Národní divadlo moravskoslezské slibuje operní událost celostátního významu

Národní divadlo moravskoslezské chystá poslední premiéru v tomto roce, která má být navíc operní událostí celostátního významu. Teprve potřetí od roku 1945 se totiž objeví na jevišti opera Ifigenie v Aulidě a v tomto případě navíc poprvé v pozoruhodné hudební a textové úpravě Richarda Wagnera z roku 1847. Premiéra je významná i proto, že na ní spolupracuje uznávaný polský režisér Michał Znaniecki.

Opera vypráví o Ifigenii, dceři krále Agamamenona, a její oběti, která má usmířit bohyni a přinést řeckému vojsku příznivý vítr na cestu do Troje. Tento námět z historie trojské války byl zpracován již 400 let před naším letopočtem dramatikem Euripidem. Největší novodobé popularity se mýtus dočkal díky Jeanu Racinovi v sedmnáctém století, který rozšířil a zkomplikoval děj.

„Racinův text se následně stal předlohou pro vznik mnoha barokních oper. Avšak až ta klasicistní z pera operního reformátora Ch. W. Glucka se stala i tou nejznámější. V 19. století se ji po více než 70 letech od její premiéry rozhodl upravit další geniální reformátor – Richard Wagner. Původní francouzské libreto převedl do němčiny, obsazení orchestru pak tradičně romanticky rozšířil,“ říká dramaturgyně opery Eva Mikulášková v tiskové zprávě.

Opera Ifigenie v Aulidě se v historii NDM prozatím nedočkala svého uvedení, v roce 1987 zaznělo však její pokračování – Gluckova Ifigenie na Tauridě. Nyní se diváci dočkají uvedení v režii jednoho z nejvyhledávanějších progresivních režisérů světa Michała Znanieckého.

„Snaha o spojení mytologie s moderním světem se může jevit nesmyslnou. Zcela jiná kultura, náboženství, hodnoty. Ale… Když si rozeberete příběh o Ifigenii, zjistíte, že je tomu právě naopak. Metafora lidské oběti je stále bolestně aktuální. Válka je problémem v dějinách stejně jako dnes. Válka převrací hodnoty. Válka rozvrací lidské bytosti. Lidé se stávají dravou zvěří. Potřebují nové rituály, aby se opět stali lidmi. Děje se to dnes, ať už v Evropě, nebo Sýrii,“ říká režisér.

Na scénografii inscenace se podílel italský scénograf Luigi Scoglio, který se Znanieckým spolupracuje téměř dvacet let: „Režisér má vždy svůj pohled na dílo, které má převést v novou inscenaci – a když mi vysvětlí svou vizi, je pro mě jednoduché tento prostor vytvořit. U Ifigenie jsme řešili, jak na scéně vytvořit moderně vypadající prostor řeckého divadla, vizuálně co nejjasnější, ale se silnými scénografickými specifiky. Zde se bude tento prostor budovat před diváky, v průběhu představení," uvádí scénograf.

Inscenace kombinuje inspiraci syrovostí rituální oběti s nejmodernějšími výtvarnými trendy jednadvacátého století. V kontrastu s tím stojí hudební výraz pěvců, kteří se specializují n atzv. autentický provoz staré hudby. Orchestr opery NDM dílo nastudoval s přihlédnutím k principům tzv. klasicistní interpretace pod vedením dirigenta Zdeňka Klaudy.

V hlavních rolích se představí Karolína Plicková nebo Michaela Popik Kušteková jako Iphigenia, Markéta Cukrová nebo Janja Vuletic jako Klytemnestra, Jaroslav Březina a James Kryshak v roli Achillea a Jiří Hájek nebo Tomáš Šelc v roli Agamemnona.

Premiéry se uskuteční 14. a 16. prosince v 18.30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka.