RECENZE: Film Montenegro se pokouší rozlousknout letitý oříšek, výsledek je rozpačitý

Termín road movie najdeme pod mnoha filmy, například i v případě známé Jízdy režiséra Jana Svěráka, ale nejvíc asi bude spojován s legendární Bezstarostnou jízdou (Easy Rider, 1969), v níž se proslavila dvojice Dennis Hooper a Peter Fonda. Přináší vše: nezkrotnost, volnost, pohrdání setrvalými hodnotami, ale i prozření, zklamání a tragédii. Základní atributy se staly syžetem pro podobně laděné snímky, proto není divu, že i nejnovější dílo režiséra Petra Kubíka jich nese poměrně dost.

(zdroj: Bohemia MP)

Dívka Andjela, jíž v žilách koluje česká a srbská krev, pracuje na diplomové práci z oboru psychologie a sociologie. Muže přirovnává k vlkům a snaží se v jejich chování najít spojitost s těmito psovitými šelmami. Aby si své poznatky posílila, vydává se se svou kamarádkou Janou na dvoutýdenní cestu po Černé hoře v off-roadu dvou Čechů, sebevědomého Tomáše a poněkud upozaděného Adama. Putování má být oproštěním od civilizace se vším všudy, včetně momentálních vztahů, ale v těch dominují pouze Adam s Janou. Andjela může využít i skutečnosti, že ovládá češtinu, což oba mužu netuší, ale o této schopnosti se pořád jenom mluví, aniž by byla nějak zásadně využita. Malé zpestření přinese setkání (plánované, jak se ukáže) s Juanem a jeho přítelkyní, ale dny i přes krátký pěší výlet plynou jako jeden za druhým až k finále, které se stále častěji zdá být jasně předvídatelné.

Samotná prezentace filmu není nezajímavá, nahlížíme na děj skrze deník Andjely přesně s ročním odstupem. Začínáme tedy 5. června 2015 a pak se přesouváme o rok nazpět, kdy prostřednictvím obrázků a zápisků z notesu v kožených deskách objevujeme jízdu po nejmladším evropském státu. Role jsou rozdány vlastně hned první den a díky tomu je následující děj až příliš statický, nemá žádné zásadní překvapení nebo větší akci. Pro někoho může být atraktivní přírodní scenérie, ale nesmějí to být diváci, kteří viděli například Bellu a Sebastiána, protože ve srovnání s Alpami vypadá krajina Černé Hory přeci jenom o poznání fádněji. Snaha zdramatizovat děj několika přirozenými zádrhely, ať to je uvíznutí v písku nebo překonání vodního brodu s následným výstupem na strmou stráň, popřípadě první zkušenost Andjely za volantem off-roadu působí poněkud samoúčelně, jako epizody, které děj nikam neposunují ani ho zásadně neovlivňují. Nejvíce prostoru dostává hodnotící monolog Andjely, doprovázeny přeměnou obrázků v reálné záběry, posuzování především Tomáše, vazba s oblíbenou symbolikou vlka, ale nelze se zbavit pocitu, že se dotyčná točí v bludném kruhu, který se snaží rozetnout změnami v názorech na obě strany. 

Jana, Tomáš, Andjela a Adam - hlavní protagonisté filmu (zdroj: Bohemia MP)

Pokud je Montenegro uváděno jako komedie, alespoň na plakátech, pak toho k smíchu opravdu po celou dobu stopáže moc nenajdete, spíš epizodní střípky v duchu jemné ironie, které rozhodně nevyvolají salvy smíchu. Bezesporu nejsilnějším kalibrem má být pro diváka putování vozu cestami necestami, ale kdo stojí o skutečnou "divočinu" v přírodě, nechť si najde na internetu záběry například z Camel Trophy. Tady bohužel vidíme bezcílné putování, které se vlastně projasní oním krátkou pěší túrou. Protože pokud bychom se zabývali jednáním hlavních postav, tak s ohledem na samotnou povahu cesty, která je vysvětlena hned na začátku, působí konflikty mezi dívkami značně afektovaně a vyumělkovaně, mezi muži zase příliš mělce. Není to zásadní chyba, protože je evidentní, že samotné řešení problémů je až druhý plán filmu (tvrdit, že po týdnu společného putování nastala ve čtyřčlenné komunitě "ponorka" je dosti odvážné). Problém je v tom, že i když jsou záběry z balkánského prostředí minimálně hezky sejmuté, našince mohou jen obtížně překvapit, protože nejsme Holanďané, kteří jsou zvyklí na domácí "placku" a jakýkoli pahorek v nich vyvolá bouři nadšení. 

Právě důraz na okolí a techniku umožňuje velice úzké herecké sestavě (80 % filmu obstarají ony čtyři hlavní postavy). Pokud bychom chtěli přehánět, můžeme říci, že se jenom "vezou", což by pochopitelně bylo hodně nespravedlivé. Na pozadí samotné cesty je jejich výkon přirozený, ale rozhodně nebyl lehký, o čemž svědčí i příběhy, které je během třináctidenního natáčení provázely. Podařilo se i v náznaku udržet i povahy hlavních rolí, i když jsou nastaveny velice záhy a dál se nijak nepracuje na jejich prokreslení nebo vývoji. Proto mohou s postupem času připadat stále více fádní a snaha v samotném závěru přinést určitý zvrat vyplývá do ztracena. I ony scény mající evokovat proklamovanou volnost nebo snad i vzdor působí spíš jako neškodná recese, která sice hezky zaprská, ale nijak se nerozhoří. 

Adrenalinové scény jsou ve filmu bohužel velmi vzácné (zdroj: Bohemia MP)

Samotná příprava filmu trvala tři roky, podílel se na něm poměrně malý štáb, ovšem složený z devíti zemí. Natáčelo se na autentických místech a filmoví fajnšmekři si určitě všimnou v úvodu filmu slavného mostu Đurđevića přes řeku Taru, který zcela určitě znají z amerického snímku Oddíl 10 z Navarone (Force 10 from Navarone, 1978), v němž se pod režisérskou taktovkou Guye Hamiltona objevily takové hvězdy jako Harrison Ford, Franco Nero, Robert Shaw, Edward Fox či Barbara Bach. Jinak film až na samotný závěr probíhá prakticky mimo civilizaci.

Pochopitelně provází snímek nemalé množství příhod, ať už šlo o nebezpečné hazardování jednoho z hlavních představitelů Pavla Richty při skocích do vody, které nemuselo dopadnout vůbec dobře (skončilo naštěstí jen vyraženým dechem) nebo možná úsměvnou historku, dokládající, že to nebyl jen výlet a zábava. Spoluproducent, asistent kamery a ve filmu účinkující Juan David Salazar v samotném závěru natáčení byl finančně natolik na dně, že neměl ani na natankování. Podařilo se mu ale přesvědčit obsluhu pumpy - za pomoci vlastních hodinek - o své pozici ve filmu a dostal proti tomuto časostroji potravu pro svůj vůz. Samozřejmě pak došlo k čestnému vyrovnání, takže při slavnostní premiéře měl své hodinky opět na ruce. 

Tvůrci filmu před plátnem v rámci slavnostní premiéry (zdroj: Robert Pavelka)

Samotní tvůrci snímek neoznačují jako mainstreamový, navzdory atraktivně působícímu námětu jde spíše o snímek komorní, který ale nezabírá příliš ani po stránce vztahové. Je k jeho škodě, že v mnoha slibně nakročených směrech zůstává stát v půli cesty a nerozhodne se jedno z témat plně využít, třeba i na úkor toho, že jiné oblasti upozadí. Pro milovníky přírodních scenérií ale určitě půjde o příjemné seznámení s prostředím, kam se asi dostanou jen opravdoví zájemci o Černou horu jako takovou. A ještě jedno upozornění je nutné zdůraznit - nepleťte si tento snímek se stejnojmenným dramatem z roku 1981, který v koprodukci Švédska a Velké Británie natočil režisér Dušan Makavějev.

Snímek, jehož mediálním partnerem jsou EuroZprávy.cz, byl slavnostně uveden do kin za přispění flotily off-roadů a také závodního speciálu Tatra pilota Martina Kolomého. Obrazovou reportáž najdete rovněž na našich stránkách. 

Celkové hodnocení: 60 %

MONTENEGRO

Hrají: Ivana Vuković (Andjela), Milena Nikolić (Jana), Jakub Gottwald (Tomáš), Pavel Richta (Adam), Jian David Salazar (Juan)

Scénář: Marianna Stránská, Morris Stuttard, Petr KubíkKamera: Eliška MiláčkováHudba: Karel AntonínRežie: Petr Kubík

ČR, 80 min., road movie, do 12 let nevhodnýPremiéra: 28. července 2016