RECENZE: Ben Affleck v gangsterském filmu Pod rouškou noci nabízenou šanci nevyužil

Recenze - Období v USA mezi léty 1920 – 1933, kdy platil takzvaný Volstedův zákon, bylo ve znamení prohibice, která splnila docela jiný účel, než bylo zamýšleno. Nicméně posloužilo jako živná půda pro filmový průmysl, se kterým ostatně mělo rovněž co do činění.

Pokud si uděláme bleskovou inventuru, ihned nás napadne čtyři nebo pět filmů, které se těchto časů týkají a je lhostejné, jakou formou. Můžeme vzpomenout na skvělé  Neúplatné (The Untouchables, 1987) režiséra Briana de Palmy, rozsáhlý opus Sergia Leoneho Tenkrát v Americe (Once Upon A Time In America, 1984), místy romanticky laděný Rumový bulvár (Boulevard du Rum, 1971), který v trojkooperaci Francie/Itálie/Španělsko nabídl evropský pohled zaštítěný dvojicí Brigitte Bardot a Lino Ventura, a v neposlední řadě i legendární Někdo to rád horké (Some Like It Hot, 1959) s famózním triem Marilyn Monroe, Tony Curtis a Jack Lemmon.

Joseph „Joe“ Coughlin je řadovým zlodějem, přepadávajícím banky a přiživujícím se na celkovém chaosu. Tím dělá značné vrásky policejnímu kapitánu Tomu Coughlinovi, svému otci. Když najde Joe zalíbení v Emmě Gould, milence jednoho z gangsterských bossů Arnola Whitea, překročí pomyslnou čáru a vzápětí má víc problémů, než vlasů na hlavě. Varuje ho otec, Joe odmítne nabídku Whiteova konkurenta Masy Pescatoreho a je hnán jedinou touhou, získat při vykradení banky dost peněz na to, aby mohl s Emmou utéci z Whiteova vlivu. Jenže dívka ho zradí a jen díky zásahu svého otce neskončí Joe v márnici, nýbrž nejdřív v nemocnici a poté ve vězení. Puzen touhou po pomstě se spojí s Pescatorem a je vyslán do městečka Ybor, aby tu „udělal pořádek“. Spojí své síly se sourozenci Suárezovými a postupně vyřídí konkurenci. Když pak jeho city opětuje Graciela Suárez, cítí se opravdu šťastný a daří se mu překonávat i vznikající problémy ať s nepříjemným Diggerem Pescaatorem, Masovým synem, který není úspěchem Coughlina příliš nadšen, nebo s arogantním RD Pruittem, za nímž stojí místní Ku-Klux-Klan. Situace se pro Joea a jeho nejbližšího přítele Diona Bartola zkomplikuje ve chvíli, kdy Loretta Figgis, dcera místního ramene spravedlnosti, zahájí svou nábožensky osvětovou kampaň. Díky jejím hystericko-emotivním vystoupením je ohrožena výstavba velkolepého kasina. Couhlinovi navíc hrozí nebezpečí ze strany Irva Figgise, ačkoliv by měl být vděčný, že Joe našel Lorettu v Hollywoodu, kde propadla drogám. Navíc Joe objevuje fotografii, podle níž se zdá, že domněle mrtvá Emma Gould je ještě naživu…

Po předchozích počinech (Gone, Baby, Gone, Město, Argo) si Ben Affleck tentokrát naložil na hřbet plný úvazek – vedle scénáře a režie ještě působí v hlavní roli. Okamžitě najdeme několik společných bodů ať s již zmíněnými filmy Město (The Town, 2010), které mělo podobný námět, jen přesazený do současnosti, nebo Gone, Baby, Gone, v němž Ben poskytl prostor svému mladšímu bratrovi Caseymu, ale důležitější v tomto snímku byla spolupráce s Dennisem Lehanem, který vytvořil předlohu i pro zatím poslední Affleckův režijní počin. Samo období prohibice nabízí mnoho dějových linek a Affleck jich bohatě využívá – jsou tu podvody, násilí, vyřizování účtů, zrada, velká láska, moc peněz a neúcta k životu jako takovému.

Problémem Affleckova podání je určitá křečovitost, možná daná tím, že se snaží o příliš komplexní pojetí a tím musí některé části svého díla omezovat nebo zestručňovat. Filmu tak v některých pasážích chybí větší napětí nebo propracování děje – až příliš často se rychle posouváme v čase přesně podle přání té či oné postavy. Stále více tak Pod rouškou noci působí zkratkovitě, čemuž napomáhá i časté prokládání děje vysvětlujícím komentářem hlavní postavy, která má mnohokrát rys monologu s otázkami, které si Coughlin klade a odpověďmi na ně nabízí vysvětlení, které neuvidíme. Ani snaha zatáhnout diváka do určitých tajemně konspiračních momentů se nedaří, místo otázek je divák pouze přijímá, protože už přistoupil na režisérovu hru, kterou bychom mohli označit sloganem „on si to tak přál, tak nad tím příliš nespekulujme“. Postavy jsou díky tomu plošší, než by se na ostřílené špičky podsvětí zdálo a od určité části můžeme konstatovat, že se propadáme do propasti typických klišé, tentokrát v gangsterské podobě. V tomto směru zůstává Affleck daleko za Brianem De Palmou, Martinem Scorsesem, Sergio Leonem a dalšími tvůrci „mafiánských“ filmů.

