Kdo dostane evropského Oscara? Ve finále jsou i Nabarvené ptáče a Šarlatán

Ceny se označují za evropské Oscary. Více než 3800 členů EFA se nyní digitálně sejde, aby vybrali vítěze; kvůli pandemii koronaviru proběhne vyhlášení vítězů 33. ročníku Evropských filmových cen bez diváků v podobě vysílání a streamování ze sídla EFA v Berlíně 12. prosince 2020. Původně se slavnost měla odehrát v islandské metropoli Reykjavíku.

Nabarvené ptáče bylo loni zařazeno do hlavní soutěže 76. ročníku festivalu v Benátkách, kde snímek získal i cenu UNICEF. Dostal se i do oficiálního výběru festivalu v Torontu, Chicagu nebo Londýně. Doma Nabarvené ptáče dostalo osm Českých lvů. Drama z období druhé světové války je adaptací bestselleru spisovatele Jerzyho Kosińského. Česko-ukrajinsko-slovenský snímek produkovala Marhoulova společnost Silver Screen.

Mezi nejúspěšnější filmy letos se čtyřmi nominacemi patří dánské drama Chlast, polské drama Corpus Christi a francouzsko-italské drama Martin Eden. V kategorii evropského filmu roku 2020 se k nim krom zmíněného Malovaného ptáčete připojilo ještě německo-nizozemské drama Berlin Alexanderplatz a německo-francouzské romantické drama Undine.

V kategorii režisérů se krom Hollandové a Thomase Vinterberga nominovaného za Chlast, Jana Komasy za Corpus Christi a Pietra Marcella za film Martin Eden dočkal nominace Francois Ozon za francouzské drama Léto 85 a Maria Sødahlová za norsko-švédské romantické drama Naděje.

Na cenu za evropský scénář byli nominováni scénáristé snímků Berlin Alexanderplatz, Dospěláci v místnosti, Zlovolné historky z předměstí, Martin Eden Corpus Christi a Chlast.

Drama režisérky Agnieszky Hollandové Šarlatán vzniklo podle scénáře Marka Epsteina a sleduje život léčitele a bylinkáře Jana Mikoláška, který léčil statisíce lidí, byl ale perzekvován nacisty i komunisty.

Stejně jako Nabarvené ptáče i Šarlatána podpořil Státní fond kinematografie, štáb filmu Šarlatán využil tuzemských filmových pobídek přes deset milionů korun, produkce pak při natáčení v České republice utratila 58,9 milionu korun za služby českých firem a dodavatelů.

Film Šarlatán vznikl v koprodukci Česka, Irska, Polska a Slovenska. Snímek měl světovou premiéru na letošním Berlinale a byl zařazen do oficiálního výběru na festivalech v Telluride, Chicagu, Moskvě nebo Tallinnu. Česká filmová a televizní akademie vyslala Šarlatána do boje o nominaci na amerického Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

V širší nominaci na Evropské filmové ceny byly další koprodukční snímky, které podpořil Státní fond kinematografie, a to Služebníci režiséra Ivana Ostrochovského a Budiž světlo režiséra Marka Škopa.

Největší český úspěch v tomto ocenění se datuje do roku 2008, kdy cenu za nejlepší dokumentární film získal film René režisérky Heleny Třeštíkové, a v roce 2012 vyhrál cenu za nejlepší animovaný film Tomáš Luňák se snímkem Alois Nebel. V kategorii nejlepší film byl z českých snímků dosud nominován jen v roce 1996 později oscarový Kolja režiséra Jana Svěráka, cenu si nakonec odnesl Lars von Trier za Prolomit vlny.