Saxána zamrzla v čase. No a co?

Dívku na koštěti zná snad každý Čech. A kdo ne, měl by si ji hned pustit, protože ta zkrátka patří k dětství. A ať si říká kdo chce, co chce, nepředčí ji žádný Harry Potter. Nemohou na ni zapomenout zřejmě ani její tvůrci, protože se po čtyřiceti letech pustili do pokračování.V hlavní roli tu však nevystupuje symptická čarodějka Saxana (Petra Černocká), ani její milý, Honza Bláha alias Jan Hrušínský, nýbrž jejich dcera Saxánka. Ta si s rodiči, bláznivou tetou Irmou (Jiřina Bohdalová) a strýcem Evženem spokojeně žije v lidském světě a chodí do druhé třídy. Její zcela normální život se promění v okamžiku, kdy na půdě objeví maminčino tajemství - zapomenutý svět kouzel, do něhož se dostane.V té chvíli začíná dobrodružství, v němž za pomoci pohádkových bytostí musí jejich svět zachránit a zbavit je zlého Crashmana, který k nim pronikl z komiksů.Animace jako z roku 1990. A vadí?Scénář stvořila dvojice autorů původního filmu - Miloš Macourek a Václav Vorlíček. A jejich rukopis je v něm dobře znát. Znalci jejich příběhů v něm najdou podobné znaky jako v dalších jejich filmech zaměřených na dětské diváky. Ale co na děti funguje a baví i mnohé jejich rodiče, nemohou překousnout filmoví kritici."Čím vysvětlit scénář, který se rozpadá jako klubko provázků a spoléhá na provařené rádobygagy typu, že kdo vidí pohádkové postavy, omdlí, je považován za blázna, případně obojí?" chytá se za hlavu Vojtěch Rynda ze serveru TÝDEN.cz.Vtipy, kterým se většina diváků zasměje, jsou tedy trapné. Budiž. Co ale kritikům vadí mnohem víc, jsou animace. Pohádková říše a většina postav v ní jsou totiž počítačově vytvořené nebo minimálně upravené. A je pravdou, že se "západními" animacemi se nemohou srovnávat.Saxánčiným kamarádem se ve filmu stane rarach, který je taktéž počítačově vytvořený, ale neexistuje žádný relevantní důvod, proč by ho nemohl hrát normální kluk. "Výtvarná stránka filmu navíc cituje komiksové postupy, jež Vorlíček s Macourkem použili už ve svém filmu Kdo chce zabít Jessii?; co působilo relativně nově v roce 1966, vypadá v éře snímků jako Sin City nebo 300 jako špatný vtip," píše se na serveru TÝDEN.cz.Je sice pravda, že postavičky nejsou podle poslední módy, ale to by se dalo vytknout i řadě dalších nových českých animovaných filmů. Co třeba Kozí příběh? Nebo Werichovo Fimfárum? Postavičky jsou si mnohdy podobné. Tvůrcům to ale nevadí a vesele si s nimi pohrávají dál. A diváci si sami udělají obrázek, jestli se jim to líbí či ne.Většinou se dá řídit jednoduchým pravidlem: co kritici ztrhají, bývá dobrý, vtipný a divácky velmi úspěšný film. Příkladem mohou být Muži v naději.