Kuba směřuje ke změně režimu, míní režisér Pérez. Promluvil i o vztazích s USA

"Žádná vláda, ať už komunistická či kapitalistická, v jakékoli části světa, se vedení nevzdá jen tak," míní Pérez, který se narodil v roce 1982 v Havaně a od konce 90. let žije ve Španělsku. Podle něj je pro Kubánce lepší postupná transformace, protože tamní společnost je velmi polarizovaná a skoková změna by mohla vyústit v občanský konflikt.

Ač v posledních několika letech doznala Kuba velkých změn, například uvolnění soukromého podnikání či formální konec vlády bratří Castrů (Fidela a Raúla), v zemi je stále legální jen jedna politická strana - komunistická a její vůdčí úlohu zakotvila i nová ústava, platná od loňska.

Za nedemokratický systém je kubánská vláda kritizována už desítky let, což je i jeden z důvodů, proč stále platí americké embargo vůči Kubě zavedené před více než půlstoletím. "Logické by bylo povolit více stran, ale myslím, že se vláda obává, aby tím nenastala převratná změna a nerozpadl se ze dne na den systém, který budovala šedesát let," řekl Pérez.

Důležitý krok udělala podle něj Kuba tím, že má civilního prezidenta a prezidentský úřad, který obnovila loni po více než čtyřiceti letech nová ústava. Prezident Miguel Díaz-Canel (59) ukončil vládu bratří Castrů, která trvala od vítězství kubánské revoluce v roce 1959. Neformálně ale řídí zemi stále Raúl Castro (88) jako lídr komunistické strany.

"Myslím, že klíčový moment nastane po smrti Raúla Castra, už teď je ve vedení málo lidí, kteří revoluci zažili," uvedl Pérez. "V současnosti už z části Kubu řídí, a do jisté míry kapitalisticky, potomci těchto revolucionářů," dodal s odkazem na uvolnění podnikání. "Díky nim bude transformace možná, když oni založí stranu a umožní pluralitní systém," věří režisér, který se na Kubu vrátil v roce 2010 po 13 letech natočit celovečerní dokument o své rodině.

"Tehdy jsem po návratu nezaznamenal větší změny. I když znát byla větší svoboda co se týče malého podnikání a situace už nebyla tak složitá jako v 90. letech, kdy zažívala Kuba velmi těžké období po rozpadu Sovětského svazu a socialistického bloku," vzpomněl Pérez.

Změny za amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2015 s Kubou po více než půlstoletí obnovil diplomatické vztahy, nahlíželi mnozí s velkou nadějí. "Zejména my emigranti jsme doufali, že oteplování americko-kubánských vztahů může přinést demokracii," uvedl Pérez. Pro některé Kubánce ale obnovení vztahů s Washingtonem znamenalo zklamání.

"Pro někoho, jako například pro mého strýce Jacinta, který jako voják, vyškolený v Sovětském svazu, bojoval proti americkému imperialismu, bylo ironií, že jsme najednou přátelé," řekl kubánský režisér. Vztahy Havany a Washingtonu ale opět ochladly, když do Bílého domu nastoupil Donald Trump, který vůči Kubě obnovil sankce.

Americké restrikce ale kubánská vláda také využívá v kampani. "Komunistická vláda staví Kubánce do role obětí, jimž ublížily americké sankce, což je do značné míry pravda, ale vláda se také na ně vymlouvá," řekl ČTK Pérez. V současné době ovlivňují ekonomiku Kuby a život jejích obyvatel i sankce USA vůči socialistické vládě Venezuely, s níž spolupracuje Havana v řadě oblastí, mimo jiné od ní dováží ropu.

"Bohužel je to komplikovaná záležitost, protože USA a Rusko pokračují ve své geopolitické hře, aby si udržely status velmocí," uvedl kubánský režisér. Dodal, že tato hra byla určující pro vývoj na Kubě v posledních šedesáti letech.