RECENZE: Na animovaný Zpívej se lze dívat různýma očima, vysloveně nezklame nikdy

Jsou časy bohaté a na úspěchy tučné, které vystřídá pohled na samé dno, kdy se nedaří pomalu ani otevřít dveře do kanceláře. Váznou nápady, hry nemají návštěvnost, ačkoliv jste přesvědčeni, že ze sebe vydáváte to nejlepší, sklízíte jen pohanu a pohrdání. Odvracejí se od vás přátelé, konto zeje prázdnotou a vy stále intenzivněji cítíte, že se blíží čas buď a nebo.

(zdroj: CinemArt)

Buster Moon, ambiciózní a nápady překypující koalí sameček, prožívá přesně takové období. Jeho divadlo se potácí od neúspěchu k neúspěchu, za dveřmi neustále hrozí přítomnost bankovní úřednice, takto lamy Judith, a jeho vyhlídky jsou spíš černé, spojené s odstřižením od dodávek energie a tím pádem i od diváků. Ale Moon má v rukávu ještě jeden skvělý nápad. Brouzdajíc městěm dospěje k nápadu, že uspořádá velké show, ve kterém budou účinkovat ti nejlepší, co projdou volným konkursem. Aby je dokázal motivovat, vypíše finanční odměnu, jenže chameleoní sekretářka Crawl předvede jedno ze svých tradičních zmatečných čísel a částku navýší z tisíce na sto tisíc. Moon to netuší a nadšeně vybírá nejlepší adepty. Nakonec se mu po různých peripetiích sejde zvolená sedmička: až příliš sebevědomý a arogantní myšák Mike, rozverný pašík Günther, jehož dá Moon dohromady s Rositou, poněkud plachý gorilí mladík Johnny, dikobrazí slečna Ash, a na poslední chvíli se k tomtu souboru připojí slonice Meena. Každý z výše zmíněných má své mouchy a problémy: Mike má v patách východním přízvukem hovořící trojici medvědů, kterým dluží nemalé peníze prohrané v kartách, Rosita má doma 25 rozkošných selátek a hodného, leč nepraktického manžela, takže se musí o všechny starat, Ash stojí po boku přítel Lance, který odmítá uznat její autorské schopnosti, Johnnyho otec je proslulý mafián a lupič, který chce přenechat živnost svému synovi a Meena trpí až nezřízenou trémou. Protože hovoříme o Moonovi, tak přípravy provázejí všechny možné i nemožné problémy, aby při generálce před zraky vlivné Nany Noodleman k totální katastrofě. I naděje, která umírá poslední, se zdá být pryč. Ale neexistuje také bajka o jistém Fénixovi, který se dokázal vznést i z popela (který tu můžeme vyměnit za sutiny a prach)?

Když se pomalu a pozorně vydáme po stopách dějové linky, která skutečně není ničím jiným než přehlídkou zpívaných čísel a patálií je provázejících, napadne nás hned několik přirovnání. Samotné zkoušky a vybírání se hodně podobná filmu Chorus Line (), celkový záměr bychom klidně mohli připodobnit slavnému hudebnímu snímku V zajetí rytmu (American Hot Wax, 1978), ale také dost dobře našemu výbornému počinu Kdyby tisíc klarinetů (1964). Na rozdíl od zmíněných děl tu samozřejmě funguje bohatě kreslená nadsázka, což je zjevná pastička na dětské publikum. Navíc to umožňuje tvůrcům vytvořit i několik vysloveně humorných scén, nikoli samoúčelných, které by jinak nemohly obstát. A ještě jedno spojení si dovolme - velice vzdáleně může příběh Bustera Moona evokovat osud chicagského Paradise Theatre, kterému se ne zrovna málo podobá. O tomhle divadle, kterému bylo vyměřeno pouhých 30 let existence, jsme už naše čtenáře informovali (více zde).

Prvotní nápad vzešel od zakladatele studia CEO Animation Chrise Meledandriho. V tom figurovala čtveřice medvídků koala s mikrofony, ale po konzultaci s nezávislým režisérem Garthem Jenningsem z toho všeho zůstal jen koncept kompletně zvířecího světa. "Vědel jsem, že nás s Garthem spojuje vášeň pro hudbu a že je nadaný vypravěč. Oba jsme cítili, že námn tenhle koncept dá příležitost napojit se na světým publikem oblíbené příběhy o hudbě," vyjádřil se po realizaci filmu Meledandri. Podařilo se jim také díky specifické vlastnosti vybraných postav dosáhnout i jistého emočního projevu, protože v jejich podání není ona soutěž jen forma: přijít - zazpívat - (ne)uspět - odehrát show. Každé ze zmíněných zvířat musí překonat nějakou překážku, tu s hudbou těsně spjatou nebo naprosto odtažitou. Může to mít i onen mírně výchovný efekt a pobídku, že se nic nemá vzdávat, dokud nepadne poslední opona.

Jenningsonvi pomáhal jako spolurežisér Christophe Lourdelet a oba se spontánně rozhodli do závěrečných titulků zařadit dedikaci producentovi a výkonnému manažerovi Igoru Chaitovi, který se podílel vedle tohoto filmu i na snímcích Brother Bear (2003) a Gnomeo a Julie (2011). Premiéry Zpívej se bohužel nedožil, 28. března 2016 v Los Angeles podlehl zhoubné nemoci.

Pojďme ale zpět k filmu, který je především o hudbě, i když nad jejím ztvárněním můžeme někdy maličko kroutit hlavou. Ale jde o nadsázku, takže si užijeme přes šest desítek melodií, některé v různých úpravách, jiné ani nevyslechneme celé, ale budeme velice často v obraze. A nejde jen o zpívané party, nepřetržitý proud hitů se na nás řítí i ve chvílích, kdy jednotlivé postavy řeší své trable. Stačí jen namátkou připomenout Bad Romance (Lady Gaga), Bamboleo (Gypsy Kings), Butterfly (Crazy Town), předělávky slavných The Beatles, v tomto případě zdaleka na tak oposlouchané Golden Slumbers a Carry That Weight, dále třeba Kiss From a Rose (Seal), I'm Still Standing (Elton John), Venus (Bananarama) nebo Under Pressure (Queen a David Bowie), ale i klasika v podání mistra Antonia Vivaldiho a nesmrtelných Čtvero ročních dob. A pokud by vás zajímalo, co zpívají ony nezničitelné japoneské veverušky, jde o píseň Kira Kira Killer od Kyary Pamyu Pamyu. Některé výstupy můžeme brát jako určitou nadsázku, možná i proto se autoři rozhodli pro zvířata, například velice nekonvenční řízení domácnosti paní Rosity na dálku může připomínat zlatý věk kreslených grotesek, a je lhostejno, zda v nich figuruje Mickey Mouse, kocour Fous s Pištou a Fištou nebo Tom a Jerry. Sluší se ještě dodat, že film má dvě zvláštnosti - stopáží jde o prozatím nejdelší animovaný počin studia Illumination Entertainment a je to rovněž poprvé, co vypustilo do světa dva filmy tohoto druhu - půl roku před Zpívej se do kin vydal Tajný život mazlíčků (The Secret Life of Pets).

Snímek však má určité zádrhely, každý pro jinou část publika. V USA možná překvapivě s ohledem na provedení, ale už méně po shlédnutí dostal kvůli hodně hrubému humoru a vulgarismům rating PG. U nás zřejmě dohližitelé vsadili na skutečnost, že v originálním znění mládež problematickým pasážím rozumět nebude a v dabované jsou problematická místa zjemněna. Je to tak, v českých kinech budou promítány dvě verze. Pokud se rozhodnete pro tu s titulky (což asi některým pohodlným dítkám nebude po chuti), budete odměněni vedle hlavních protagonistů i zvonivým hlasem Scarlett Johansson, který propůjčila rozpolcené dikobrazí slečně Ash. V české verzi právě až na tuto postavu zazní u všech písniček originální varianta, pouze v tomto případě je Scarlett nahrazena Ewou Farnou. Bohužel bez snahy nějak bagatelizovat projev mediálně velice silné zpěvačky, nelze se zbavit, že jde o vysloveně nepovedený marketingový tah, který působí jednak násilně - a hodně lidí napadne, proč všichni zúčastnění pějí v jazyce anglickém a jediná postava ne - a potom i po ryze technické stránce je znát rozdíl. Textově ani hudebně nejde nijak důležitý počin, který nemá s dějem zásadní provázanost, takže to vypadá asi jako kdybyste se dívali na film s nějakou skupinou a jednoho člena byste neslyšeli v originále, ale nadabovaného. Je to škoda a zbytečně to shazuje odlehčený tón celého snímku. 

(zdroj: YouTube.com)

Jako u některých předchozích filmech, které se tváří jako rodinné, ale nacházíme určité plochy, ve kterých je evidentní, že dětská resp. dospělá část publika s danou pasáží nebude spokojena, lze hodnotit Zpívej jako příjemnou, nikterak co do originality vybočující podívanou, zkoušející navodit ve vánočním čase, že se vyplatí jít za svým snem a nenechat se odradit prvotními neúspěchy. Třeba u někoho zazvoní jednou také kouzelná babička a povznese ho do vyšších sfér. Navíc tento film shrnul pod svá křídla melodie časem prověřené, takže i kdyby pro vás byl děj až příliš čitelný, můžete si na důvěrné známé rytmy hezky podupávat nohou.

Celkové hodnocení: 65 %

SING

Namluvili: Matthew McConaughey (Buster Moon), Reese Witherspoon (Rosita), Seth MacFarlane (Mike), Scarlett Johansson (Ash), Taron Egerton (Johnny), Tori Kelly (Meena), Nick Kroll (Günther), Jennifer Saunders (Nana Noodleman), Jennifer Hudson (mladá Nana), Nick Bennett (Lance), John C. Reilly (Eddie).

Scénář: Garth JenningsPůvodní hudba: Joby TalbotRežie: Garth Jennings, Christophe Lourdelet

USA, 108 min., animovaný/hudební, přístupnýPremiéra: 22. prosince 2016