Epický svět meziplanetárních životů, vyspělé technologie, mimozemské civilizace – Luc Besson si plní nejdražším francouzským filmem sen. Je jenom otázka, zda to není s pověstným křížkem po funuse.
Když se podíváme do minulosti, Hvězdné války (popřípadě Star Wars) se tu sice nepromítaly, ale znal je téměř každý stoupenec sci-fi. Později se tu objevily i komiksy a mnoho dalších materiálů. Naproti tomu příběhy neohroženého vesmírného agenta Valeriana a jeho souputnice Laureline znali jen odborníci na slovo vzatí. Dodnes můžeme číst odborné debaty a diskuse, zda to byl scénárista Pierre Christin a kreslíř Jean-Claude Mézières, kdo nasměrovali George Lucase tím správným směrem. Problém u Valentina a Laureline byl především v tom, že pokud se před revolucí v našich časopisech francouzský komiks objevil (a překvapivě ho nebylo málo, jak naznačují první dva svazky Encyklopedie komiksu), nejčastěji byli vybíráni Pif a Pifík, Asterix, Rahan – ale vesmírná sága, která nastartovala svou existenci v roce 1967 a dodnes čítá 21 svazků, do našich luhů a hájů cestu nenašla. Možná i proto ono srovnávání a dohadování, zda dřív byl Valerian nebo Luke Skywalker, ovšem přes nepřehlédnutelné podobenství v některých bodech zůstane tento boj nejspíš nerozhodný. Asi jako v případě domácích ikon Kocoura Vavřince a Čtyřlístku.
(zdroj: Bioscop)
Píše se 28. století. Po záhadném a zdánlivě odtažitém zničení planety Mül jsme svědky další akce majora Valeriana a jeho kolegyně seržantky Laureline, jejímž cílem je v poměrně tvrdém nepřátelském prostředí získat konvertor. Ten má podobu roztomilého zvířátka a ani jeden z agentů, kteří vyváznou o pověstný tesák podivného tvora netuší, proč má takový význam. Po návratu na komplex Alfa dojde v sídle United World Federation k záhadnému přepadení a podivně vyhlížející tvorové unesou hlavního velitele Filitta. Valerian, kterého už nějakou dobu stíhají podivné vidiny, zkouší dostihnout cizí loď a v jeho patách letí i Laureline. Situace je nadále velmi zamotaná a oba agenti záhy budou muset řešit velké dilema – zda nadále ctít oddanost svým zaměstnavatelům, nebo se podívat na problém z hlediska lidského.
Velmi jednoduchými počty dojdeme k výsledku, že když Valerian a Laureline začali vycházet jako komiks, bylo režiséru Bessonovi osm let. Dle jeho vlastních slov se k němu dostal o dva roky později a záhy ho posedla myšlenka přenést příhody dvou elitních supervesmírných obhájců spravedlnosti na plátno. Jenže filmová technologie tehdy byla ještě v plenkách a pařížský rodák musel čekat, až digitální triky dospějí na takovou úroveň, aby se jeho vysněný materiál dal zpracovat. S touto myšlenkou si po některých dalších sci-fi snímcích pohrával od roku 2010 a samotné přípravné práce trvaly tři roky, než se v lednu 2016 dostal k samotnému natáčení, které spolklo 100 dní. O to se kompletně postarala Cité de Cinema, patřící Bessonovi, takže vše se odehrávalo „pod jednou střechou“.
A je to právě čas, proti němuž Besson bojuje. Ani ne tak těch 10 hodin, během kterých musí Valerian a Laureline rozlousknout svou misi, nýbrž ony roky, po které režisér čekal na splnění svého snu. Mezitím se objevilo velké množství nikoli stejných, ale hodně podobných adaptací jiných příběhů, takže řízením osudu vypadá Valerian a město tisíce planet sice impozantně, ale spíš jako připomínka konkurenčních děl. Chvíli máme pocit, že jsme ve světě Star Wars, jejich epických bitev a mamutích vesmírných lodí, pak se nám zdá, že se díváme přes rameno Johnu Carterovi, když se proplétáme přeplněným tržištěm, jako bychom se propadli do Blade Runnera (toho původního, i s jeho věčně deštivými zákoutími), dostane se nám i něco zábavy jako v Pátém elementu (což je ale Bessonova domácí půda, vždyť ho natočil před 20 lety), boje v útrobách stanice nás na chvíli přenesou do světa nového Total Recallu a kdeže jsme to jenom viděli obyvatele planety Mül? No jasně, první, co nás napadne – lehce vybledlí a upravení Avataři… Když k tomu připočteme roboty v podání K-Tronů, sem tam nějakou tu humornou vsuvku, zde v podání tří emzáků-handlířů, pocit onoho filmového sampleru se neustále zvyšuje.
Tím nelze říci, že by Besson oněch 180 milionů dolarů použil pouze k jednomu velkému plagiátu, jenže příliš novinek v podobném syžetu nalezneme jen těžko – navíc předloha má jasnou dějovou linku a vymýšlet zbrusu nový příběh jen na základě známých postav se Bessonovi evidentně nechtělo. Se zápletkou to je tak trochu jako s nedávno uvedeným Warcraftem – pokud jste znalci Mézièresova díla, budete záhy „doma“, pokud jste do kina přišli na základě velkorysých upoutávek, bude pro vás první hodina také bojem o pochopení, kdo s kým, o čem a proti komu. Ale můžete být klidní, to ještě nebudete ani v polovině veledíla. Nelze se však zbavit pocitu, že se Besson rozmáchl opravdu hodně doširoka a v poslední dvacetiminutovce mu někdo připomněl, že za chvíli bude končit. Vcelku ale má po ruce klasickou frázi vědeckofantastického žánru – je to přece sci-fi, mes amies.
Leckdo možná nebude ani spokojen s výběrem hlavních postav, je to věc názoru a určitě se najdou ti, kteří by si dovedli na místě Valeriana a Laureline představit někoho jiného. Dane DeHaan má v popisu práce být nejen tvrdým majorem špičkové úrovně, ale i jemným a vytrvalým romantikem usilujícím o náklonnost své parťačky, ovšem v mém případě dosáhl jen toho, že jsem si vzpomněl na slavnou scénu Boba Saint-Clarea v Muži z Acapulca (Le Manifique, 1973). Problém je pouze v tom, že tenhle film byl velmi povedenou parodií na podobné drsňáky. Cara Delevingne v sobě nezapře návyk na přehlídková mola a vlastně rozšiřuje poměrně značnou zpěváckou komunitu – její výkon v sobě možná má patřičnou dávku přisuzovanou agentům, leč občas to hodně skřípe. Další hudební veličina Herbie Hancock se omezila téměř výhradně na „obrazovkovou“ přítomnost, o to více jsme si mohli užívat Rihanny, i když její role spíš vypadala jako upoutávka na pěveckou kariéru. A dovolte ještě jednu osobní poznámku, těšil jsem se, co nám předvede holandský veterán Rutger Hauer, proto skutečnost, že ho uvidíme necelou minutu jen na začátku bylo pro jeho fanoušky určitě velkým zklamáním.
Zastánci a fanoušci Bessonova díla budou určitě brojit proti všem, kterým se tento velespektákl nebude zdát, ale nechť se nezlobí, objevného kromě špičkově zvládnutých efektů na něm moc není. Těžko se bude vysvětlovat, co vlastně chybí, skutečně by se dalo říci, že snad opravdu jen čas. Říká se, že kdo si počká, ten se dočká, ale ve světě kinematografie to bohužel platit nemusí. V dnešní době bude Bessonův Valerian potřebovat hodně ostré lokty, aby se propracoval do popředí.
Celkové hodnocení: 65 %
VALÉRIAN ET LA CITÉ DE MILLE PLANÉTES
Hrají: Dane DeHaan (Valerian), Cara Delevingne (Laureline), Clive Owen (Arün Filitt), Sam Spruell (generál Okto-Bar), Ethan Hawke (Jolly Pimp), Rihanna (Bubble), Kris Wu (sgt. Neza), Aymeline Valade (Haban-Limaï), Diva Cam (Mâatri), Alexandre Willaume (kpt. Kris), Gavin Drea (sgt. Cooper), Rutger Hauer (moderátor)
Předloha: Pierre Christin, Jean Claude MézièresScénář a režie: Luc BessonKamera: Thierry ArbogastHudba: Alexandre Desplat
Francie, 2017, 137 min., sci-fi, přístupnýPremiéra: 20. července 2017 (ČR)
EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu
Související
Film Valerian a město tisíce planet Luca Bessona bude vizuální i příběhový zážitek
VIDEO: Luc Besson mluví o filmu Valerian a město tisíce planet
film Valerian a město tisíce planet , Luc Besson (režisér) , sci-fi , komiksy
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 58 minutami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 2 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
včera
Češi více investují do bezpečnosti a estetiky bydlení. Moderní vchodové dveře do domu jsou toho důkazem
včera
Evropa by měla být Trumpovi vděčná, prohlásil v Davosu Rutte
včera
Nejprestižnější skupina v historii, říká Trump o Radě míru. Kdo do ní už vstoupil?
včera
Evropská unie pozastavila schvalování klíčové obchodní dohody s USA. Británie hrozí Trumpovi odvetnými cly
včera
Doba lichocení Trumpovi definitivně skončila. Evropa musí odpovědět silou, vyzval bývalý šéf NATO
včera
Do Davosu dorazil nečekaný dopis. Stovky milionářů a miliardářů požadují vyšší zdanění superbohatých
včera
Bessent dorazil do Davosu. Seďte a čekejte na Trumpa, vmetl evropským lídrům
včera
Může Trump skutečně získat Grónsko? Cesta k akvizici je mnohem složitější, než se zdá, ve hře jsou i jiné možnosti
Donald Trump se netají svou ambicí „získat“ Grónsko, a to bez ohledu na to, jaké škody by tento krok mohl napáchat v rámci NATO nebo amerických spojenectví v Evropě. Zatímco Bílý dům dosud nepředstavil konkrétní právní cestu k této akvizici, prezident nevyloučil ani vojenské řešení. To by však v moderních dějinách představovalo bezprecedentní útok na suverenitu spojeneckého území, který by čelil masivnímu domácímu i mezinárodnímu odporu.
Zdroj: Libor Novák