Kuba už udělala důležitý krok na cestě k jinému režimu tím, že má civilního prezidenta, domnívá se kubánský režisér Haliam Pérez. Větší změna ale podle něj nastane, až se na vedení země nebudou podílet lidé, kteří před šesti dekádami vedli kubánskou revoluci. Už teď mají ale na tomto karibském ostrově částečně vliv jejich potomci, prosazující do jisté míry kapitalistické způsoby, řekl ČTK Pérez, který v Praze na festivalu La Película představil svůj dokument Marina.
"Žádná vláda, ať už komunistická či kapitalistická, v jakékoli části světa, se vedení nevzdá jen tak," míní Pérez, který se narodil v roce 1982 v Havaně a od konce 90. let žije ve Španělsku. Podle něj je pro Kubánce lepší postupná transformace, protože tamní společnost je velmi polarizovaná a skoková změna by mohla vyústit v občanský konflikt.
Ač v posledních několika letech doznala Kuba velkých změn, například uvolnění soukromého podnikání či formální konec vlády bratří Castrů (Fidela a Raúla), v zemi je stále legální jen jedna politická strana - komunistická a její vůdčí úlohu zakotvila i nová ústava, platná od loňska.
Za nedemokratický systém je kubánská vláda kritizována už desítky let, což je i jeden z důvodů, proč stále platí americké embargo vůči Kubě zavedené před více než půlstoletím. "Logické by bylo povolit více stran, ale myslím, že se vláda obává, aby tím nenastala převratná změna a nerozpadl se ze dne na den systém, který budovala šedesát let," řekl Pérez.
Důležitý krok udělala podle něj Kuba tím, že má civilního prezidenta a prezidentský úřad, který obnovila loni po více než čtyřiceti letech nová ústava. Prezident Miguel Díaz-Canel (59) ukončil vládu bratří Castrů, která trvala od vítězství kubánské revoluce v roce 1959. Neformálně ale řídí zemi stále Raúl Castro (88) jako lídr komunistické strany.
"Myslím, že klíčový moment nastane po smrti Raúla Castra, už teď je ve vedení málo lidí, kteří revoluci zažili," uvedl Pérez. "V současnosti už z části Kubu řídí, a do jisté míry kapitalisticky, potomci těchto revolucionářů," dodal s odkazem na uvolnění podnikání. "Díky nim bude transformace možná, když oni založí stranu a umožní pluralitní systém," věří režisér, který se na Kubu vrátil v roce 2010 po 13 letech natočit celovečerní dokument o své rodině.
"Tehdy jsem po návratu nezaznamenal větší změny. I když znát byla větší svoboda co se týče malého podnikání a situace už nebyla tak složitá jako v 90. letech, kdy zažívala Kuba velmi těžké období po rozpadu Sovětského svazu a socialistického bloku," vzpomněl Pérez.
Změny za amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2015 s Kubou po více než půlstoletí obnovil diplomatické vztahy, nahlíželi mnozí s velkou nadějí. "Zejména my emigranti jsme doufali, že oteplování americko-kubánských vztahů může přinést demokracii," uvedl Pérez. Pro některé Kubánce ale obnovení vztahů s Washingtonem znamenalo zklamání.
"Pro někoho, jako například pro mého strýce Jacinta, který jako voják, vyškolený v Sovětském svazu, bojoval proti americkému imperialismu, bylo ironií, že jsme najednou přátelé," řekl kubánský režisér. Vztahy Havany a Washingtonu ale opět ochladly, když do Bílého domu nastoupil Donald Trump, který vůči Kubě obnovil sankce.
Americké restrikce ale kubánská vláda také využívá v kampani. "Komunistická vláda staví Kubánce do role obětí, jimž ublížily americké sankce, což je do značné míry pravda, ale vláda se také na ně vymlouvá," řekl ČTK Pérez. V současné době ovlivňují ekonomiku Kuby a život jejích obyvatel i sankce USA vůči socialistické vládě Venezuely, s níž spolupracuje Havana v řadě oblastí, mimo jiné od ní dováží ropu.
"Bohužel je to komplikovaná záležitost, protože USA a Rusko pokračují ve své geopolitické hře, aby si udržely status velmocí," uvedl kubánský režisér. Dodal, že tato hra byla určující pro vývoj na Kubě v posledních šedesáti letech.
Haliam Pérez (režisér) , Kuba , Fidel Castro , Raúl Castro , Miguel Diaz-Canel , Barack Obama , filmy , kultura , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek