RECENZE: Jak jsem se ztratil aneb Milá retro pohádka pro malé i dospělé děti

Pětiletý Jakub se na Štědrý den ztratí tatínkovi při nakupování vánočního stromku. V magickém vánočním čase nic není nemožné a Jakub zažívá mnohá dobrodružství. Promluví si s kaprem a koněm, dostane se s čerty do pekla nebo rozsvítí lampy s posledním žijícím lampářem. Nakonec se šťastně vrátí domů za ustaranými rodiči.

Drobná vánoční povídka Ludvíka Aškenazyho, od jehož smrti letos uplyne třicet let, vyšla v roce 1966 a ve stejný rok vznikla také legendární rozhlasová nahrávka namluvená Karlem Högerem. Divadelník a básník Jan Borna Aškenazyho pohádku zdramatizoval pro pražské Divadlo v Dlouhé, kde se s velkým úspěchem hraje už šestnáct let. Národní divadlo Brno Bornovu dramatizaci v provedení uměleckého šéfa a režiséra Martina Františáka uvedlo na prknech Mahenova divadla.

Na scéně je po celou představení živá šestičlenná kapela ve stylizovaných „rokenrolových" kostýmech s výraznými černými parukami a živě provází dění známými hity šedesátých let. Kromě šlágrů, jako je například Marnivá sestřenice nebo Roň slzy, zazní ale i jakási rocková verze koledy Půjdem spolu do Betléma. Vyprávění rámuje motiv písně Půlnoční, která ve výborné interpretaci kapely Vkus v čele se zpěvákem a kytaristou Davidem Smečkou, dotváří vánoční snovou atmosféru. Vzniká tak divadelní retro revue, které baví děti i dospělé všech generací.

"Na Štědrý den i zvíře může prohodit nějaké to slovo."

Františák umně střídá vyprávění ze záznamu s vyprávěním hlavního hrdiny a snové i divoké výjevy Jakubova večerního dobrodružství. S přispěním celkem velkého množství písní má inscenace rychlý spád a divák (každého věku) se nestihne nudit ani na vteřinu.

Společně se scénografií Marka Cpina, který je zároveň autorem kostýmů, inscenátoři vytvořili dílo plné nádherných scénických obrazů v retro stylu. Tvůrci si totiž nepomohli projekcí ani jinými výdobytky techniky. Jedním z nejpůsobivějších obrazů je scéna s lampářem, jehož představitel Michal Bumbálek na chůdách rozsvěcí lampy. Důmyslně je také vytvořen poštovní vůz nebo mluvící kůň Karlička (Martin Veselý).

"Ztrácejte se, prosím vás, jen v těch nejnutnějších případech..."

Pětiletého Jakuba zde hraje téměř čtyřicetiletý herec Miroslav Černý, který dětského hrdinu ztvárnil velmi uvěřitelně. Nepitvoří se, nepřehrává, jeho výkon je vnitřní a diváka baví i dojímá. Černému zdařile sekundují ostatní herci v menších rolích, ať už je to Roman Blumaier, který opět předvedl svůj komediální talent například ve scéně s mluvícím kaprem nebo Roman Nevěčný, který rozesmál publikum svojí tančící vousatou babičkou v závěru představení.

Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka v Mahenově divadle je inscenace, která v repertoáru činohry NdB chyběla. Díky krásným snovým obrazům, které střídají rokenrolové výstupy s kapelou Vkus, pobaví malé i velké děti a dojme dospělé.

Celkové hodnocení: 100%

Národní divadlo Brno

Ludvík Aškenazy, Jan Borna: Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídkaPremiéra: 4. listopadu 2016 v Mahenově divadleRežie: Martin FrantišákDramaturgie: Lucie NěmečkováDramaturgická spolupráce: Petr KlariN KlárScéna a kostýmy: Marek CpinHudba: David SmečkaPěvecké nastudování: Petr SvozílekObsazení: Miroslav Černý (Jakub), Jakub Šafránek (Tatínek, Čert, Policajt), Klára Apolenářová (Maminka, Holčička se zápalkami, Holčička s pivem), Roman Blumaier (Pán s kaprem, Policajt), Roman Nevěčný (Ďábel, Policajt, Babička), Václav Veselý (Čert, Policajt), Martin Veselý (Čert, Kůň Karlička), Michal Bumbálek (Lampář), Vladimír Krátký (Kočí Klement, Dědeček), Petr KlariN Klár (Kočka Maruna)