž mluvila celá Paříž. Krátce po premiéře nabídl Bizetovi nový ředitel vídeňské dvorní opery Franz von Jauner uvedení Carmen v hlavním městě rakouské monarchie. Požadoval ale několik úprav - do 4. jednání měl být přidán balet a dialogy měly být změněny v recitativy. Bizet souhlasil a začátkem května byla podepsána smlouva. Koncem měsíce však Bizet onemocněl a 3. června 1875 ve věku 38 let náhle zemřel.Úprav pro vídeňské uvedení se ujal Bizetův přítel Ernest Guiraud, který přepracoval zkrácené texty dialogů na recitativy. Vídeňské představení 23. října 1875 bylo obrovským úspěchem a znamenalo začátek trvalé přítomnosti této opery na světových operních jevištích v mnoha jazycích a v mnoha úpravách, neboť jak první vydání hudebního nakladatelství Choudens, které zakoupilo od Bizeta vydavatelská práva již v lednu 1875, tak pozdější Guiraudova úprava s recitativy nezachytili mnohé změny provedené autorem v průběhu zkoušek opery. V druhé polovině 20. století se objevilo kritické vydání obsahující obě verze opery a dnes se mnohé ze světových scén při nastudování tohoto skvostu francouzské operní literatury vrací k Bizetově původnímu zpracování.