Recenze: Krkavci s Bohdankou míří na pohádkový vrchol

Leč i prostředí tu více či méně nadpřirozené se musí potýkat s těžkostmi ryze pozemskými. Byla doba, kdy pohádkám doba nepřála, finance je obcházely obloukem a scénáře čekaly někde v koutku jako dívka, lhostejno či na plese nebo venkovské tancovačce, nevyzvaná v tanci. Půst však netrvá věčně, a tak když onen nevyzpytatelný Čas posunul jím ovládané ručičky kupředu, mohlo se začít tvořit.

Matka před Bohdankou něco tají - o rodinné tragédii se těžko hovoří (foto: Bohemia Motion Pictures)

V rodině vesnického pekaře se narodí dcera Bohdanka. Od mládí si všímá zvláštního jednání rodičů a marně se snaží přijít na důvod, proč se k ní chovají zdánlivě odtažitě, přitom však přehnaně ohleduplně. Na půdě také najde podivnou truhlici plnou chlapeckých šatů. Poté, co vyslechne několik klepů svých kamarádek, rozhodne se navštívit údajnou čarodějnici Gabrielu - ta jí kromě rady poskytne kouzelný hřeben, jakýsi myšlenkový teleport, díky němuž se dívka dozví, že měla sedm bratrů, na něž matka v rozčilení seslala kletbu a přisoudila jim podobu krkavců. Gabriela Bohdance předestře nelehký úkol: musela by holýma rukama natrhat kopřivy, z nich upříst nitě, z těch utkat plátno a z něj ušít sedm košil pro své bratry. Nikdo jí však nesmí pomoci a ona sama má po celou dobu nedobrovolné krejčovské profese zakázáno říci byť jen jediné slovíčko. Bohdanka se přemístí na udanou louku, poblíž které je jeskyně, kde její bratři žijí, ale po nějaké době ji náhodou objeví dvojice princů Bartoloměj a Norbert. Je to první jmenovaný, prvorozený nástupce trůnu, který ji odvede na svůj hrad a nabídne ji místo po svém boku. Tím se však osud Bohdanky a jejich bratrů začíná komplikovat. 

Tehdy ještě princ Bartoloměj koktal a byl poněkud nerozhodný... (foto: Bohemia Motion Pictures)

Klasická pohádka, pod níž je podepsána Božena Němcová (1820-1862), nepochází přímo z jejího pera, ostatně slavná vídeňská rodačka žijící později v Ratibořicích u České Skalice některé pohádky pouze převyprávěla; v tomto případě jde o verzi převzatou od bratří Grimmů. Ani na poli filmovém nejde o první počin, zvláštní je, že předchozí snímky byly vždy něčím odlišné. V roce 1937 spatřila světlo světa německá loutková varianta, televizní film z roku 1967 pod vedením režiséra Ludvíka Ráži a s Klárou Jernekovou v hlavní roli byl černobílý. Ráža se ostatně k pohádce ještě jednou vrátil, o 26 let později za přispění Slovenky Márie Podhradské a Michala Dlouhého natočil ve stejném formátu tentokráte barevnou verzi. V ní se na rozdíl od té nynější daleko víc držel literární předlohy Boženy Němcové. Současní tvůrci rozvíjejí v ději ještě vedlejší motiv tragédie královské rodiny a přidávají další postavy (původně řeknou o nutnosti ušít košile Bohdance sami bratři). Přináší to mírné komplikace hlavně v závěru, kdy se musí kouzelný hřeben, umožňující číst myšlenky osobě, které jsou jím projížděny vlasy, hezky otáčet. Vztahy jednotlivých osob především v královské rodině pak vzbuzují asociace s legendární Pytlákovou schovankou, ale jsou natolik naznačované dopředu, že se dají poměrně spolehlivě odhalit. 

Setkání Bartoloměje a Bohdanky rozhodně není počátkem šťastných chvil (foto: Bohemia Motion Pictures)

Jak už bylo řečeno, pohádka byla původně plánována o nějaké desetiletí dříve, díky tomu hlavní představitelka poněkud nesedí do figury nejmladší sestřičky sedmi bratří. Není to jediná nesrovnalost, ačkoliv jistá zemitost a přímočarost Marthy Issové dojde ocenění. Bohužel jen na počátku, její mimika v době zákazu mluvení působí chvíli vtipně, ale někomu může připadat jako pohled na firemní večírek za využití společenských her a la Activity případě Alias. Nelze se také zbavit dojmu, že po úvodu, strhujícím a vtipném, dochází k jakési odpočinkové fázi až únavě, v níž se tvůrci perou s časem a nabízejí plno nesrovnalostí. Jistě, lze namítnout, že jde o pohádku a tam se leccos promíjí. Snad to je součást kletby, že mladíci v krkavčí podobě nestárnou, případně je to nějak podivně zařízeno i tak, aby nevysvětlili v době proměny do lidských těl, oč tu vlastně kráčí, což je především případ prince Bartoloměje. Spíš uhodí do očí fakt, že výroba sedmi košil trvá přibližně rok, aniž by to třeba bylo znát na okolním počasí - máme vlastně neustále léto, ačkoliv evidentní důkazy mluví o běžících měsících.

Kopřivové utrpení na Zelené mýtině začíná, a potáhne se celý rok(foto: Bohemia Motion Pictures)

Dominantními postavami jsou pochopitelně Martha Issová a Lukáš Příkazský, přestože jim v patách dusá slušná skupina sekundantů. Martha přes všechnu snahu ale nemůže ošálit bystré oko doprovodu dětského publika, registrující jednoznačně zkušenější ženu, což není výtka, jen konstatování. Sabina Remundová coby královna nevalných morálních hodnot setrvává v jediné rovině (byť by její temná aktivita přidělala vrásky i populárnímu šéfinspektoru Barnabymu z Vražd v Midsomeru) a Gabriela v podání Zuzany Bydžovské ničím nepřekvapí - tento projev funguje už nějaký ten pátek a mohli bychom jej přenést na jakoukoli jinou postavu. Aby však nedošlo k mýlce, herecké výkony jsou uvěřitelné a standardní, snad jen místy až příliš profesionální. Poměrně se šetří i s triky, které se soustředí v hlavní míře na proměny chlapců v opeřence a naopak, ale záběry letících ptáků už si nějakou tu digitální výpomoc vyžádaly. A jednu maličkou poznámku na adresu režisérky a jejího prohlášení - v téhle pohádce se i přes její tvrzení zabíjí, jak už to u lidí chodívá.

Pohádku, mající možnost využít nepřeberného množství památek přírodní scenérie - v tomto případě posloužil za královské sídlo na soutoku Vltavy a Otavy stojící hrad Zvíkov a krásná panoramata slovenských hor včetně skanzenu v Zuberci - tak lze rozdělit do tří fází: seznamovací jiskří humorem a vtipnými slovními přestřelkami, pak se děj jakoby zbrzdí a "hrají" především exteriéry. Poslední a rozhodující část v královských komnatách a nádvořích už padá na vyhrocenou dramatickou úroveň, kdy se množí intriky a jde o život. Řemeslně jsou všechny části odvedeny precizně, ostatně kdo jiný by měl tuto oblast zvládat, když na ni vedle Ruska máme de facto monopol? Ve světě se točí spíš fantasy příběhy nebo rozsáhlé ságy inklinující k legendám, takže kromě zmíněné velmoci nám mohou šlapat na paty snad jen bývalí federální spojenci ze Slovenska. 

Sedmero krkavců bude mít dozajista úspěch - s ohledem na to, že pro dnešní dětské publikum je pohodlnější shlédnout pohádku na plátně než si ji přečíst. Dá se předpokládat, že přes zmíněné drobnosti se přiřadí k tomu lepšímu z tradic naší filmové produkce.

SEDMERO KRKAVCŮ

Hrají: Martha Issová (Bohdanka), Lukáš Příkazký (princ Bartoloměj), Sabina Remundová (královna), Zuzana Bydžovská (Gabriela), Václav Neužil ml. (princ Norbert), Jana Oľhová (matka), Erika Stárková (mladá královna), Marián Geišberg (otec), Kristína Svarinská (služka), Jakub Zindulka, Miro Noga. 

Hudba: Vašo PatejdlKamera: Matěj CibulkaScénář a režie: Alice Nellis

97 minut, pohádkový, přístupnýPremiéra: 4. června 2015 (ČR)