RECENZE: Maloměšťáci vyměnili život za kulisy. Ikonického díla ruské literatury se ujalo HaDivadlo

Jeden z nejslavnějších ruských spisovatelů a myslitelů nové doby Aleksej Pěškov (Maxim Gorkij) se narodil v carském Rusku roku 1868. Ve stavu neustále se střídajících zdravotních diagnóz, kdy po choleře přišli neštovice, Pěškov uskutečnil řadu neúspěšných pokusů o sebevraždu. Po nepříliš optimistickém mládí se začal věnovat filozofii a zapojil se k řadům levicových aktivistů. Velký vliv na něj měl Lenin, kvůli jejichž společné angažovanosti musel Gorkij opustit Rusko a emigrovat do Evropy.

Divadelní hra Maloměšťáci byla napsána v roce 1901 krátce před jeho emigrací, kdy ještě mladý Gorkij nebyl seznámen s Leninem, ale o svém levicovém směrování již uvažoval. Text, jenž se stál ikonou ruské literatury, byl napsán s lehkým opovrhováním k provinciálnímu maloměšťanskému uvažování, k lenosti a nechuti něco měnit. Děj se odehrává v malém provinciálním městečku N., kam pomalu proniká vzduch začínajícího 20. století, ale  nedýchatelná atmosféra imperialismu se stále udržuje.

 V čele klasické patriarchální rodiny stojí otec Vasil Vasilijevič Bezsemenov (Cyril Drozda), jenž pronajímá byty mladým lidem. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla. V dusivých podmínkách společné rodinné existence panuje blahobyt a teplo. U stolu plného chutnými pokrmy sedí rodina, jejíž členové stojí na hranici oné generační bariéry, skrze kterou pohlíží na svět.

V komorní atmosféře této hry se téměř nic neděje, kontinuita času je zde rozdělena mezi konzumaci jídla, únavné konverzace a časté konflikty uvnitř teplého rodinného domova. Přičemž tyto konverzace jsou únavné i pro samotného diváka a jediným kontrastním bodem se tedy stávají úchvatné kulisy. A tak rodině nezbývá nic, něž v těchto kulisách žít či lépe řečeno existovat, neustále mluvit o vlastních zájmech ale přitom nebrat ohled na nikoho vedle sebe.

Petr (Jiří Miroslav Valůšek) by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána (Táňa Malíková) by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil (Mark Kristián Hochman) chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja (Magdalena Straková) chce jít do divadla. Matka (Simona Peková) chce prostě klid.

Co vlastně chce otec? Otec chce, aby jeho nájemnici včasně platili nájem, aby se Taťána konečně vdala a aby ze světa zmizeli všichni Židi. Jakožto dobrý otec, chce pro své děti to nejlepší, jeho děti mu však nerozumějí. Nejspíš mu nebudou rozumět ani sami diváci, kteří se kvůli absenci lineárního vyprávění nejspíš ztratili v dialozích.

Je jasné, že sám Gorkij se svými maloměšťáky jde o kousek dál než například Čechovův realismus ve Strýčku Váňovi, otázkou zůstává, zdali je tento pokrok aktuální i v dnešní době. Maloměšťáci se dostávají do neblahé situace, kdy myšlenky napsané na papíře znějí lépe než na jevišti. 

Nabízí se další otázka, jestli nejsou náhodou tyto myšlenky vyčerpány dobou, v níž žijeme, nikoliv divadelním zpracováním v rukou HaDivadla. Zdá se, že se kolektiv HaDivadla místo generování nových idejí, zabývá recyklaci starých povedených nápadů, jenž v aktuálním provedení postrádají jiskru.

Celkové hodnocení: 65%

HaDivadlo, Maloměšťáci

Autor: Maxim Gorkij

Režie: Ivan Buraj

Scéna: Lenka Jabůrková

Kostýmy: Kateřina Marai, Kateřina Kumhalová

Dramaturgie: Matěj Nytra

Použitý překlad: Bohumil Mathesius

Hrají: Táňa Malíková, Magdalena Straková, Jiří Miroslav Valůšek, Cyril Drozd, Simona Peková, Jan Lepšík, Jiří Svoboda, Mark Kristián Hochman, Anna Čonková j. h., Karel Vondrášek j. h., Taťána Janevová j. h., Marie Veselá j. h.