Národní divadlo Brno zahájí festival Cirkus bude v Brně premiérou Rozmarného léta

Vančurovu novelu Rozmarné léto, odehrávající se ve třech deštivých dnech v malém městě Krokovy Vary na řece Orši, proslavil hlavně Menzelův film z roku 1967. Příběh o třech kamarádech, kteří tráví čas planými rozhovory na plovárně, kouzelníkovi Arnoštkovi a krásné asistentce Anně, nyní uvede Národní divadlo Brno.

Novelu, v níž Vančura kritizuje a ironizuje maloměšťácký způsob života, ale zároveň oslavuje český jazyk a život v duchu meziválečného poetismu, uvidíme v režii Jakuba Nvoty, který ve svém pojetí naplno využívá nekonvenčního prostoru cirkusového stanu.

Nvota využívá místo vypravěče dva klauny, kteří mluví minimálně, ale o to víc jsou mostem energie mezi diváky a postavami z novely. Ztvární je Hana Tomáš Briešťanská a Martin Siničák, kteří absolvovali na začátku zkoušení klaunský workshop s Jurajem Benčíkem (klaunem ze slavného Cirque du Soleil).

Herci Tereza Groszmannová, Annette Nesvadbová a Jakub Šafránek zase od listopadu poctivě trénovali na akrobatickém nářadí pod vedením lektorky Heleny Škovierové. Z toho lze vytušit, že vznikla originální inscenace, která kombinuje prvky nového cirkusu s klasickou činohrou. Režisér inscenace dodává: „Tak jako Vančura čaruje okouzlujícím způsobem s českým jazykem, chceme i my divákovi předvést cirkus se slovy, pantomimu s písmeny, žonglování s větami.“

Scénograf Karel Czech zabydlel šapitó, které pojme až 500 diváků, v duchu meziválečného poetismu a dadaismu. Pro poetismus je charakteristické, že pojem poezie nespojuje s jednou uměleckou formou, ale že nová „poetická krása“ má být reflektována různými uměleckými typy. Poetismus se vyznačuje hravostí, touhou po dálkách, objevováním poezie v žánrech, které byly považovány za pokleslé, jakými je například právě cirkus. Rozmarné léto (1926) bývá označováno za prozaický manifest tohoto směru, a to vedle Nezvalových básní vydaných ve sbírce Pantomima (1924). Obraz kouzelníka či akrobata, jakým je třeba Arnoštek, je výsostně poetistickým motivem. Tuto stylizaci výborně dokreslují kostýmy Markéty Sládečkové.

„Ať už bude venku zrovna jakkoli, věříme, že atmosféra „podivuhodného léta“ v šapitó naše diváky okouzlí, podobně jako si alespoň na chvíli své publikum získal Arnoštek, jehož „tělesné cviky mají do značné míry povahu duchovní “, dodává dramaturg Pavel Jurda.

Premiéra Rozmarného léta se koná 23. února v šapitó v brněnském parku Lužánky.