(zdroj: Freeman Entertainment)

Lepší to není ani s hlavní rolí. Ben vlastně svého Coughlina vůbec neprožívá, ať trpí, raduje se, zuří nebo vydírá, nabízí stále stejný výraz, což působí nepatřičně. Aspoň ve chvílích, kdy tvrdí něco o zamilovanosti či štěstí by mohl svou pokerovou tvář změnit. Tím se Coughlin stává voskovou figurou a umožňuje vyniknout ostatním. Jenže u nich zase Affleck jejich role dostatečně upozadil, aby nevyčnívaly. Při stopáži filmu pak jeho dlouhé záběry začínají nudit. Jsou tu malé herecké koncerty v podobě postav Diona Bartola nebo RD Pruitta, které se vymykají tendenci období prohibice romantizovat, nakonec nechybí ani honičky a velká přestřelka nikoli nepodobná masakru z filmu Zjizvená tvář (Scarface, 1983), ale to jsou atributy de facto povinné. Lepší to není ani s ženskými postavami. Dvojice Sienna Miller a Elle Fanning vlastně nedostaly příliš velký prostor, Zoe Saldana v roli druhé Coughlinovy osudové ženy pak má působit oním oduševnělým dojmem, byť s bratrem Estebanem je vlastně rovněž osobou, která může za smrt a utrpení mnoha dalších lidí. A navíc, snad aby působila vedle Afflecka přirozene, i její výkon je velice úsporný, prakticky prostý emocí – snad s výjimkou tanečního večera, ale i tam se zdá, jako by šetřila silami.

Co filmu nelze upřít, je výborné technické zpracování, daří se mu navodit atmosféru meziválečné Ameriky včetně drobných doplňků, třebaže odborníci na slovo vzatí nejspíš objeví nějaký ten prohřešek proti realitě. Natáčelo se ve třech amerických státech (Georgia, Massachusetts, Kalifornie) a diváci mohou vidět vedle Bostonu i Las Vegas nebo městečko Lawrence.

Affleck musel s realizací filmu poněkud počkat, protože mezitím dostal hlavní roli ve Fischerově snímku Zmizelá (Gone Girl, 2014). Benovým cílem bylo s Fincherem spolupracovat, proto neváhal své vlastní dílo pozdržet. Místo něj se mohl v hlavní roli objevit Leonardo di Caprio, ale ten se nakonec rozhodl podílet se na něm v roli producenta. Padla i jména Jennifer Lawrence či Lindsay Lohan pro roli Loretty Figgis, Digger Pescatore mohl mít podobu Joey Gentileho. Letmým pohledem do hereckého obsazení zjistíme, že hned několik představitelů už s Affleckem v jeho čtyřech filmech účinkovalo, namátkou jmenujme Chrise Coopera či Titule Wellivera.

Ačkoliv jde o řemeslně velice slušně zvládnutý film, po bok svých slavnějších kolegů se zařadí jen těžko. Affleckovi se nepodařilo vtisknout mu punc něčím výjimečným, rozehrává příběhy, které pokud nepůsobí lehce nepřirozeně, tak zapadají do vyjetých kolejí. Nedivil bych se, kdyby se v zajímavostech na patřičných serverech objevilo srovnání různých sekvenci s tím, co už tu několikrát bylo. Těžko předvídat, jak se bude filmu dařit finančně, ale divácky lze hovořit o mírně, ale opravdu jen mírně nadprůměrné podívané.

Celkové hodnocení: 60 %

LIVE BY NIGHT

Hrají: Ben Affleck (Joseph „Joe“ Coughlin), Robert Glenister (Albert White), Remo Irone (Maso Pescartore), Chris Cooper (Irvin Figgis), Chris Mesina (Dion Bartolo), Matthew Maher (RD Pruitt), Brendan Gleeson (Thomas Coughlin), Zoe Saldana (Graciela Suárez), Elle Fanning (Loretta Figgis), Sienna Miller (Emma Gould), Titus Welliver (Tim Jockey), Max Capella (Digger Pescatore), Miguel J. Pimentel (Esteban Suárez).

Předloha: Dennis LehaneScénář: Ben AffleckKamera: Robert RichardsonHudba: Harry Gregson-WilliamsRežie: Ben Affleck

USA, 2016, 129 min., drama, do 15 let nevhodnéPremiéra: 12. ledna 2017 (ČR)

film Pod rouškou noci Ben Affleck recenze

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu u vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 2 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili

Nejenom na Dušičky uctívali naši předci své zemřelé příbuzné a blízké. Vzpomínali na ně o významných svátcích během celého roku a věřili, že je duše zesnulých mohou navštívit nebo dokonce ochraňovat. Toto přesvědčení se v lidové víře udrželo až do minulého století.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy