Slezské divadlo Opava uvede premiéru opery Evžen Oněgin

Nejoblíbenější opera Petra Iljiče Čajkovského vznikla s podtitulem „lyrické scény ve třech dějstvích". Libreto k opeře napsal podle Puškinova veršovaného románu Konstantin Stěpanovič Šilovskij, který se snažil zachovat co nejvíce doslovných citací Puškina. Jeho zásluhou nacházíme v opeře celé scény převzaté z románu. Libreto nebylo pro operu typické a Čajkovskij původně nezamýšlel napsat dílo pro divadlo. Přesto vznikla působivá opera plná vynikajících melodií, které podtrhují poezii Puškina. Hudební kompozice disponuje velkými výrazovými a zvukovými možnostmi romantické opery s velkými sborovými scénami, emotivními áriemi a baletními čísly.Premiéra opery Evžen Oněgin bude uvedena 23. února 2014 v 19:00 hodin.Z tvorby Petra Iljiče Čajkovského jsou nejznámější - symfonie Patetická, Italské capriccio, suita Mozartiana, smyčcová kvarteto D dur nebo Koncert pro klavír a orchestr č. 1 b moll. Dále složil deset oper, z nichž nejznámější jsou Evžen Oněgin, Piková dáma, Mazepa a Panna Orleánská. Nejvíce ho však proslavila jeho baletní díla Labutí jezero, Šípková Růženka a Louskáček. Několikrát navštívil Prahu, v roce 1888 řídil pražskou premiéru své opery Evžen Oněgin. Čajkovskij psal Oněgina v roce 1877, který byl pro něj osudový a zahájil jeho novou etapu v tvorbě. Skladatel ukončil po 12 letech vyučování na konzervatoři, aby se mohl věnovat pouze komponování. V osobním životě ukončil krátké manželství, které uzavřel se svou obdivovatelkou a žačkou bez lásky jen proto, aby se nezachoval jako Oněgin k Taťáně. Možná jsou také pravdivé informace o skladatelově skrývané homosexualitě, která je uváděna jako zdroj jeho depresí a možnou příčinou jeho smrti (sebevraždy) po vypití cholerou infikované vody v roce 1893.Čajkovskij obdivoval tvorbu Alexandra Sergejeviče Puškina, ruského básníka, prozaika a dramatika. Z jeho tvorby je významné drama Boris Godunov, z prózy cyklus Bělkinovy povídky, novela Kapitánská dcerka a povídka Piková dáma, v nichž zobrazuje atmosféru panující v jednotlivých vrstvách ruské společnosti. Nejvýznamnější je jeho básnické dílo - pohádkový epos Ruslan a Ludmila, poémy Kavkazský zajatec, Bachčisarajská fontána, Cikáni, na jejichž základě vzniko vrcholné dílo Puškina - Evžen Oněgin, které psal sedm a půl roku. Román psaný ve verších je označován za dílo romantismu. Oněgin, Taťána, Lenský – hrdinové románu se bouří proti společenským konvencím a nechtějí se podřídit zákonům a svému pokryteckému okolí. Stávají se proto společenskými vyděděnci. Přesto jsou silnými a výjimečnými jedinci, vyznačující se vášnivou citovostí a trpící pocitem osamocení. Uzavírají se do svého nitra a končí tragicky smrtí nebo odsouzeni k psychickému strádání. Hrdinové románu prožívají osudovou lásku, která končí nešťastně z důvodu rozporu mezi snem, vidinou, představou, touhou nebo ideálem a zdrcující skutečností. (Romantický hrdina často splývá s autorem, který vyjadřuje v díle svůj názor, ale někdy vstupuje přímo do děje.) Oněgin, představitel zbytečného člověka, je hybnou silou k rozvratu životů dalších hrdinů a postav románu.Petr Iljič ČajkovskijEVŽEN ONĚGINv ruském originále

Dirigent: Petr ChromčákRežie: Lubor Cukr j.h.Libreto: Konstantin Šilovskij a Petr Iljič Čajkovskijpodle stejnojmenného veršovaného románu A. S. PuškinaChoreografie: Olga Kyndlová j.h.Sbormistr: Kremena PešakovaVýtvarník kostýmů: Roman Šolc j.h.Výtvarník scény: Martin Černý j.h.Asistent režie: Marta VaňkátováKorepetitoři: Libuše Vondráčková a Karel Mládek

Obsazení: Oněgin – Alexandr Vovk a Aleš Janiga, Taťána – Katarína Jorda Kramolišová, Agneša Vráblová, Lenský – Juraj Nociar, Dušan Růžička, Olga – Martina Kociánová a Alena Kropáčková, Larina – Šárka Maršálová a Táňa Teslia, Filipjevna – Erika Šporerová a Jitka Zerhaurová, Gremin – Dalibor Hrda a Martin Gurbaľ a další.