Dříve komunisté, dnes demokraté. Film Učitelka ukazuje lesk a bídu roku 89

"Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou. Ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou," těmito slovy začíná píseň známého českého písničkáře Karla Kryla zklamaného z polistopadového vývoje. "Ti, kteří nás léta týrali, nás vyhazují z práce," pokračuje text svým způsobem odrážející naše nevypořádání se s komunistickou minulostí. Jak jinak je možné, že se z některých zapálených komunistů stali ti největší zastánci "pravdy a lásky"?

Pozoruhodně přesně to znázornil film režiséra Jana Hřebejka Učitelka, kterému se jeho po uvedení do biografů v roce 2016 dostalo celosvětového ocenění. Promítán byl podle zpravodajství ČT nejen v Evropě, ale dokonce i u protinožců. To, co ukazuje, je dodnes nepotrestané zlo dřívějších dob. Nejde totiž jenom o to, že ani po roce 1989, byť třeba v duchu hesla "nebuďme jako oni", nebyla zakázaná Komunistická strana. Mnoho kovaných bolševiků totiž dokázalo rychle změnit barvu a proniknout do nově se rýsujících polistopadových stran.

Ještě v září 1989 oslovovaly děti ve škole své pedagogy "soudruhu" nebo "soudružko". Někteří učitelé šli pouze s dobou, ale jiní byli aktivní členové KSČ. Ti také disponovali velkou mocí a často ovlivňovali budoucí osud svých svěřenců. Stačilo, aby jim napsali špatný posudek, a z potenciálních budoucích lékařů a právníků udělali popeláře popřípadě ošetřovatele krav v JZD. Dříve nebyl takový výběr škol jako dnes. Studium VŠ bylo pouze pro vyvolené.

Dovedete si představit, že byste komunistickou soudružku, která vám ještě před rokem tloukla do hlavy oddanost Sovětskému svazu, uviděli mávat vlajkou Občanského fóra? Ač to zní neuvěřitelně, tak i takové případy byly mnohými lidmi zaznamenány. A přesně tak je tomu i ve filmu Učitelka. "Volam sa Mária Drazděchová a som vaša nova triedna učiteľka. Budeme spolu bojovať s jazykom slovenským, jazykom ruským a dejepisom" takto se žactvu před rokem 1989 představuje na jedné nejmenované bratislavské škole nová soudružka učitelka ztvárněná slovenskou herečkou Zuzanou Mauréry.

Následně vyzve své svěřence k tomu, aby se jí představili, a hlavně aby jí sdělili, čím se živí jejich rodiče. Na první pohled působí jako milá a příjemná paní. Co jiného očekávat od osamělé vdovy? Jediný blízký člověk, který jí zbyl, je její sestra, která se ale provdala do Sovětského svazu. Lepší učitelku by si děti nemohly přát. Pod jejím úsměvem se však skrývá poťouchlost, intrikánství a schopnost manipulace s lidmi. 

Během školního roku vznikne jakási nepsaná dohoda mezi učitelkou Drazděchovou a rodiči žáků. Chtějí-li mít jistotu, že jejich ratolesti dostanou dobrou známku, musí jít poskytovat nějakou protislužbu. Ta většinou odpovídá jejich povolání. Matka kadeřnice jí udělá na hlavě trvalou a soudružka učitelka jí oznámí, co se má její dcera naučit. A tak to platí i u dětí. Kdo si chce opravit známku, musí učitelce doma klepat koberce.

V celém příběhu nastane nečekaný zvrat, když se objeví dvě rebelující rodiny. Poté, co jeden z rodičů odmítl učitelce pomoct s propašováním zásilky buchet, kterou chtěla poslat své sestře do Moskvy, začalo peklo. Jejich dcera začala navzdory pilném studiu nosit jednu pětku za druhou. Když si pokusila sáhnout na život, začalo se přeci jenom něco dít. Ředitelka a zástupkyně svolaly mimořádnou rodičovskou schůzku.

Učitelky zastávající vysokou funkci v KSČ se ovšem bojí i její šéfová. Sama tuší, že by mohla přijít o místo, kdyby se jí pokusila propustit. Žádá proto od rodičů podporu. A zde se právě perfektně ukazuje námi dobrá podlézavost. Nikdo si nechce Drazděchovou, s níž dosud udržoval zdánlivě dobré vztahy, aby se jeho děti měly dobře rozhádat. Někteří se jí dokonce zastávají. 

Během večera však začínají vyplývat na povrch některé věci. Učitelka Drazděchová například sváděla otce jednoho ze svých žáků. Pokoušela se zneužít svého postavení a nabídnout mu lepší život. Jeho manželka totiž emigrovala do Švédska, a tak se z něj v socialistickém Československu stal psanec, navíc 24 hodin sledovaný tajnou policií. Po určité době se skutečně najdou tací, kteří podepíší petici proti komunistické učitelce. Většinou tak ale učiní ve skrytu ředitelny, aby je někdo neviděl.

Celý film končí zdánlivým happy endem. Děti dostanou novou třídní učitelku a vše se zdá být v pořádku. Jenže nebylo. "Volám sa Mária Drazděchová a som vaša nová triedna učiteľka. Budeme spolu bojovať s jazykom slovenským, jazykom anglickým, náboženstvom a etikou. Teraz budem čítať vaše mená. Každý sa mi postaví, aby som si ho mohla prezrieť, a pekne nahlas mi povie, čo robí, alebo v čom podniká jeho mamička a otec," těmito slovy končí závěrečný epilog Učitelky.

Přímo za Drazděchovou je vidět portrét nového československého prezidenta Václava Havla. Intrikánská pedagožka odešla jako bolševička a vrátila se jako demokratka alias "pravdoláskařka" vyučující angličtinu a náboženství. Sama nezapomíná na staré fígle. Co rodiče a žáci vyhnali dveřmi, vrátil ose oknem.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce film Učitelka Komunismus

Aktuálně se děje

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

včera

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

včera

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

včera

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

včera

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

včera

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

včera

12. března 2026 21:58

12. března 2026 21:04

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

12. března 2026 20:13

12. března 2026 19:22

12. března 2026 18:46

12. března 2026 18:11

12. března 2026 17:29

Tyhle kecy poslouchat nebudu. Vondra odešel z debaty se slovenským politikem

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) odešel z diskuze na slovenské televizi, kde jeden z jeho slovenských kolegů označil amerického prezidenta Donalda Trumpa či jeho ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského za největší gaunery tohoto století. Podle Vondry šlo o snůšku lží a demagogie. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy