RECENZE: Bella Mia: Jak krávy vítězí nad lží a nenávistí

Zdroj: YouTube

Strašák dobytka se nazývá BSE. Tato choroba titulující její nositelku jako „šílenou krávu" znamenala pro farmáře, chovatele či zemědělce postrach – prakticky bez výjimek končila utracením daného kusu dobytka. Něco podobného postihne i samorostlého majitele kravího stáda a výrobce sýrů Karla Pazderu. Informaci mu přináší veterinář Vítek a doplní ji jasným příkazem – pětice krav musí okamžitě na porážku. Když však majitel kafilérie začne k smrti odsouzené krávy před transportem mlátit, skupina se vzepře a prchne do lesa. Do akce na jejich likvidaci se postupně zapojuje víc a víc lidí a zdá se, že život ministádečka vedeného stračenou Belou bude počítán na hodiny, maximálně na dny. Ale Pazderův syn Honza zkouší kravám pomoci a postupně na svou stranu získá i sestru Mílu, k níž se později přidá i Vítek a nakonec nová Pazderova známost, majitelka penzionu Linda. Proti sobě mají bývalého žoldáka Hádka, pro nějž se likvidace krav stává víc než jen loveckou kratochvílí. A zatímco stále se tenčící skupina skotu hledá způsoby jak přežít v nastalé zimě, tříbí se i vztahy a povahové vlastnosti všech hlavních postav.

Jakýkoli film, nesoucí nálepku „podle skutečné události" povědomě vyvolává tu menší, tu větší nedůvěru – stačí vzpomenout na dalekosáhlé debaty týkající se filmu Rivalové, a to nejen u nás, ale po celém světě. Námět pro film Martina Duby pochází také částečně ze zahraničí, kráva Yvonne v sousedním Německu za asistence medií unikala rovněž smutnému osudu. Obdobné případy jsou známy i z našich luhů a hájů - tady uteklo celé stádo a kravičky se brouzdaly po svobodě celý rok (kdo ví, zda se na Benešovsku ještě jejich potomci neprohání v tamnějších hvozdech). Pro svou literární předlohu si jej vybral scénárista Marek Epstein a jeho povídku Kráva volně přenesl na filmový pás Martin Duba, doposud známější jako kameraman.

Natáčení rozhodně nebylo lehké, už král mluveného slova a vynikající herec Vladimír Menšík ve své slavné scénce Práče popsal, jak se s dobytkem skvěle natáčí: „To bude ohromný, řekneme já přijdu zprava, kráva zleva..." Realizace filmu skutečně trvala poměrně dlouhou dobu a na vině nebyly jenom všudypřítomně chybějící finance. Od prvních záběrů po poslední klapky utekly dva roky a pokud bychom chtěli vyčíslit natáčecí dny, dostaneme se k číslu 105. V Jizerských horách, konkrétně v Roprachticích, štáb musel snášet všechny rozmary počasí a hlavně zvířecích představitelek a jednoho představitele, kteří se i přes mnoho opakujících záběrů chovali pokaždé jinak. Navíc dle vyjádření štábu i tyto „hrdinové" postupně získávali pocit filmových hvězd a trucovali – nejčastěji neplánovaným útěkem do lesa.

Přestože je snímek Bella Mia inzerován jako „... film o lásce... a kravách", a zvířatům je skutečně věnován nemalý prostor, často bez herců, tvůrcům se podařilo zachovat citlivou rovnováhu mezi oběma složkami. Znamená to, že ony záběry jizerské přírody nejsou samoúčelné a vytvářejí protiklad šedému a oprýskanému světu lidí. Vzniká tak zajímavé srovnání mezi lidmi a zvířaty, alegorie a porovnání, kdy hašteřiví jedinci schopní jakéhokoli podrazu a zrady ostře kontrastují s bezelstným semknutím o život bojujících krav. Nad vším se klene bezmezná důvěra zvířete v ty nejbližší, kdy jim vysílá nevyslovenou prosbu o pomoc ve chvíli nejkritičtější.

Mnoho lidí znalých rockové oblasti může překvapit, že pod hudbou je podepsán člen i u nás dobře známé skupiny SBB multiinstrumentalista Jósef Skrzek. Skládal tím způsobem, že v dlouhých, někdy i osmnáctihodinových sekvencích hledal ten nejsprávnější výraz pro dané scény, výsledek je velice překvapivý a podstatně vzdálený jazzrocku či fussion music, na něž jsme od Skrzeka a potažmo SBB zvyklí. Jen to dokládá fakt, že vynikající hudebník je schopen složit prakticky cokoli – kdo zná polského skladatele lépe, tolik překvapen nebude, protože Skrzek už měl s tímto filmovým oborem častější kontakty. Asi největším oceněním jeho práce je skutečnost, že se hudba slila s filmem v jeden celek, nevyčnívá, nestrhává na sebe pozornost, je jeho součástí. Z přítomnosti Jósefa Skrzeka vyplývá, že koproducentem filmu byla i polská strana, konkrétně Fundaci Im. Ferdynanda Magellana. Naši severní sousedé uvidí film až v březnu příštího roku.

Úroveň hereckých výkonů je uvěřitelná a sympaticky rozložená do různých poloh, z nichž se vytrácí jednoznačně černobílé hodnocení. Jednotlivé postavy vytvářejí svými charaktery pestrou mozaiku, a žádný není čitelný a nepohybuje se v jedné poloze. Výjimku by zcela určitě šlo udělat u Petra Rajcherta, který na hereckou kariéru de facto rezignoval a k účasti na tomto filmu se nechal přemluvit. Jeho Hádek má v sobě nemilou urputnost a posedlost dokázat vlastní sílu, takže se zcela jistě stane hodně neoblíbenou postavou roku. Formanův Pazdera je rozpačitě nerozhodný, tlačený do bezvýchodné situace nutností držet se předpisů a norem, což ho vzdaluje od dětí a Lindy. Veterinář Vítek ztělesněný Igorem Orozovičem přestupuje na druhou stranu barikády díky Míle, jejíž původní nezájem o domácí trable přerůstá v posedlost uchránit krávy před smrtí.

Kolem filmu také existuje nemálo kuriozit a zvláštností, někdy i úsměvných. Igor Orozovič vždy toužil být veterinářem, splnilo se mu to aspoň ve filmu. Roli majitelky penzionu Lindy měla hrát jiná slovenská herečka Alžběta Staňková, ale měsíc před začátkem natáčení se z důvodu těhotenství režisérovi Dubovi omluvila. Zuzana Norisová ji nahradila a symbolicky řečeno převzala i její štafetu – její těhotenství naštěstí pro tvůrce natáčení neohrozilo, protože bylo oznámeno až v samotném závěru. Komu je povědomé jméno Anny Fialové, určitě se nemýlí, jde o vnučku známého herce a nezapomenutelného představitele legendárního Limonádového Joea Karla Fialy. Petr Rajchert se obával, že v důsledku svého filmového chování ke kravám už v životě nebude moci navštívit Indii, ale při premiéře ho velvyslanec této země ujistil, že mu nic takového nehrozí a osobně ho do Indie pozval.

Shrnuto – jde o milý rodinný film, příjemný proto, že není přecpaný digitálními triky a tupě drezúrovanými zvířaty, dílo, které nám kromě krás přírody ještě připomene, že existuje poměrně mnoho životních hodnot a je jen na nás, pro kterou se rozhodneme.

Zcela na závěr ještě jednu informaci, která se u recenzí obvykle neuvádí. Filmový štáb se nemohl smířit s faktem, že by pětice hlavních představitelek, takto krávy Irena (Bella), Fíďa, Milka, Vanda a Vlnka měly skončit pod řeznickým nožem. Z jejich popudu se narodila aktivita Zachraňte herečky z filmu Bella Mia, jejímž cílem je shromáždit  dostatek finančních prostředků na jejich záchranu. Uznejte sami, že pomoc filmové star se nenabízí každým dnem. Více se o této iniciativě dočtete na stránkách www.hithit.cz, kde je třeba zadat projekt „Zachraňte herečky z filmu Bella Mia".

BELLA MIA

Hrají: Petr Forman (Karel Pazdera), Igor Orozovič (Vítek Franc), Anna Fialová (Míla Pazderová), Lukáš Kůrka (Honza Pazdera), Zuzana Norisová (Linda), Petr Rajchert (Hádek), Břetislav Rychlík (honák), David Bonaventura (Malchar).

Scénář, kamera a režie: Martin Duba

Hudba: Jósef Skrzek

93 minut

Premiéra: 21. 11. 2013