RECENZE: Film Odysea dělí emoce do více rovin, divák si může vybrat

Recenze - Pokud se řeklo moře a výzkumy, téměř okamžitě vyplulo z povědomí jméno francouzského vědce Jacques-Yvese Cousteaua. Francouzská kinematografie přidala část jeho rodinných osudů do sbírky svých filmů s nálepkou "podle skutečné události".

Pokud se začteme do životopisu tohoto námořního důstojníka, jenž se stal oceánografem, ale také vynálezcem, filmařem a fotografem a později také ochráncem přírody, najdeme velké množství příběhů, které by stály za samostatné zpracování. Jacques-Yves Cousteau (1910-1997) po sobě zanechal nejen významnou stopu na poli vědeckém, to on se svými dvěma kolegy de facto vynalezl aqualung a postaral se o vývoj podmořských kamer. Jeho jméno je však nejčastěji spojováno z výzkumnou lodí Calypso, bývalé britské minolovky, která se stala do jisté míry ochrannou známkou nejen jeho činnosti, ale i rodinným zázemím.

Ve filmech se nikdy nemá prozrazovat závěr, ale v tomto případě se tím nic nepokazí, protože závěr a začátek jsou vlastně jedno a totéž. Důraz tohoto filmu je položen jednak na Cousteaua otce a jeho druhorozeného syna Philippa (1940-1979). Po úvodní scéně, v níž je vylíčena tragická nehoda mladšího Cousteaua se po krátkém intermezzu v roce 1949 vydáváme na strastiplnou cestu svéhlavého Francouze, který je přesvědčen o svých nápadech. Důležitý je příchod potápěče Alberta "Béberta" Franca, který pak po dlouhé roky Cousteauovu rodinu provází. Jsme svědky jeho boje o finance, kontaktů s čelními představiteli francouzského ropného průmyslu, které mu vydělávají na jeho vášeň. Účastníme se s ním jednání se zástupci filmových společností, které musí přesvědčit o originalitě a výjimečnosti své činnosti. Ne vždy uspěje, musí se vyrovnat i s tím, že jeho starší syn nekráčí v jeho šlépějích. Také soužití se Simone "Loubi" Melchior, kterou si Cousteau vzal v roce 1937, dostává trhliny, které tvůrci nijak nehodlají zatajovat. Jsme i svědky cesty do Antarktidy, která byla vlastně vynucena existenčními důvody. 

Přitom ale nelze říci, že by šlo o ryzí hraný dokument. Tvůrci leccos předkládají jinak, než tomu bylo ve skutečnosti, konkrétně incident Philippe Cousteaua je vyobrazen zcela odlišně, protože jeho havárie s letounem PBY Catalina se odehrála nedaleko Lisabonu a nikoli na volném moři, navíc mladého Cousteaua zabila uvolněná vrtule. Jejich záběr je ohraničen zhruba desetiletým obdobím počínaje rokem 1962, díky čemuž se napříkald nedozvíme o nálezu poslední lodi ze slavného trojlístku Olympic-Titanic-Britannic, která se potopila v Egejském moři za první světové války. Autoři filmu volí v podstatě dvě roviny - onu vizuálně nádhernou, sestávající se z podmořských záběrů, v nichž se občas vyskytnou i dramatické scény, jako možná přílišné hazardování Philippa se žraloky - a jako protiklad onu opakovanou "úředničinu", kterou Cousteau vnímá jako nutné zlo a možná ji občas příliš podceňuje. Samotný vztah se Simone je tu rovněž zachycen, ale spíš v náznacích - chybí důvody, vidíme jen následky. Rovněž vztah Cousteaua s oběma syny je rozebírán do důsledku, ovšem s ohledem na Philippovo ekologické zaměření se prvorozený Jean-Michel dostává poněkud ze hry.

(zdroj: youtube.com)

Jednoznačnými jedničkami jsou Lambert Wilson v roli Jacques-Yvese (i když ve hře byli i Romain Duris a Adrien Brody) a Pierre Niney coby Philippe. Jim patří největší prostor ve filmu, oni pronášejí poselství, kterým věří a za která bojují. Jejich projev nelze hodnotit jinak než jako přirozený, ostatně skutečný Jacques-Yves Cousteau natočil přes 100 filmů a existuje bohatý dokumentární materiál. Jako tahák pro diváky má sloužit Audrey Tautou v roli Cousteauovy manželky, ale i ona má postavení spíše v pozadí a dotvářející celkový obraz Jacques-Yvesovy posedlosti. I na minimálním prostoru však dokáže Audrey rozvinout herecký minikoncert, takže ze svého prostoru vytěží skutečně maximum. Další výraznou postavou, leč rovněž s omezeným působením, je Vincent Heneine jako Cousteauův šéf potápěčů Bébert, také jeho přínos ve podstatný, třebaže na první pohled nepatrný. Signifikantní pro film je minimální přítomnost ženských postav, vlastně vedle Audrey Tautou už má poněkud významnější možnost se předvést Chloe Hirschman v roli manželky Philippe Cousteaua.

Film byl natáčen v mnoha lokalitách, například proslulou Francouzskou riviéru dublovalo Chorvatsko, dále pak tvůrci zamířili kromě Francie do Kapského města a Johannesburgu v Jihoafrické republice, São Paula v Brazílii, záběry vznikaly i v Ohňové zemi u Argentiny či na Bahamách, pro letecké scény pak byl využit francouzské Biscarosse. Oficiálně byl představen divákům 23. srpna 2016 na Festival du Film Francophone d'Angoulême. Přesně o měsíc později byl s úspěchem předveden na filmovém festivalu v San Sebastianu, odkud si odnesl cenu Greenpeace-Lurra. Ve větší části Evropy proběhla jeho premiéra ještě před koncem loňského roku.

Snímek byl natočen na základě knih "Můj otec a velitel" (Mon père le Commandant) Jean-Michela Cousteaua a "Kapitán Calypsa" (Capitaine de la Calypso) Alberta Falca a není ničím jiným než určitým "vzorkem" bohatého života muže, jehož provázela vítězství i porážky, úspěchy a tragédie. Už tu bylo řečeno, že se pohybuje na několika polích, chvíli se tváří jako klasický Cousteauův přírodovědný dokument, občas jako rodinné drama s psychologickými prvky, inklinuje k zákulisnímu boji skrytému běžným lidem, kteří mnohdy vůbec netuší, co je všechno třeba podstoupit kvůli realizaci svých snů a v jistých pasážích splňuje nároky akčního filmu. Navzdory této mnohovrstvennosti ale nepůsobí roztříštěně či nesourodě, přinutí nás i popřemýšlet o tom, kolik je třeba vynaložit sil k naplnění svých cílů a snů - a že bychom jich nikdy neměli litovat.

Celkové hodnocení: 80 %

L'ODYSSÉE

Hrají: Lambert Wilson (Jacques-Yves Cousteau), Pierre Niney (Philippe Cousteau), Vincent Heneine (Albert "Bébert" Falco), Audrey Tautou (Simone Cousteau), Thibault de Montalembert (Etienne Deshaies), Laurent Lucas (Philippe Tailliez), Benjamin Lavernhe (Jean-Michel Cousteau), Adam Neill (David Wolper), Chloe Hirschman (Janice "Jan" Sullivan-Cousteau), Olivier Galfione (Frédéric Dumas), Martin Loizillon (Henri Plé).

Scénář: Jérôme Salle, Laurent TurnerKamera: Matias BoucardHudba: Alexandre DesplatRežie: Jérôme Salle

Francie, 2016, 122 min., životopisný, přístupnýPremiéra: 12. ledna 2017 (ČR)

film Odysea Audrey Tautouová recenze

Aktuálně se děje

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Čeští hokejoví junioři přehráli Kanadu a po třech letech si zahrají na MS o zlato

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda si schválila program. Cílem je prosperující a stabilní Česko

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

včera

včera

včera

Jens-Frederik Nielsen

Grónský premiér vyzval Trumpa, aby přestal s nátlakem a konečně se vzdal fantazií o anexi

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.

včera

Radim Fiala (SPD)

"To, co předvádí SPD, je nechutné." Fiala za výroky o Vrběticích schytává kritiku od ANO i opozice

Spor kolem zapojení Ruska do výbuchů v muničním areálu Vrbětice znovu rozvířil předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. V nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce prohlásil, že ruská účast na tragické události z roku 2014 nebyla jednoznačně prokázána. Tento postoj zopakoval i v pondělí s tím, že nehodlá o svém přesvědčení lhát. Podle něj je úkolem tajných služeb, policie a soudů, aby o vině Ruska přesvědčily jeho i celou veřejnost.

včera

Nicolás Maduro je eskortován k soudu

Obrněná vozidla a vrtulníky převážejí Madura do soudní síně

Bývalý lídr Venezuely Nicolás Maduro se v nejbližších hodinách poprvé objeví před newyorským federálním soudem. Na Manhattan ho přepravuje ostře střežená kolona obrněnců, na kterou shora dohlížejí policejní helikoptéry. Samotné soudní jednání je naplánováno na osmnáctou hodinu času. Kamery z vrtulníků zachytily politikovu chůzi, při níž bylo patrné, že výrazně kulhá.

včera

včera

Věznice

Místo, kde drží Madura, má k luxusu daleko. Na soudní líčení čekají najatí profesionálové

V New Yorku vrcholí přípravy na jedno z nejsledovanějších soudních líčení historie. Sesazený venezuelský prezident Nicolás Maduro se dnes v poledne místního času poprvé postaví před federální soud na Manhattanu. Zatímco jeho sobotní dopadení americkými speciálními jednotkami bylo bleskovou a dramatickou show, pondělní realita v Brooklynu, kde byl Maduro dočasně uvězněn, připomíná spíše drsný industriální film než prezidentský protokol.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Táhla kotvu po dně, dokud nenarazila na kabely. Finsko zadrželo sabotážní loď plující z Ruska

Finské úřady na Silvestra zadržely nákladní loď Fitburg, kterou podezřívají z úmyslného poškození podmořského telekomunikačního kabelu spojujícího Helsinky a Tallinn. Vyšetřování ukázalo, že plavidlo plující pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin táhlo kotvu po mořském dně desítky kilometrů, než narazilo na infrastrukturu patřící společnosti Elisa. Policie incident vyšetřuje jako závažné poškození cizí věci a pokus o sabotáž.

včera

Grónsko, ilustrační fotografie.

Strach narůstá. Trump po Venezuele potvrdil zájem o Grónsko, Británie nepotvrdila, že by jeho anexi odsoudila

Britský náměstek ministra zahraničí Mike Tapp odmítl v rozhovoru pro Sky News potvrdit, zda by Spojené království odsoudilo případnou americkou vojenskou akci proti Grónsku. Reagoval tak na čerstvé hrozby Donalda Trumpa, který prohlásil, že Spojené státy Grónsko „absolutně potřebují“ pro svou obranu. Tapp se vyhnul přímé odpovědi s tím, že spojenci jsou pro Británii důležití a že v zákulisí probíhají diplomatická jednání s partnery z NATO a aliance Five Eyes.

včera

včera

Vladimir Putin

Trumpův zásah ve Venezuele ztrapnil ruskou armádu. Další na řadě by měl být Putin, naznačil Zelenskyj

Svržení a zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými jednotkami představuje pro Vladimira Putina situaci, která má dvě velmi odlišné tváře. Na jedné straně jde o citelnou ztrátu strategického spojence v Latinské Americe, na straně druhé však tento krok poskytuje Kremlu silnou kartu pro jeho vlastní mocenskou hru. Podle analýzy deníku Le Monde se americká operace „Absolutní odhodlání“ (Absolute Resolve) stala pro Moskvu vítaným, byť hořkým argumentem.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě. Trump je chce využít, čeká jej ale tvrdý střet s realitou

Snaha prezidenta USA Donalda Trumpa o návrat amerických ropných gigantů do Venezuely naráží na realitu zdecimované infrastruktury a politické nestability. Přestože země disponuje největšími prokázanými zásobami ropy na světě, odborníci varují, že cesta k obnově těžby bude extrémně nákladná a riskantní. Trump sází na to, že největší americké společnosti zainvestují miliardy dolarů do oprav systému, který byl za vlády socialistů úmyslně zanedbáván a rozkrádán.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Kolumbie, Mexiko, Kuba i Grónsko. Trump po zásahu ve Venezuele vyhrožuje dalším zemím

Americký prezident Donald Trump po víkendovém zásahu ve Venezuele otevřeně pohrozil dalším latinskoamerickým státům. Na palubě letadla Air Force One naznačil, že by vojenská akce mohla postihnout i Kolumbii, kterou označil za „velmi nemocnou“ zemi. Tamního prezidenta Gustava Petra obvinil z toho, že podporuje výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a dodal, že v této činnosti nebude pokračovat dlouho.

včera

včera

Rodríguezová obrátila. Po Trumpových hrozbách dalšími údery požaduje spolupráci s USA

Americký prezident Donald Trump oznámil po sobotní vojenské operaci zásadní změnu v latinskoamerické politice, když prohlásil, že Spojené státy budou nyní Venezuelu fakticky řídit. Současně varoval zbývající představitele tamní vlády, že pokud nebudou plně spolupracovat na jeho plánech pro nápravu země, může následovat další vojenský úder. Trumpovy kroky přicházejí v reakci na dlouhodobou krizi a jsou prezentovány jako snaha o nastolení nového řádu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy