Dříve komunisté, dnes demokraté. Film Učitelka ukazuje lesk a bídu roku 89

"Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou," těmito slovy začíná píseň známého českého písničkáře Karla Kryla zklamaného z polistopadového vývoje. "Ti, kteří nás léta týrali, nás vyhazují z práce," pokračuje text svým způsobem odrážející naše nevypořádání se s komunistickou minulostí. Jak jinak je možné, že se z některých zapálených komunistů stali ti největší zastánci "pravdy a lásky"?

Pozoruhodně přesně to znázornil film režiséra Jana Hřebejka Učitelka, kterému se jeho po uvedení do biografů v roce 2016 dostalo celosvětového ocenění. Promítán byl podle zpravodajství ČT nejen v Evropě, ale dokonce i u protinožců. To, co ukazuje, je dodnes nepotrestané zlo dřívějších dob. Nejde totiž jenom o to, že ani po roce 1989, byť třeba v duchu hesla "nebuďme jako oni", nebyla zakázaná Komunistická strana. Mnoho kovaných bolševiků totiž dokázalo rychle změnit barvu a proniknout do nově se rýsujících polistopadových stran.

Ještě v září 1989 oslovovaly děti ve škole své pedagogy "soudruhu" nebo "soudružko". Někteří učitelé šli pouze s dobou, ale jiní byli aktivní členové KSČ. Ti také disponovali velkou mocí a často ovlivňovali budoucí osud svých svěřenců. Stačilo, aby jim napsali špatný posudek, a z potenciálních budoucích lékařů a právníků udělali popeláře popřípadě ošetřovatele krav v JZD. Dříve nebyl takový výběr škol jako dnes. Studium VŠ bylo pouze pro vyvolené.

Dovedete si představit, že byste komunistickou soudružku, která vám ještě před rokem tloukla do hlavy oddanost Sovětskému svazu, uviděli mávat vlajkou Občanského fóra? Ač to zní neuvěřitelně, tak i takové případy byly mnohými lidmi zaznamenány. A přesně tak je tomu i ve filmu Učitelka. "Volam sa Mária Drazděchová a som vaša nova triedna učiteľka. Budeme spolu bojovať s jazykom slovenským, jazykom ruským a dejepisom" takto se žactvu před rokem 1989 představuje na jedné nejmenované bratislavské škole nová soudružka učitelka ztvárněná slovenskou herečkou Zuzanou Mauréry.

Následně vyzve své svěřence k tomu, aby se jí představili, a hlavně aby jí sdělili, čím se živí jejich rodiče. Na první pohled působí jako milá a příjemná paní. Co jiného očekávat od osamělé vdovy? Jediný blízký člověk, který jí zbyl, je její sestra, která se ale provdala do Sovětského svazu. Lepší učitelku by si děti nemohly přát. Pod jejím úsměvem se však skrývá poťouchlost, intrikánství a schopnost manipulace s lidmi. 

Během školního roku vznikne jakási nepsaná dohoda mezi učitelkou Drazděchovou a rodiči žáků. Chtějí-li mít jistotu, že jejich ratolesti dostanou dobrou známku, musí jít poskytovat nějakou protislužbu. Ta většinou odpovídá jejich povolání. Matka kadeřnice jí udělá na hlavě trvalou a soudružka učitelka jí oznámí, co se má její dcera naučit. A tak to platí i u dětí. Kdo si chce opravit známku, musí učitelce doma klepat koberce.

V celém příběhu nastane nečekaný zvrat, když se objeví dvě rebelující rodiny. Poté, co jeden z rodičů odmítl učitelce pomoct s propašováním zásilky buchet, kterou chtěla poslat své sestře do Moskvy, začalo peklo. Jejich dcera začala navzdory pilném studiu nosit jednu pětku za druhou. Když si pokusila sáhnout na život, začalo se přeci jenom něco dít. Ředitelka a zástupkyně svolaly mimořádnou rodičovskou schůzku.

Učitelky zastávající vysokou funkci v KSČ se ovšem bojí i její šéfová. Sama tuší, že by mohla přijít o místo, kdyby se jí pokusila propustit. Žádá proto od rodičů podporu. A zde se právě perfektně ukazuje námi dobrá podlézavost. Nikdo si nechce Drazděchovou, s níž dosud udržoval zdánlivě dobré vztahy, aby se jeho děti měly dobře rozhádat. Někteří se jí dokonce zastávají. 

Během večera však začínají vyplývat na povrch některé věci. Učitelka Drazděchová například sváděla otce jednoho ze svých žáků. Pokoušela se zneužít svého postavení a nabídnout mu lepší život. Jeho manželka totiž emigrovala do Švédska, a tak se z něj v socialistickém Československu stal psanec, navíc 24 hodin sledovaný tajnou policií. Po určité době se skutečně najdou tací, kteří podepíší petici proti komunistické učitelce. Většinou tak ale učiní ve skrytu ředitelny, aby je někdo neviděl.

Celý film končí zdánlivým happy endem. Děti dostanou novou třídní učitelku a vše se zdá být v pořádku. Jenže nebylo. "Volám sa Mária Drazděchová a som vaša nová triedna učiteľka. Budeme spolu bojovať s jazykom slovenským, jazykom anglickým, náboženstvom a etikou. Teraz budem čítať vaše mená. Každý sa mi postaví, aby som si ho mohla prezrieť, a pekne nahlas mi povie, čo robí, alebo v čom podniká jeho mamička a otec," těmito slovy končí závěrečný epilog Učitelky.

Přímo za Drazděchovou je vidět portrét nového československého prezidenta Václava Havla. Intrikánská pedagožka odešla jako bolševička a vrátila se jako demokratka alias "pravdoláskařka" vyučující angličtinu a náboženství. Sama nezapomíná na staré fígle. Co rodiče a žáci vyhnali dveřmi, vrátil ose oknem.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce film Učitelka Komunismus

Aktuálně se děje

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině

Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje. 

včera

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.

včera

Vladimir Putin

Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka

Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.

včera

Maduro, Nicolas

Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil

Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné

Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.

včera

včera

včera

včera

Tři soutěsky, největší přehrada na světě

Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě

Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.

včera

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy