RETRORECENZE: Ikárie XB 1 se vrací na plátna kin, nově bodovala v Cannes

Navíc pokud se tvůrci nevypraví na bezpečné pole neutrálního času a prostoru, musí se investovat značné množství do futuristických interiérů a nutných trikových záběrů. Pravda, ty nestály tolik jako současné vypiplané počítačové animace, ale zase jsou o to obtížnější. Proto lze s uspokojením konstatovat, že zlaté české ručičky uspěly i v tak náročném prostředí.

Kosmická loď Ikárie XB-1 se vydává roku 2163 na cestu za hranice sluneční soustavy k planetám Alfa Centauri. Její čtyřicetičlenná posádka řeší zpočátku běžné starosti, vyrovnává se s faktem, že po návratu budou rodinní příslušníci podstatně starší, navazují se první těsnější vztahy a vznikají i konflikty, mající svůj původ ještě na zemi. Občasným zdrojem vtípků je matematik Hopkins se svým prehistorickým robotem Patrikem, středem pozornosti atraktivní Brigitta, kvůli níž hrozí i konflikt mezi některými mužskými členy posádky. Velitel Vladimir Abajev zase musí řešit choulostivou situaci, protože jeho manželka Rena kvůli těhotenství nebyla do posádky zařazena, ovšem jak vyšlo najevo, jiná členka Ikárie Štefa Wertbowska se ve stejném stavu na palubu dostala. První krizová situace nastane při oslavě Hopkinsových narozenin: posádka se musí vypořádat s existencí neznámého plavidla. Jeho průzkum končí tragicky, navíc po opravě zničeného výsadkového modulu se u dalších dvou členů posádky objevují podivné příznaky, které posléze zachvátí celou posádku. 

Dramatická situace na začátku filmu je vlastně i jeho závěrem (zdroj: Filmové Studio Barrandov)

Přestože se snímek až na krátké sekvence na povrchu lodi a v záhadném plavidle odehrává výlučně v interiéru Ikárie, nepůsobí bezpodmínečně chladně a odcizeně. I drobnosti a snaha posádku představit ne jako odtažité vědce, ale přirozené lidi s jejich radostmi a starostmi stírá onen sci-fi nános, který podobné filmy provází. Pravda, některé záměry, jako v případě komsického twistu, mohou vzbudit více než úsměv, ale připomeňme si třeba snímek Útěk z New Yorku, podle něhož měla být v roce 1999 na Manhattanu největší věznice světa. Děj Ikárie také nezabíhá do přílišných odborných poloh, takže divák, nemající patřičnou průpravu, může v klidu snímek sledovat a nebude mít dojem, že je za hlupáka. 

Ačkoliv se vyskytly určité názory o poplatnosti díla a propagaci komunismu, žádá si to hodně bujnou fantazii a hledání podobných příměru tak trochu "za každou cenu". Ostatně pokud se budete na film pozorně dívat, problémy a jejich řešení jsou výhradně technická nebo vztahová. Zvláště pak v druhé polovině filmu, kde se ohrožení celé posádky vyhrotí, rozhodně nejde mluvit o politické agitce. 

Ve filmu je akční stránka rovnocenná s tou vztahovou (zdroj: Filmové Studio Barrandov)

Snímek natočený v roce 1963 za 6 milionů korun mohl vstoupit do dějin kinematografie jako Stříbrná kometa nebo s ohledem na dobu natáčení pod názvem Dvě stě let koncem června. Pochpitelně se hledaly spojitosti s jinými díly, zejména Poláci s ohledem na významnou literární postavu Stanisława Lema tvrdili, že český film nese zjevné inspirační znaky knihy K mrakům Magellanovým (Obłok Magellana), vydané osm let před natočením filmu (ta je také v údajích o filmu uváděna jako předloha). Aby se vyplatily náročné dekorace, byl v nich souběžně natočen dětský snímek Klaun Ferdinand a raketa, který ovšem vstoupil do kin o několik měsíců dříve a v hlavní roli si všimneme Jiřího Vršťaly, který si v Ikárii zahrál pilota Svensona. Ale v některých případech vsadil štáb i na přirozené prostředí, což je příklad hluboké spojovací šachty - ve skutečnosti jde o útroby televizního vysílače Cukrák.

Bez nadsázky lze říci, že se ve filmu sešla plejáda herců tehdy řazených ke špičce, ale rovněž si můžeme všimnout několika zajímavých tváří v pozadí. Aby měl snímek patřičnou "šťávu", objevily se v epizodních rolích tehdejší manekýnky a pohlední muži, mající vytvořit iluzi spokojené komunity. Rozhodně se vyplatí si povšimnout budoucí hvězdy Olinky Bérové či Olly Schober, která tehdy ještě hrála jako Olga Schoberová, pozdějšího slovenského režiséra Martina Ťapáka, hudebníka Karla Duby nebo zpěvačky Věry Křesadlové. Pozici asistenta filmu si tu odbyl pozdější režisér seriálu Rychlé šípy Hynek Bočan, hutnou atmosféru filmu podtrhuje i výrazně "kosmická" hudba, pod níž se podepsal jeden z nejvýraznějších a neprávem opomíjených tvůrců Zdeněk Liška.

Piloti v šachtě Ikárie, tedy vlastně v tubusu vysílače Cukrák (zdroj: Filmové Studio Barrandov)

Ikárie XB-1 mohla a měla být barevná, ale protože byl zvolen formát CinemaScope, nehodil se materiál Agfa (typický modravý nádech), zatímco Kodak byl označen jako příliš drahý, koneckonců náklady na film byly považovány už tak za poměrně vysoké. V tomto sousedství působí zmínka o honorářích pro scénáristu Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka, který tehdy studujícímu Juráčkovi pomáhal, spíše jako vtip (oba dostali jednorázovou částku 25 000 Kčs). 

Snímek, promítaný ve 42 státech světa, včetně USA, kteří si ho do jisté míry upravili dle svých potřeb (zkrácení o 26 minut a překopání českých jmen herců), žije svým životem do dnešních dní. Nákladem zhruba milion korun byla kompletně restaurována a dostalo se jí té cti, že byla vybrána z přibližně tisícovky konkurentů na letošní filmový festival v Cannes do sekce Cannes Classic, kde sklidila nemalý zájem. Sluší se připomenout, že film na svém kontě má jedno ocenění, a sice Zlatou kosmickou loď z Mezinárodního filmového vědeckofantastického festivalu v Terstu v roce jeho vzniku. Pro letošní rok je naplánováno promítání na různých festivalech a kdo si bude chtít připomenout Ikárii XB-1 na velkém plátně, nechť zavítá v červnu letošního roku do pražského kina Světozor, kde může být účastníkem obnovené premiéry.

Hodnocení EuroZprávy.cz: 75 %

IKÁRIE XB-1

Hrají: Zdeněk Štěpánek (kpt. Vladimír Abajev), Radovan Lukavský (por. MacDonald), Otto Lackovič (koordinátor Michal), Jiří Vršťala (pilot Erik Svenson), František Smolík (matematik Anthony Hopkins), Dana Medřická (socioložka Nina Kirova), Miroslav Macháček (Marcel Bernard), Marcela Martínková (Štefa Werbowska), Jaroslav Mareš (Milek Werbowsky), Rudolf Deyl ml. (pilot Ervin Herold), Jozef Adamovič (koordinátor Zdeněk Lorenc), Irena Kačírková (Brigitta), Svatava Hubeňáková (Rena Abajeva), Růžena Urbanová (historička Eva), Jaroslav Rozsíval (palubní doktor).

Scénář: Jindřich Polák, Pavel JuráčekKamera: Jan KališHudba: Zdeněk LiškaRežie: Jindřich Polák

Československo, 1963, 82 min., sci-fi, přístupnýPůvodní premiéra: 26. července 1963