Poslední premiéra letošního roku: HaDivadlo diváky láká na Gorkého Maloměšťáky

Poslední premiérou roku 2018 v brněnském HaDivadle budou Maloměšťáci ruského autora Maxima Gorkého. První realistické drama letošního jubilanta Maxima Gorkého (1868-1936), napsané dvě léta po Čechovově Strýčkovi Váňovi, má v HaDivadle premiéru 13. 12., reprízy 15. a 18. 12.

Maloěšťáci Maxima Gorkého se odehrávají někde v ruském provincionálním městečku N. na prahu 20. století. V takovém ruském světě, byť opožděně za Evropou, se začíná ve společnosti hodně měnit. Starý ustálený pořádek ještě existuje a drží se svých kořenů, ale už sem začíná pronikat ovzduší evropského 20. století. A ten opatrný životní styl minulosti se začíná hroutit. Scény z domu Bezsemenovových, to je pohled do pomyslných čtyř zdí mezilidského válčení. Má ještě smysl držet se starých ustálených obrazů společnosti? Co získáváme a co ztrácíme? Co nám uniká? A proč chce pořád někdo něco měnit? Není život i beztak komplikovaný? Musíme ho ještě více komplikovat?

„Svět se zekonomizoval a vylil do tabulek. Z práce, která tuto ekonomiku pohání, se čím dál tím víc vytrácí rovina poslání a zůstává jen pragmatický pohled na výšku příjmů a sociální status,“ uvádí Ivan Buraj, umělecký šéf a režisér první premiéry Maloměšťáků Maxima Gorkého, v manifestu sezony. „Pojmy jako péče, veřejná služba a obnovitelnost jsou, i přes všudypřítomný ekologický kolaps naší planety, přehlušovány pojmy jako efektivita, zisk nebo růst. Práce vytvářející hodnoty je odsunutá prací vytvářející jenom peníze.“ Obrazem lidské chamtivosti, vyhrocených vztahů a nedůvěry v osobní postoj, které toto dělítko mezi pomyslně smysluplným pracovním posláním a prací orientovanou na zisk a kapitál spolupomáhá rýsovat, je příběh domácího zažehnutého požáru ve více než sto let staré hře klasika Gorkého, kterou se Buraj rozhodl interpretovat v návaznosti na své dřívější adaptace jiných realistických dramat Henrika Ibsena (Eyolf, 2017) a A. P. Čechova (Strýček Váňa, 2016). Tak popisuje blížící se premiéru Maloměšťáků informační text, který vyšel v HaDivadle 11. prosince.

Režisér Ivan Buraj a herecký soubor HaDivadla se vrací do tohoto klasického prostředí, které inspirovalo Turgeněva, Gogola i Čechova, aby apelativním vyjádřením Gorkého analyzovali zcizení v nás. Jenom mluvíme, ale pramálo se posloucháme. Mezi námi je zeď.

Titulní roli „scén v domě Bezsemenova“, ztvární Cyril Drozda. Celou společnost, která jeho sídlo, „jeho hrad“ podřízeně obývá, vedle Simony Pekové, Táni Malíkové, Magdaleny Strakové, Jiřího M. Valůška, Jana Lepšíka, Marka Kristiána Hochmana či Jiřího Svobody doplňují též mladí herečtí hosté Anna Čonková, Taťána Janevová a Karel Vondrášek. Zahraje si rovněž paní uklízečka divadla Marie Veselá.

Režisér k nové premiéře přidává svůj výklad, který přesně charakterizuje smysl Gorkého díla: Epizodická kompozice kráčející ve spirálovitém temporytmu vstříc „chvále temnoty“ a možnému poslednímu oddechnutí a demaskování individuálních lží a nenávistí, nabývá podob mezilidského spirituálního hledání a balancuje na tenké hranici reality a iluze, vyprávění a mlčení, šeptání a výkřiků odcizeného štěstí. „Neboť konec se blíží!“ říká v dramatu Tětěrev, ústy Jiřího Svobody, a jak sám ví, času na pochopení příčin je při pohledu ven – mimo zdi scénografie – zoufale málo.

Stojí asi za to, podívat se na klasiku která nás stále oslovuje, v hereckém podání týmu, který vede zkušený režisér, Ivan Buraj. Asi si uvědomíme, že ty překážky v komunikaci a schopnost přijímat něco jiného, něco nového, bylo sice popsáno hodně dávno, ale platí to i dnes. První realistické drama letošního jubilanta Maxima Gorkého (1868-1936), napsané dvě léta po Čechovově Strýčkovi Váňovi, má v HaDivadle premiéru 13. 12., reprízy 15. a 18. 12.

Související

Více souvisejících

Maloměšťáci (HaDivadlo)

Aktuálně se děje

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Letošní volby se blíží. Ministerstvo spouští novou kampaň

V říjnu se uskuteční volby do obecních zastupitelstev a jedné třetiny Senátu. Kromě standardní volební přípravy a metodické pomoci samosprávám realizovalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Digitální a informační agenturou zátěžový test eDokladů a připravilo pro podzimní volby edukační kampaň. Ministerstvo o kampani informovalo na webu. 

včera

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodci si ještě mohou zajistit tištěné oznámení o valorizaci

Důchodci mohou až do 30. září požádat o zaslání valorizačního oznámení v tištěné podobě pro nadcházející lednovou valorizaci. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Klienti, kteří již v minulosti o zasílání tištěného oznámení požádali, nemusí žádost podávat znovu. 

včera

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta reagovala na nevydařený vstup do sezóny. Dva asistenty nahradila navrátilcem Clarupem

V úvodu nové fotbalové sezóny 2026/27 nezažívají sparťané nejúspěšnější začátek. Naopak ten nejhorší, který dokonce překonává i ten z nechvalně proslulé sezóny s trenérem Andreou Stramaccionim. Fanoušci ji přičítají pozdním nákupům a přestavbě mužstva, což dávají za vinu především sportovnímu řediteli Tomáši Rosickému. Jenže ten zatím ve vedení pražské Sparty zůstává a naopak ukázal na jiné lidi, kteří tak špatný vstup do sezóny odnesli. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump podpisem posvětil nové protiruské sankce

Washington může opět zvýšit tlak na Rusko v souvislosti s jeho válkou na Ukrajině. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s jordánským králem. Děkoval mu za repatriační lety

Premiér Andrej Babiš (ANO) v pátek přijal v Kramářově vile jordánského krále Abdalláha II. Společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem jednali o aktuální bezpečnostní situaci na Blízkém východě a o dalším rozvoji hospodářské a obranné spolupráce. Představitelé obou zemí hovořili také o možnostech spolupráce ve zdravotnictví, kybernetické bezpečnosti a vodním hospodářství.

včera

Alpy, ilustrační fotografie.

Když Alpy vydaly mumii. Před 35 lety byl nalezen Ötzi

Před 35 lety, dne 19. září roku 1991, nalezli turisté v Alpách na hranicích Rakouska a Itálie lidské ostatky, které byly přirozeně mumifikované. Že se nejedná o žádného zesnulého horolezce, ale o tělesné pozůstatky staré tisíce let, to vyšlo najevo až za několik dní. A mumie dostala podle místa nálezu jméno Ötzi. Co všechno o něm po 35 letech od nálezu jeho těla víme?

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se dočkal. Světu oznámil dohodu ohledně Grónska

Americký prezident Donald Trump se dočkal nové dohody ohledně americké vojenské přítomnosti v Grónsku. Washington podle jeho slov zvýší vojenskou přítomnost na ostrově, zvolené řešení označil za skvělé pro všechny strany i americké spojence.

včera

Ilustrační foto

Počasí se příští týden výrazně ochladí. V noci budou až 2 stupně, hrozí přízemní mrazíky

Česko čeká v úvodu příštího týdne chladné a větrné počasí doprovázené přeháňkami, které zasáhnou zejména sever a severovýchod území. Postupně však bude oblačnosti i srážek ubývat a v polovině týdne přijdou jasné noci s ojedinělými přízemními mrazíky. V závěru týdne se pak teploty začnou vracet k příjemnějším hodnotám a denní maxima dosáhnou až k jednadvaceti stupňům Celsia.

18. září 2026 21:06

Ilustrační fotografie.

Nová válečná strategie: Rusko prozradilo, proč stále častěji likviduje ukrajinské vlaky

Ruská armáda stále častěji útočí na ukrajinské osobní i nákladní vlaky pomocí drony s proudovým pohonem. Tento stupňující se tlak přímo ohrožuje železniční síť, která je klíčová pro fungování ukrajinské ekonomiky, vojenskou logistiku i pohyb obyvatelstva. Od začátku celoplošné invaze ruské údery poškodily nebo zničily již více než pět set lokomotiv. Nadpoloviční většina z nich byla zasažena během posledních osmi měsíců, přičemž ukrajinské dráhy přicházejí měsíčně až o čtyřicet strojů.

18. září 2026 19:48

CNN: Opravdu dokáže AI vyhladit lidstvo? Není to tak lehké, jak výzkumníci tvrdí

Diskuze o rizicích umělé inteligence se v odborné komunitě vyostřuje a někteří výzkumníci varují před možným vyhynutím lidstva. Bývalí i současní zaměstnanci společnosti Anthropic upozorňují, že vývoj superinteligence představuje bezprostřední hrozbu pro celou planetu. Podle některých odhadů přesahuje pravděpodobnost katastrofálního scénáře v následujících deseti letech deset procent. Varování podpořil také šéf organizace Machine Intelligence Research Institute Nate Soares, který považuje celkové vyhynutí lidské populace za nejpravděpodobnější výsledek neřízeného vývoje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy