5+1 způsob, jakým Rogue One "vylepšila" staré Star Wars

Nevinná věta, jejíž váhu si v Epizodě IV pomalu ani neuvědomíme. Oproti tomu, co vidíme v Rogue One. Počet obětí pokusu zcizit plány Hvězdy smrti se šplhá do desítek, ne-li do stovek rebelů. Kromě bezejmenných hrdinů: zaměnitelných výsadkářů, pilotů stíhaček, důstojníků na křižnících či obyčejných údržbářů na týchž lodích pocítí Aliance i fanoušci ztrátu všech hlavních hrdinů první hrané ne-Epizody.

Pokud si divák k těmto postavám vytvořil alespoň nějaký citový vztah, může se na konci filmu cítit jako Dave Lister v první epizodě černohumorného Červeného trpaslíka: „Jyn Erso?“ „Je mrtvá, Dave.“ „A co K-2SO?“ „Umřel Dave, všichni umřeli.“ „Ale Chirrut Îmwe neumřel.“ „Umřel. Všichni jsou mrtví, Dave.“ „Takže i Cassian a Saw Gerrera a Baze Malbus?“ „Ano, Dave, ti jsou mrtví. Všichni jsou mrtví.“

Tuto informaci se dozvíme v úvodních titulcích k Nové naději. Že povstalci už párkrát uspěli, ponechme stranou. Důležité zde je, že si divák může z původní trilogie udělat o Alianci zcela mylnou představu. Několik umouňených trosek skrývajících se v džungli? Ale kdeže. Disciplinovaná a dobře organizovaná armáda vesmírných guerill, která se sice s každou další bitvou více a více ztenčuje, ale stále je schopná narychlo naplánovat a uskutečnit přepad jednoho z nejstřeženějších strategických center Impéria.

Proč je generál Tarkin respektovaný samotným Darth Vaderem, jehož má podle slov princezny Leiy na vodítku, sice diváci znalí animovaných seriálů Star Wars: Povstalci a Star Wars: Klonové války dávno vědí (nemluvě o čtenářích knih), ovšem pro nás, co jsme dosud žili pouze ságou rodu Skywalkerů, mohl být tento paradox záhadou. Proč jeden z největších padouchů historie filmu a možná nejsilnější Jedi/Sith, který kdy žil, poslouchá stárnoucího pána s mrtvým pohledem a obličejem herecké legendy Petera Cushinga?

Odpověď je prostá – Tarkin je brilantní stratég, jehož chladnokrevná bezohlednost se může měřit i s tou Vaderovou. V Rogue One tahá za nitky a i přes jeho gumový CGI obličej z něj jde strach. To díky společnému úsilí těchto dvou mužů byly během klonových válek zbytky Republiky poraženy a poslední z Jediů, kteří přežili Rozkaz 66 zabiti.

Pamatujete si lávovou planetu, na níž v Pomstě Sithů Obi Wan rozporcoval Anakina a nechal ho uhořet? Tak přesně tam si přeživší zmrzačený Darth Vader zařídil své padoušské doupě. Když pomineme, že je toto místo takříkajíc hustodémonsky krutopřísně stylové, mnoho lidí to jistě překvapilo. Anakin byl vždy pyšný a sebevědomý a málokdo by čekal, že se zabydlí právě v místě své největší porážky. Inu, vypadá to, že mladý Skywalker se ztrátou končetin zklidněl a možná i zmoudřel.

Z Nové naděje a knih víme, že Lord Vader prožívá nepopsatelné bolesti a že bez svého obleku přežije pouze ve své meditační komoře. V jak špatném stavu ale jeho tělo je jsme až dodnes neměli šanci spatřit. Zmíněná meditační komora je ale pouze cestovní verzí zařízení, v němž tráví čas na Mustafaru. Zde svým bolestem ulevuje v nádrži podobné té, která zachránila život jeho synovi v Impériu poté, co málem umrznul na ledové planetě Hoth. Právě v ní můžeme vidět rozsah jeho zranění poprvé od chvíle, kdy jeho ohořelé tělo našel na konci Epizody III Darth Sidious.

Star Wars jsou sice nejdříve vesmírnou fantasy a až potom sci-fi, ale přesto. Jak je možné, že jediný zásah blasterem dokáže zničit vesmírnou stanici o velikosti měsíce?! To si té přímé cesty ke generátoru nikdo nevšimnul?!

Inu, všimnul. Ba co víc, on ji tam takto vložil úmyslně. Proto až budete příště sledovat pokus Lukea o zničení první Hvězdy smrti, zkuste pro jednou namísto shovívavého protočení panenek v sloup vzpomenout na skutečného hrdinu Rogue One: A Star Wars Story, Galena Ersa. Ten po vzoru svého jmenovce, doktora Galéna z dramatu Karla Čapka Bílá nemoc, odmítl podpořit hrůzovládu galaktického Impéria nejdokonalejší zbraní hromadného ničení, jakou kdy jistá předaleká galaxie spatřila, a když už byl skrze výhružky donucen Hvězdu smrti sestrojit, neopomněl do ní přidat pojistku. Také on se řadí mezi nešťastné oběti znovuobnovení svobody ve vesmíru.

Když na konci příběhu Jyn Erso a spol. vstoupila fanouškům notoricky známá loď do hyperprostoru, aby odvezla Princeznu Leiu i s plány Hvězdy smrti do bezpečí, mnoho lidí bylo zmateno. Nabízela se totiž možnost, že mezi koncem Rogue One a začátkem Nové naděje není více jak pár minut, maximálně hodin. V tom případě musíme obdivovat celou posádku lodi, neboť to, s jakou chladnokrevností všichni informovali toho strašáká v černé zbroji, že jsou na diplomatické misi, i když museli dobře vědět, že byli pronásledováni přímo z bitvy, chce nervy z adamantia, vůli mistra Yody a škodolibost Albuse Brumbála.

Jenže… jenže vesmírné koráby tohoto typu jsou vyráběny sériově a časový údaj jsme také nikde nedostali. Mezi těmito dvěma událostmi mohou být celé dny, možná i měsíce. Proto musíme být s označením princezny Leiy za největšího trolla v historii sci-fi přeci jen opatrní.

Všimli jste si dalších momentů, které nějak mění způsob, jakým budeme vnímat starší filmy? Nebojte se o ně podělit pod článkem.