REPORTÁŽ: Sedm dní, které otřásly Brnem. Centrum experimentálního divadla uctilo Havla ve velkém stylu

Podtitulem festivalu Málo bylo Havla!, který se konal na všech scénách brněnského Centra experimentálního divadla, bylo „Sedm dní, které otřesou Brnem." Stalo se, co organizátoři zamýšleli, a památka našeho velkého dramatika, spisovatele, prezidenta a zastánce životních hodnot, byla oslavena ve velkém stylu. Jedna akce střídala druhou a kromě divadelních inscenací, filmů a diskuzí byla součástí všech dvaceti osmi položek sedmidenního programu i zabijačka s koncertem „provázkovské" kapely.

„Narodil se český stát, radujme se..."

Prologem festivalu byla předpremiéra Havlovy historické meditace o pěti dějstvích s názvem Zítra to spustíme, kterou v té době zakázaný Havel napsal pro „provázkovský" časopis Rozrazil v roce 1988 s podtitulem „O demokracii". Divadelní esej, kterou tenkrát podepsal dramaturg Petr Oslzlý, rekonstruuje noc z 27. na 28. října, kdy Alois Rašín připravoval vyhlášení samostatného Československa. Havel hru založil na studiu historických materiálu, je zní však patrný jeho osobní vztah k tématu. Nás ale mrazí především z paralely líčené události s vlastní autorovou úlohou v nadcházející sametové revoluci.

Režisér Vladimír Morávek do své inscenace vložil postavu samotného Havla (Milan Holenda). Od psacího stolu, který je postaven přímo naproti stolu Aloise Rašína, říká scénické poznámky a jako autor a zároveň lze říci režisér spokojeně řídí veškeré dění s Holendovou sympatickou a z jiných inscenací už osvědčenou stylizovanou mluvou „havlovské" postavy. Inscenátoři tak nechávají zaznít veškerý text Havlovy hry nejspíš bez žádných škrtů, nadto s přidanými časovými údaji. Ty spolu s českou hymnou do mikrofonu zpívá herečka s krásnou barvou hlasu, která v inscenaci figuruje jako zcizovací efekt, zároveň jako atmosferický hudební podkres.

Jak napsal Havel, hra je historickou rekonstrukcí, obsahuje však také komentáře k situacím, které dokreslují a někdy i odlehčují jinak závažné dění. S Morávkovou typickou režií a výborným obsazením hlavních rolí (Jan Kolařík a Simona Zmrzlá jako manželé Rašínovi) je inscenace silná a dojemná pro svou aktuálnost a z představení čišící záměr uctít Provázkem obdivovanou osobnost Václava Havla.

„Ta doba, to všechno – člověk má takový pocit marnosti..."

Příspěvkem HaDivadla do festivalu byla inscenace Havlovy vaňkovky z roku 1975 Vernisáž. Zakázaný spisovatel Bedřich přichází na návštěvu do nového bytu přátel Věry a Michala. Manželé se chlubí svým kýčovitým bytem a svou dokonalou rodinnou idylkou a radí Bedřichovi, jak má správně žít. Bez diváka, tedy Bedřicha, však jejich konzumní život nemá cenu.

Největším přínosem inscenace v režii Ivana Buraje je obsazení dramaturga Matěje Nytry do role vaňkovské postavy Bedřicha. Ten jako by se pro roli introvertního intelektuála narodil a jeho jaksi neherecký projev tvoří perfektní kontrast proti „dokonalému" páru, ztvárněnému herci Lucií Andělovou a Jiřím M. Valůškem.

Burajova Vernisáž má oproti předloze poněkud pozměněný konec, kterým inscenace odkazuje k Havlovým činům po napsání tohoto textu, a dostává tak velmi efektní přesah.

„Ale tu Bohdalku přitáhneš, že jo?"

Divadlo U stolu zařadilo do programu festivalu Málo bylo Havla! inscenaci Audience – Katastrofa. Narozdíl od předchozích dvou zmíněných inscenací tato neměla premiéru v rámci festivalu, ale je na repertoáru již od března minulého roku.

Havlova snad nejznámější vaňkovka inspirovaná autorovým zaměstnáním v trutnovském pivovaru se v provedení Divadla U stolu hraje ve spojení s jednoaktovkou Katastrofa Samuela Becketta. Držitel Nobelovy ceny své drama věnoval tenkrát vězněnému a nemocnému Havlovi. Spojení těchto dvou her je tedy opodstatněné a Beckettova Katastrofa funguje jako efektní epilog Havlovy absurdní hry.

Inscenace Iva Krobota sice nepřináší nijak přelomové režijní pojetí, jedná se však o kvalitní provedení dialogu mezi Sládkem v podání Jana Kolaříka a Vaňkem, kterého hraje Alfred Texel. Krobot zde nechává nerušeně znít Havlův text a s pomocí přesných výkonů obou představitelů inscenace vyniká především ztvárněním rostoucího napětí mezi dvěma postavami.

