RECENZE: Sněhová královna 4: Nejhorší pohádková série světa konečně nepřináší jen utrpení

Sourozenci Kai a Gerda přemohli Sněhovou královnu, popasovali se s magickým chaosem, který po jejím pádu nastal, a nakonec si poradili i s ohnivým démonem. Během tří filmů se z nich stali sirotci, celebrity, přátelé národa trollů a nakonec se dočkali i znovushledání s údajně mrtvými rodiči. Tentokrát se budou muset utkat s lidským králem Haraldem, který po zlých zkušenostech s krutovládou Sněhové královny přestal mágům důvěřovat a rozhodl se je všechny uvěznit v zemi zrcadel, odkud není návratu. A protože Kai je v sourozeneckém duu jako obvykle do počtu a hned na začátku filmu se nechá polapit, je na Gerdě, aby spolu s ostatními mágy zachránila celou svou kouzelnickou rodinu a možná i samotnou Sněhovou královnu, která se možná polepšila. A možná to jen předstírá.

Výhodou čtvrté Sněhové královny s podtitulem V zemi zrcadel je její sympatická grafická podoba. Tvůrci zjevný nedostatek financí oproti elitní americké konkurenci zdatně kompenzují pohádkovým stylem, který trochu připomíná grafiku počítačových her. Pravda, postavy ještě stále vypadají dost chudě, ale kulisy, ve kterých se pohybují, jejich schematičnost obstojně vynahrazují. Animace se navíc zlepšuje díl od dílu. Malým dětem je opravdu jedno, jestli je možné hlavní hrdince spočítat každý vlas. A dospělí mu to snad odpustí – v kinech se každoročně objeví animáky s mnohem horší grafikou.

Příběh filmu je na jednu stranu docela přímočarý, na druhou si libuje v mnoha odbočkách, vedlejších postavách a komplikovaném vztahu k minulým dílům, které v první polovině až nepochopitelně ignoruje, jen aby na ně v té druhé začal, když už ne přímo navazovat, tak alespoň odkazovat. Kdo je tedy (zvláště jedničku a trojku) neviděl, bude se dost ztrácet. A ten, kdo si je alespoň trochu pamatuje, bude zmatený pro změnu z těch věcí, které se do čtvrtého dílu nepromítly. Pro rodiče to tak jako tak znamená zmatené krčení ramen na nesmrtelnou otázku – Proč?

Největším neduhem posledního dílu byl trapný (rozumějte nepovedený) groteskový humor. Laciné nárazy, pády a škleby postrádající to správné komediální načasování, které by je udělalo alespoň snesitelnými, otravovaly také doprovodným hekáním. Toho se tvůrci tentokrát vyvarovali – křepčení bylo zredukováno možná na třetinu a zvukových kulis ubylo ještě o něco více. A to je úleva. Jediný problém je, že trapnost vystřídala mdlá nuda. Zmizela dokonce i ta trocha slovních hříček a odkazů na známé filmy, které film alespoň trochu držely nad vodou.

Pohádka pojednává o laskavosti, odpuštění a obětavosti a právě tím se snaží zaujmout a zachránit si kůži. A zpočátku jí to relativně vychází. Zvlášť krásný názor jedné z vedlejších postav, podle které „druhá šance většinou znamená, že někdo nedostane tu první“ je zajímavý neextrémní protiargument ke Gerdině bezbřehé, skoro až naivní dobrotě. Pak se ale film do všech těch svých poselství a názorů zamotá, některé postaví na hlavu a jiné téměř smete ze stolu. Vše navíc podává tak polopaticky, aby to pochopilo i dítě, které sotva začalo chodit do školky, což může těm ostatním trochu vadit (opět to ale není tak nesnesitelné, jako extrémní doslovnost trojky). Morální leitmotiv tak film sice ve výsledku zachraňuje, nadanější vypravěč by ho ale podal stokrát lépe.

Sněhová královna: V zemi zrcadel je určená spíše pro menší děti. Ty velké nejspíš nemá šanci oslovit. Ale z reakcí cukrovím a čokoládou nabitých dítek v sále bylo jasné, že ani caparti si film bůhvíjak neužijí a pozornost mu budou věnovat spíše sporadicky a nijak nadšeně. Čtvrtý vstup do ledového světa pohádek je totiž v první řadě nudný, ve druhé zmatený a až v té třetí oku lahodící a morálně povznášející.

Celkové hodnocení: 45 %

Snezhnaya koroleva. Zazerkale (2018)

Původní znění: Lina Ivanova, Vladimir Zajcev, Olga Zubkova, Nikita Prozorovskij, Vsevolod Kuzněcov, Irina Bezrukova a další

České znění: Marta Sovová, Tereza Bebarová, Ondřej Rychlý, Martin Písařík, Jan Vondráček a další

Režie: Robert Lence, Aleksey Tsitsilin

Scénář: Andrey Korenkov, Vladimir Nikolaev, Aleksey Tsitsilin, Aleksey Zamyslov

Hudba: Fabrizio Mancinelli

Rusko / 87 minut / animovaný, pohádka, komedie, dobrodružný