Spor o Polanského film se vyhrotil, vedení francouzské akademie rezignovalo

Po sporu o nominaci filmu Romana Polanského na ceny César ve čtvrtek odstoupilo celé vedení francouzské akademie, která prestižní ocenění udílí. Snímek J'accuse (Žaluji) získal 12 nominací, podle kritiků je ale nepřípustné, aby se na slavnostní ceremonii tleskalo muži, který čelí obvinění ze znásilnění.

Polanski je v USA stíhán kvůli sexuálnímu styku s nezletilou v roce 1977, ve Francii jej loni ze znásilnění v 70. letech obvinila další žena. Francouzské filmové ceny se budou udílet již 28. února.

Podle předsedy akademie Alaina Terziana přijalo vedení rozhodnutí rezignovat jednomyslně. "Toto kolektivní odstoupení umožní kompletní obnovu vedení," vysvětlila akademie. Mezi 21 lidmi v jejím čele byli například režiséři Costa Gavras a Claude Lelouch či herečka Tonie Marshallová.

V pondělí v příspěvku zveřejněném v listu Le Monde vyzvaly čtyři stovky umělců k "hluboké reformě" akademie, která má celkem 4700 členů. Otevřený dopis podepsal například herec Omar Sy či režisérka Céline Sciammaová.

Francouzský ministr kultury Franck Riester reagoval na oznámení o změnách ve vedení akademie poněkud zdrženlivě.

L’Académie des #César est une institution de droit privé qui n’est pas financée par des fonds publics et qui bénéficie d’une indépendance qui doit être préservée. 1/4

— Franck Riester (@franckriester) February 13, 2020

Na twitteru ministr zdůraznil, že instituce není financována z veřejných prostředků a nezávislost, kterou tak požívá, by měla být zachována. Nové vedení by podle Riestera mělo reprezentovat francouzskou kinematografii v celé její pestrosti.

Ceny César se udělují od roku 1976. Jméno dostaly podle tvůrce bronzové trofeje, sochaře Césara Baldacciniho.

Uvedení snímku 86letého francouzského režiséra polského původu Polanského vyvolalo loni bouřlivé polemiky i protesty před kiny. Netýkaly se ale samotného díla, které pojednává o takzvané Dreyfusově aféře z konce 19. století, ale osoby jeho autora. Loni v listopadu fotografka Valentine Monnierová Polanského obvinila, že ji v roce 1975 ve Švýcarsku zbil a znásilnil. Polanského právník obvinění důrazně odmítl.

Kromě Polanského filmu J'accuse (Žaluji) letos nejvíce nominací na ceny César získaly snímek Tenkrát podruhé (La Belle Époque) Nicolase Bedose a film Bídníci (Les Misérables), který natočil režisér Ladj Ly.

Související

Více souvisejících

Roman Polanski filmové ceny César Francie filmy kultura

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy