Epický svět meziplanetárních životů, vyspělé technologie, mimozemské civilizace – Luc Besson si plní nejdražším francouzským filmem sen. Je jenom otázka, zda to není s pověstným křížkem po funuse.
Když se podíváme do minulosti, Hvězdné války (popřípadě Star Wars) se tu sice nepromítaly, ale znal je téměř každý stoupenec sci-fi. Později se tu objevily i komiksy a mnoho dalších materiálů. Naproti tomu příběhy neohroženého vesmírného agenta Valeriana a jeho souputnice Laureline znali jen odborníci na slovo vzatí. Dodnes můžeme číst odborné debaty a diskuse, zda to byl scénárista Pierre Christin a kreslíř Jean-Claude Mézières, kdo nasměrovali George Lucase tím správným směrem. Problém u Valentina a Laureline byl především v tom, že pokud se před revolucí v našich časopisech francouzský komiks objevil (a překvapivě ho nebylo málo, jak naznačují první dva svazky Encyklopedie komiksu), nejčastěji byli vybíráni Pif a Pifík, Asterix, Rahan – ale vesmírná sága, která nastartovala svou existenci v roce 1967 a dodnes čítá 21 svazků, do našich luhů a hájů cestu nenašla. Možná i proto ono srovnávání a dohadování, zda dřív byl Valerian nebo Luke Skywalker, ovšem přes nepřehlédnutelné podobenství v některých bodech zůstane tento boj nejspíš nerozhodný. Asi jako v případě domácích ikon Kocoura Vavřince a Čtyřlístku.
(zdroj: Bioscop)
Píše se 28. století. Po záhadném a zdánlivě odtažitém zničení planety Mül jsme svědky další akce majora Valeriana a jeho kolegyně seržantky Laureline, jejímž cílem je v poměrně tvrdém nepřátelském prostředí získat konvertor. Ten má podobu roztomilého zvířátka a ani jeden z agentů, kteří vyváznou o pověstný tesák podivného tvora netuší, proč má takový význam. Po návratu na komplex Alfa dojde v sídle United World Federation k záhadnému přepadení a podivně vyhlížející tvorové unesou hlavního velitele Filitta. Valerian, kterého už nějakou dobu stíhají podivné vidiny, zkouší dostihnout cizí loď a v jeho patách letí i Laureline. Situace je nadále velmi zamotaná a oba agenti záhy budou muset řešit velké dilema – zda nadále ctít oddanost svým zaměstnavatelům, nebo se podívat na problém z hlediska lidského.
Velmi jednoduchými počty dojdeme k výsledku, že když Valerian a Laureline začali vycházet jako komiks, bylo režiséru Bessonovi osm let. Dle jeho vlastních slov se k němu dostal o dva roky později a záhy ho posedla myšlenka přenést příhody dvou elitních supervesmírných obhájců spravedlnosti na plátno. Jenže filmová technologie tehdy byla ještě v plenkách a pařížský rodák musel čekat, až digitální triky dospějí na takovou úroveň, aby se jeho vysněný materiál dal zpracovat. S touto myšlenkou si po některých dalších sci-fi snímcích pohrával od roku 2010 a samotné přípravné práce trvaly tři roky, než se v lednu 2016 dostal k samotnému natáčení, které spolklo 100 dní. O to se kompletně postarala Cité de Cinema, patřící Bessonovi, takže vše se odehrávalo „pod jednou střechou“.
A je to právě čas, proti němuž Besson bojuje. Ani ne tak těch 10 hodin, během kterých musí Valerian a Laureline rozlousknout svou misi, nýbrž ony roky, po které režisér čekal na splnění svého snu. Mezitím se objevilo velké množství nikoli stejných, ale hodně podobných adaptací jiných příběhů, takže řízením osudu vypadá Valerian a město tisíce planet sice impozantně, ale spíš jako připomínka konkurenčních děl. Chvíli máme pocit, že jsme ve světě Star Wars, jejich epických bitev a mamutích vesmírných lodí, pak se nám zdá, že se díváme přes rameno Johnu Carterovi, když se proplétáme přeplněným tržištěm, jako bychom se propadli do Blade Runnera (toho původního, i s jeho věčně deštivými zákoutími), dostane se nám i něco zábavy jako v Pátém elementu (což je ale Bessonova domácí půda, vždyť ho natočil před 20 lety), boje v útrobách stanice nás na chvíli přenesou do světa nového Total Recallu a kdeže jsme to jenom viděli obyvatele planety Mül? No jasně, první, co nás napadne – lehce vybledlí a upravení Avataři… Když k tomu připočteme roboty v podání K-Tronů, sem tam nějakou tu humornou vsuvku, zde v podání tří emzáků-handlířů, pocit onoho filmového sampleru se neustále zvyšuje.
Tím nelze říci, že by Besson oněch 180 milionů dolarů použil pouze k jednomu velkému plagiátu, jenže příliš novinek v podobném syžetu nalezneme jen těžko – navíc předloha má jasnou dějovou linku a vymýšlet zbrusu nový příběh jen na základě známých postav se Bessonovi evidentně nechtělo. Se zápletkou to je tak trochu jako s nedávno uvedeným Warcraftem – pokud jste znalci Mézièresova díla, budete záhy „doma“, pokud jste do kina přišli na základě velkorysých upoutávek, bude pro vás první hodina také bojem o pochopení, kdo s kým, o čem a proti komu. Ale můžete být klidní, to ještě nebudete ani v polovině veledíla. Nelze se však zbavit pocitu, že se Besson rozmáchl opravdu hodně doširoka a v poslední dvacetiminutovce mu někdo připomněl, že za chvíli bude končit. Vcelku ale má po ruce klasickou frázi vědeckofantastického žánru – je to přece sci-fi, mes amies.
Leckdo možná nebude ani spokojen s výběrem hlavních postav, je to věc názoru a určitě se najdou ti, kteří by si dovedli na místě Valeriana a Laureline představit někoho jiného. Dane DeHaan má v popisu práce být nejen tvrdým majorem špičkové úrovně, ale i jemným a vytrvalým romantikem usilujícím o náklonnost své parťačky, ovšem v mém případě dosáhl jen toho, že jsem si vzpomněl na slavnou scénu Boba Saint-Clarea v Muži z Acapulca (Le Manifique, 1973). Problém je pouze v tom, že tenhle film byl velmi povedenou parodií na podobné drsňáky. Cara Delevingne v sobě nezapře návyk na přehlídková mola a vlastně rozšiřuje poměrně značnou zpěváckou komunitu – její výkon v sobě možná má patřičnou dávku přisuzovanou agentům, leč občas to hodně skřípe. Další hudební veličina Herbie Hancock se omezila téměř výhradně na „obrazovkovou“ přítomnost, o to více jsme si mohli užívat Rihanny, i když její role spíš vypadala jako upoutávka na pěveckou kariéru. A dovolte ještě jednu osobní poznámku, těšil jsem se, co nám předvede holandský veterán Rutger Hauer, proto skutečnost, že ho uvidíme necelou minutu jen na začátku bylo pro jeho fanoušky určitě velkým zklamáním.
Zastánci a fanoušci Bessonova díla budou určitě brojit proti všem, kterým se tento velespektákl nebude zdát, ale nechť se nezlobí, objevného kromě špičkově zvládnutých efektů na něm moc není. Těžko se bude vysvětlovat, co vlastně chybí, skutečně by se dalo říci, že snad opravdu jen čas. Říká se, že kdo si počká, ten se dočká, ale ve světě kinematografie to bohužel platit nemusí. V dnešní době bude Bessonův Valerian potřebovat hodně ostré lokty, aby se propracoval do popředí.
Celkové hodnocení: 65 %
VALÉRIAN ET LA CITÉ DE MILLE PLANÉTES
Hrají: Dane DeHaan (Valerian), Cara Delevingne (Laureline), Clive Owen (Arün Filitt), Sam Spruell (generál Okto-Bar), Ethan Hawke (Jolly Pimp), Rihanna (Bubble), Kris Wu (sgt. Neza), Aymeline Valade (Haban-Limaï), Diva Cam (Mâatri), Alexandre Willaume (kpt. Kris), Gavin Drea (sgt. Cooper), Rutger Hauer (moderátor)
Předloha: Pierre Christin, Jean Claude MézièresScénář a režie: Luc BessonKamera: Thierry ArbogastHudba: Alexandre Desplat
Francie, 2017, 137 min., sci-fi, přístupnýPremiéra: 20. července 2017 (ČR)
EuroZprávy.cz jsou mediálním partnerem filmu
Související
Film Valerian a město tisíce planet Luca Bessona bude vizuální i příběhový zážitek
VIDEO: Luc Besson mluví o filmu Valerian a město tisíce planet
film Valerian a město tisíce planet , Luc Besson (režisér) , sci-fi , komiksy
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Epidemické šíření chřipky v Česku. Odborníci vyhlížejí snižování aktivity
před 1 hodinou
Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority
před 2 hodinami
Extrémní počasí ve Španělsku. Padají rekordy, zemi trápí povodně
před 2 hodinami
Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu
před 3 hodinami
Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu
před 3 hodinami
Fiala prozradil, jak bude pokračovat jeho politická kariéra
před 4 hodinami
Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku
před 5 hodinami
Pavel odhalil svůj program na Mnichovské konferenci. Jede tam i Macinka
před 6 hodinami
Napadení v Chrudimi. Osoby se znaly, kriminalisté vyšetřují případ jako vraždu
před 6 hodinami
Trump před lety mluvil s policií o Epsteinovi, odhalil dokument FBI
před 7 hodinami
Poslední rozloučení s Brejchovou má termín. Bude bez státních poct
před 8 hodinami
Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa
před 8 hodinami
Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých
před 10 hodinami
K zimnímu počasí patří sníh. Meteorologové řekli, jaká je aktuální situace
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.
Zdroj: David Holub