Poslední premiérou roku 2018 v brněnském HaDivadle budou Maloměšťáci ruského autora Maxima Gorkého. První realistické drama letošního jubilanta Maxima Gorkého (1868-1936), napsané dvě léta po Čechovově Strýčkovi Váňovi, má v HaDivadle premiéru 13. 12., reprízy 15. a 18. 12.
Maloěšťáci Maxima Gorkého se odehrávají někde v ruském provincionálním městečku N. na prahu 20. století. V takovém ruském světě, byť opožděně za Evropou, se začíná ve společnosti hodně měnit. Starý ustálený pořádek ještě existuje a drží se svých kořenů, ale už sem začíná pronikat ovzduší evropského 20. století. A ten opatrný životní styl minulosti se začíná hroutit. Scény z domu Bezsemenovových, to je pohled do pomyslných čtyř zdí mezilidského válčení. Má ještě smysl držet se starých ustálených obrazů společnosti? Co získáváme a co ztrácíme? Co nám uniká? A proč chce pořád někdo něco měnit? Není život i beztak komplikovaný? Musíme ho ještě více komplikovat?
„Svět se zekonomizoval a vylil do tabulek. Z práce, která tuto ekonomiku pohání, se čím dál tím víc vytrácí rovina poslání a zůstává jen pragmatický pohled na výšku příjmů a sociální status,“ uvádí Ivan Buraj, umělecký šéf a režisér první premiéry Maloměšťáků Maxima Gorkého, v manifestu sezony. „Pojmy jako péče, veřejná služba a obnovitelnost jsou, i přes všudypřítomný ekologický kolaps naší planety, přehlušovány pojmy jako efektivita, zisk nebo růst. Práce vytvářející hodnoty je odsunutá prací vytvářející jenom peníze.“ Obrazem lidské chamtivosti, vyhrocených vztahů a nedůvěry v osobní postoj, které toto dělítko mezi pomyslně smysluplným pracovním posláním a prací orientovanou na zisk a kapitál spolupomáhá rýsovat, je příběh domácího zažehnutého požáru ve více než sto let staré hře klasika Gorkého, kterou se Buraj rozhodl interpretovat v návaznosti na své dřívější adaptace jiných realistických dramat Henrika Ibsena (Eyolf, 2017) a A. P. Čechova (Strýček Váňa, 2016). Tak popisuje blížící se premiéru Maloměšťáků informační text, který vyšel v HaDivadle 11. prosince.
Režisér Ivan Buraj a herecký soubor HaDivadla se vrací do tohoto klasického prostředí, které inspirovalo Turgeněva, Gogola i Čechova, aby apelativním vyjádřením Gorkého analyzovali zcizení v nás. Jenom mluvíme, ale pramálo se posloucháme. Mezi námi je zeď.
Titulní roli „scén v domě Bezsemenova“, ztvární Cyril Drozda. Celou společnost, která jeho sídlo, „jeho hrad“ podřízeně obývá, vedle Simony Pekové, Táni Malíkové, Magdaleny Strakové, Jiřího M. Valůška, Jana Lepšíka, Marka Kristiána Hochmana či Jiřího Svobody doplňují též mladí herečtí hosté Anna Čonková, Taťána Janevová a Karel Vondrášek. Zahraje si rovněž paní uklízečka divadla Marie Veselá.
Režisér k nové premiéře přidává svůj výklad, který přesně charakterizuje smysl Gorkého díla: Epizodická kompozice kráčející ve spirálovitém temporytmu vstříc „chvále temnoty“ a možnému poslednímu oddechnutí a demaskování individuálních lží a nenávistí, nabývá podob mezilidského spirituálního hledání a balancuje na tenké hranici reality a iluze, vyprávění a mlčení, šeptání a výkřiků odcizeného štěstí. „Neboť konec se blíží!“ říká v dramatu Tětěrev, ústy Jiřího Svobody, a jak sám ví, času na pochopení příčin je při pohledu ven – mimo zdi scénografie – zoufale málo.
Stojí asi za to, podívat se na klasiku která nás stále oslovuje, v hereckém podání týmu, který vede zkušený režisér, Ivan Buraj. Asi si uvědomíme, že ty překážky v komunikaci a schopnost přijímat něco jiného, něco nového, bylo sice popsáno hodně dávno, ale platí to i dnes. První realistické drama letošního jubilanta Maxima Gorkého (1868-1936), napsané dvě léta po Čechovově Strýčkovi Váňovi, má v HaDivadle premiéru 13. 12., reprízy 15. a 18. 12.
Související
RECENZE: Maloměšťáci vyměnili život za kulisy. Ikonického díla ruské literatury se ujalo HaDivadlo
Klasika, která svou aktuálností stále oslovuje diváky. HaDivadlo připravuje Gorkého Maloměšťáky
Aktuálně se děje
včera
Tohle Brity zaskočilo. Buckinghamský palác reagoval na novou knihu o Dianě
včera
Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň
včera
Houbaři vzali lesy útokem. Policie apeluje na dodržování několika zásad
včera
Kontroverzní podnikatel Kožený se má nacházet v LDN na Bahamách
včera
Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci
včera
Rusofobní svinstvo. Medveděv se pustil do Američanů kvůli novým sankcím
včera
Pavel přijal amerického diplomata, který kritizoval české obranné výdaje
včera
Skandál v americké armádě. Analytik použil AI a málem vyvolal válku s Čínou
včera
Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem
včera
V Rusku pokračují volby. Moskva hlásí problémy, na vině má být útok
včera
Nizozemci postrádají kopie nové knihy o Dianě. Případ vyšetřuje policie
včera
Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce
včera
Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety
včera
Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi
včera
Policie posílila hlídky na exponovaných místech. Stupeň ohrožení se nemění
včera
Potápěč našel tělo v jezeře Most. Může jít o pohřešovaného člověka
včera
Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska
včera
Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky
18. září 2026 21:06
Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky
18. září 2026 19:48
CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí
Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.
Zdroj: Libor Novák