Recenze - Období v USA mezi léty 1920 – 1933, kdy platil takzvaný Volstedův zákon, bylo ve znamení prohibice, která splnila docela jiný účel, než bylo zamýšleno. Nicméně posloužilo jako živná půda pro filmový průmysl, se kterým ostatně mělo rovněž co do činění.
Pokud si uděláme bleskovou inventuru, ihned nás napadne čtyři nebo pět filmů, které se těchto časů týkají a je lhostejné, jakou formou. Můžeme vzpomenout na skvělé Neúplatné (The Untouchables, 1987) režiséra Briana de Palmy, rozsáhlý opus Sergia Leoneho Tenkrát v Americe (Once Upon A Time In America, 1984), místy romanticky laděný Rumový bulvár (Boulevard du Rum, 1971), který v trojkooperaci Francie/Itálie/Španělsko nabídl evropský pohled zaštítěný dvojicí Brigitte Bardot a Lino Ventura, a v neposlední řadě i legendární Někdo to rád horké (Some Like It Hot, 1959) s famózním triem Marilyn Monroe, Tony Curtis a Jack Lemmon.
Joseph „Joe“ Coughlin je řadovým zlodějem, přepadávajícím banky a přiživujícím se na celkovém chaosu. Tím dělá značné vrásky policejnímu kapitánu Tomu Coughlinovi, svému otci. Když najde Joe zalíbení v Emmě Gould, milence jednoho z gangsterských bossů Arnola Whitea, překročí pomyslnou čáru a vzápětí má víc problémů, než vlasů na hlavě. Varuje ho otec, Joe odmítne nabídku Whiteova konkurenta Masy Pescatoreho a je hnán jedinou touhou, získat při vykradení banky dost peněz na to, aby mohl s Emmou utéci z Whiteova vlivu. Jenže dívka ho zradí a jen díky zásahu svého otce neskončí Joe v márnici, nýbrž nejdřív v nemocnici a poté ve vězení. Puzen touhou po pomstě se spojí s Pescatorem a je vyslán do městečka Ybor, aby tu „udělal pořádek“. Spojí své síly se sourozenci Suárezovými a postupně vyřídí konkurenci. Když pak jeho city opětuje Graciela Suárez, cítí se opravdu šťastný a daří se mu překonávat i vznikající problémy ať s nepříjemným Diggerem Pescaatorem, Masovým synem, který není úspěchem Coughlina příliš nadšen, nebo s arogantním RD Pruittem, za nímž stojí místní Ku-Klux-Klan. Situace se pro Joea a jeho nejbližšího přítele Diona Bartola zkomplikuje ve chvíli, kdy Loretta Figgis, dcera místního ramene spravedlnosti, zahájí svou nábožensky osvětovou kampaň. Díky jejím hystericko-emotivním vystoupením je ohrožena výstavba velkolepého kasina. Couhlinovi navíc hrozí nebezpečí ze strany Irva Figgise, ačkoliv by měl být vděčný, že Joe našel Lorettu v Hollywoodu, kde propadla drogám. Navíc Joe objevuje fotografii, podle níž se zdá, že domněle mrtvá Emma Gould je ještě naživu…
Po předchozích počinech (Gone, Baby, Gone, Město, Argo) si Ben Affleck tentokrát naložil na hřbet plný úvazek – vedle scénáře a režie ještě působí v hlavní roli. Okamžitě najdeme několik společných bodů ať s již zmíněnými filmy Město (The Town, 2010), které mělo podobný námět, jen přesazený do současnosti, nebo Gone, Baby, Gone, v němž Ben poskytl prostor svému mladšímu bratrovi Caseymu, ale důležitější v tomto snímku byla spolupráce s Dennisem Lehanem, který vytvořil předlohu i pro zatím poslední Affleckův režijní počin. Samo období prohibice nabízí mnoho dějových linek a Affleck jich bohatě využívá – jsou tu podvody, násilí, vyřizování účtů, zrada, velká láska, moc peněz a neúcta k životu jako takovému.
Problémem Affleckova podání je určitá křečovitost, možná daná tím, že se snaží o příliš komplexní pojetí a tím musí některé části svého díla omezovat nebo zestručňovat. Filmu tak v některých pasážích chybí větší napětí nebo propracování děje – až příliš často se rychle posouváme v čase přesně podle přání té či oné postavy. Stále více tak Pod rouškou noci působí zkratkovitě, čemuž napomáhá i časté prokládání děje vysvětlujícím komentářem hlavní postavy, která má mnohokrát rys monologu s otázkami, které si Coughlin klade a odpověďmi na ně nabízí vysvětlení, které neuvidíme. Ani snaha zatáhnout diváka do určitých tajemně konspiračních momentů se nedaří, místo otázek je divák pouze přijímá, protože už přistoupil na režisérovu hru, kterou bychom mohli označit sloganem „on si to tak přál, tak nad tím příliš nespekulujme“. Postavy jsou díky tomu plošší, než by se na ostřílené špičky podsvětí zdálo a od určité části můžeme konstatovat, že se propadáme do propasti typických klišé, tentokrát v gangsterské podobě. V tomto směru zůstává Affleck daleko za Brianem De Palmou, Martinem Scorsesem, Sergio Leonem a dalšími tvůrci „mafiánských“ filmů.
(zdroj: Freeman Entertainment)
Lepší to není ani s hlavní rolí. Ben vlastně svého Coughlina vůbec neprožívá, ať trpí, raduje se, zuří nebo vydírá, nabízí stále stejný výraz, což působí nepatřičně. Aspoň ve chvílích, kdy tvrdí něco o zamilovanosti či štěstí by mohl svou pokerovou tvář změnit. Tím se Coughlin stává voskovou figurou a umožňuje vyniknout ostatním. Jenže u nich zase Affleck jejich role dostatečně upozadil, aby nevyčnívaly. Při stopáži filmu pak jeho dlouhé záběry začínají nudit. Jsou tu malé herecké koncerty v podobě postav Diona Bartola nebo RD Pruitta, které se vymykají tendenci období prohibice romantizovat, nakonec nechybí ani honičky a velká přestřelka nikoli nepodobná masakru z filmu Zjizvená tvář (Scarface, 1983), ale to jsou atributy de facto povinné. Lepší to není ani s ženskými postavami. Dvojice Sienna Miller a Elle Fanning vlastně nedostaly příliš velký prostor, Zoe Saldana v roli druhé Coughlinovy osudové ženy pak má působit oním oduševnělým dojmem, byť s bratrem Estebanem je vlastně rovněž osobou, která může za smrt a utrpení mnoha dalších lidí. A navíc, snad aby působila vedle Afflecka přirozene, i její výkon je velice úsporný, prakticky prostý emocí – snad s výjimkou tanečního večera, ale i tam se zdá, jako by šetřila silami.
Co filmu nelze upřít, je výborné technické zpracování, daří se mu navodit atmosféru meziválečné Ameriky včetně drobných doplňků, třebaže odborníci na slovo vzatí nejspíš objeví nějaký ten prohřešek proti realitě. Natáčelo se ve třech amerických státech (Georgia, Massachusetts, Kalifornie) a diváci mohou vidět vedle Bostonu i Las Vegas nebo městečko Lawrence.
Affleck musel s realizací filmu poněkud počkat, protože mezitím dostal hlavní roli ve Fischerově snímku Zmizelá (Gone Girl, 2014). Benovým cílem bylo s Fincherem spolupracovat, proto neváhal své vlastní dílo pozdržet. Místo něj se mohl v hlavní roli objevit Leonardo di Caprio, ale ten se nakonec rozhodl podílet se na něm v roli producenta. Padla i jména Jennifer Lawrence či Lindsay Lohan pro roli Loretty Figgis, Digger Pescatore mohl mít podobu Joey Gentileho. Letmým pohledem do hereckého obsazení zjistíme, že hned několik představitelů už s Affleckem v jeho čtyřech filmech účinkovalo, namátkou jmenujme Chrise Coopera či Titule Wellivera.
Ačkoliv jde o řemeslně velice slušně zvládnutý film, po bok svých slavnějších kolegů se zařadí jen těžko. Affleckovi se nepodařilo vtisknout mu punc něčím výjimečným, rozehrává příběhy, které pokud nepůsobí lehce nepřirozeně, tak zapadají do vyjetých kolejí. Nedivil bych se, kdyby se v zajímavostech na patřičných serverech objevilo srovnání různých sekvenci s tím, co už tu několikrát bylo. Těžko předvídat, jak se bude filmu dařit finančně, ale divácky lze hovořit o mírně, ale opravdu jen mírně nadprůměrné podívané.
Celkové hodnocení: 60 %
LIVE BY NIGHT
Hrají: Ben Affleck (Joseph „Joe“ Coughlin), Robert Glenister (Albert White), Remo Irone (Maso Pescartore), Chris Cooper (Irvin Figgis), Chris Mesina (Dion Bartolo), Matthew Maher (RD Pruitt), Brendan Gleeson (Thomas Coughlin), Zoe Saldana (Graciela Suárez), Elle Fanning (Loretta Figgis), Sienna Miller (Emma Gould), Titus Welliver (Tim Jockey), Max Capella (Digger Pescatore), Miguel J. Pimentel (Esteban Suárez).
Předloha: Dennis LehaneScénář: Ben AffleckKamera: Robert RichardsonHudba: Harry Gregson-WilliamsRežie: Ben Affleck
USA, 2016, 129 min., drama, do 15 let nevhodnéPremiéra: 12. ledna 2017 (ČR)
Aktuálně se děje
včera
Brusel vrací úder. Tlaku USA ustoupit nehodlá
včera
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
včera
Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem
včera
Referendum o konci války, budoucnost Záporožské jaderné elektrárny. Co obsahuje 20bodový mírový plán?
včera
Jihomoravští záchranáři jsou na pokraji sil: Místo nehod řeší rýmu a teploty
včera
Ruské jednotky v noci vtrhly do ukrajinské vesnice. Odvlekly desítky lidí
včera
Transatlantická roztržka graduje: USA zakázaly vstup do země strůjcům evropské digitální regulace
včera
Spor USA s Venezuelou má nečekaného vítěze. Zatím z něj těží pouze Čína
včera
V Turecku se zřítilo letadlo s libyjským náčelníkem generálního štábu. Nehodu nepřežil
včera
Průlom v mírových jednáních? Ukrajina zvažuje vznik ekonomické zóny na východě
včera
Ukrajinské město dalo světu nejslavnější vánoční koledu. Rusové ho srovnali se zemí
včera
Návrat terorismu, válka ve Venezuelu nebo souboj o AI? Co lze čekávat od roku 2026
včera
Předpověď počasí na svátky: Budou letos bílé Vánoce?
23. prosince 2025 21:22
Zákaz tělesného trestání dětí, změny v rozvodech, konec střídavé péče. Co přináší novela občanského zákoníku?
23. prosince 2025 19:58
Fond je neodvolatelný, reaguje Babiš na problémy se střetem zájmů. Nic tím nevysvětlil
23. prosince 2025 19:41
Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo
23. prosince 2025 19:20
Top 5 jídel na silvestrovskou party: rychle a chutně
23. prosince 2025 18:30
Trump jmenoval nového vyslance pro Grónsko. Má obyvatele přesvědčit, aby se připojili k USA
23. prosince 2025 17:26
Trump také sdílí naši lásku k mladým dívkám, píše se v dopise, který zřejmě poslal Epstein
23. prosince 2025 16:13
Ukrajinští muži riskují smrt v horách, aby se vyhnuli frontové linii. Nikdo podle nich už nechce mír
Uprostřed mrazivého prosince čelí Ukrajina kromě ruských raketových útoků také prohlubující se krizi lidských zdrojů. Zatímco se světoví lídři v čele s Donaldem Trumpem pokoušejí vyjednat konec války, tisíce ukrajinských mužů nadále volí riskantní cestu do ilegality, aby se vyhnuli odvodu na frontu. Reportéři CNN v rumunské pohraniční oblasti Maramureš mluvili s těmi, kteří raději riskovali smrt v zasněžených Karpatech, než aby padli v nekonečném konfliktu.
Zdroj: Libor Novák