Když Provázek odjede do Prahy

V sobotu odjel soubor Divadla Husa na provázku hrát představení své inscenace Prase do Prahy. Výplní programu se staly příspěvky menších souborů. Prvním z nich bylo scénické čtení teprve připravované hry Odmocnina z Havla, kterou chystá Divadlo v Karanténě ve spolupráci se Studiem Paradox. Projekt je scénickou montáží z textů Včera to spustili Romana Sikory a vzpomínek Ladislava Špačka Deset let s Václavem Havlem.

Po čtení následovalo uvedení jediné pantomimy, kterou Václav Havel napsal. Téměř neznámé libreto Havel vložil do jednoho dopisu Olze Havlové a ve spolupráci s pražskou HAMU a Knihovnou Václava Havla ji inscenoval režisér Radim Vizváry. Perpetuum Mobile aneb 7 dní pana A. pojednává o dnech pana A. ve vězení, kde po svém čelí nespravedlivému uvěznění a vlastní nečinnosti.

Sám Havel do textu své pantomimy napsal, že fantazii se meze nekladou. Inscenace Radima Vizváryho je plná originálních a působivých obrazů. Ať už je to položený stůl, za nímž herec Vojtěch Svoboda píše velkými písmeny na papír hesla typu vůle a svoboda, nebo kůrka chleba na obličeji protagonisty. Inscenátoři se rozhodli nevyužít tradiční formu pantomimy a zvolili civilní herectví, díky kterému je inscenace vtipná i smutná a působivě vykresluje úzkost vězněného člověka s havlovským nadhledem.

Dělo se toho na Provázku opravdu hodně. Klicperovo divadlo přivezlo z Hradce svoji Asanaci, přijela i skupina Ztohoven. Konala se celá řada diskuzí a promítaly se filmy. Do Uličky Václava Havla byla opět nainstalována cedule, která byla nedávno ukradena. Na konec měla derniéru úspěšná Morávkova inscenace Prase aneb Václav Havel Hunting´s for a Pig a sedmidenní oslavy zakončila zabijačka a koncert „provázkovské" kapely Stones Beatles. Havel by měl jistě ze svých brněnských kolegů radost.

Divadlo Husa na provázku: Zítra to spustímePremiéra: 5. 10. 2016Autor: Václav HavelRežie: Vladimír MorávekDramaturgie: Petr OslzlýDramaturgická spolupráce: Simona PetrůScéna: Martin OndrušKostýmy: Sylva Zimula HanákováHudba: David SmečkaKorepetice: David JaníkObsazení: Jan Kolařík (Rašín), Simona Zmrzlá (Rašínová), Miloš Maršálek (Tusar), Tomáš Milostný (Telefonistka, Herec C), David Janík (Penízek, Čvančara, Císař), Ondřej Kokorský (Scheiner, Maďaři, Oslzlý), Vladimír Hauser (Beneš, Herec B), Adam Mašura (Geistlich, Dav, Vojáci, Lid), Alfred Texel (Geistlich, Dav, Češi, Vojáci, Lid), Vít Pískala (Kopecký), Pavel Zatloukal (Herec A), Nicole Maláčová (Herečka A, Němci), Růžena Dvořáková (Herečka B, Masaryk na koni), Vanda Kavková (Herečka C), Vanda Klestilová (Herečka D), Filip Daňhel (Dav, Poláci), Milan Holenda (Havel u psacího stolu)

HaDivadlo: VernisážPremiéra: 5. října 2016Autor: Václav HavelRežie: Ivan BurajScénografie: Juliána KvíčalováObsazení: Lucie Andělová (Věra), Jiří Miroslav Valůšek (Michal), Matěj Nytra (Bedřich)

Divadlo U stolu: Audience – KatastrofaRežie: Ivo KrobotDramaturgie: Petr OslzlýScéna: Jan KonečnýKostýmy: Alice NovotnáHudba: Zdeněk KlukaPohybová spolupráce: David StrnadHrají: Jan Kolařík, Alfred Texel, Růžena Dvořáková

Divadlo v karanténě: Odmocnina z HavlaScénář a režie: P. J. KryštofDramaturgie: Simona PetrůScénografie: Vendula BělochováHudba: Nikola Mucha a Petr MuchaPremiéra: 8. října 2016

Perpetuum MobilePremiéra: 6.října 2014Libreto: Václav HavelDramaturgie: Ladislava PetiškováRežie: Radim VizváryHraje: Vojtěch SvobodaOdborná spolupráce: Andrej KrobHudba: Vlastislav MatoušekLight-design: Karel Šimek