Světová legenda staré hudby Jordi Savall na Strunách podzimu

Zdroj: YouTube

Dvaasedmdesátiletý virtuóz tentokrát zahraje na  viellu a rebab, středověké smyčcové nástroje, jejichž původ se odvozuje od byzantské lyry, resp. arabského rabábu. Jeho pražský koncert nabídne písně, modlitby, žalozpěvy a tance z 13. až 17. století, které se vyznačují nezvyklou krásou a silným emočním nábojem. Na programu večera je hudba osmanská, arménská, arabsko-andaluská, sefardská i křesťanská. Publikum se dočká berberského Tance větru, lidových písní z Arménie nebo Afghánistánu, ale i rukopisů italských a francouzských napříč pěti staletími. Jordi Savall se tak opět podělí o svou vášeň pro znovuobjevování vzácných hudebních pokladů z nejrůznějších kultur i epoch.

Koncert v Pražské křižovatce začíná v 19.30. Po jeho skončení zvou pořadatelé na autogramiádu, k dispozici bude i prodej CD. Struny podzimu dále až do 9. listopadu nabízejí v různých koncertních sálech další žánrově pestré hudební zážitky s důrazem na uměleckou kvalitu. Více na www.strunypodzimu.cz.

Jako hudebník, muzikolog, pedagog a dirigent je Jordi Savall na současné mezinárodní hudební scéně naprosto výjimečnou osobností. Už čtyřicet let investuje svůj neutuchající zájem, zvědavost a energii do znovuoživování a provozování staré hudby. „Nejdůležitější pro mě je být schopen porozumění skrze empatii. Skrze schopnost milovat a být s druhými lidmi v míru. Je to stejné v životě i v hudbě," svěřuje se Savall se svým životním krédem. Ke své „mírové" koncepci projektu Orient–Occident podotýká, že komunikace mezi západem a východem je bohužel konfliktem různých pojetí víry v Boha a výkladů světa. A připomíná historický mezník, který tento stav započal: „Ve Španělsku fungovaly mosty, které spojovaly muslimy, židy a křesťany až do roku 1492. Potom to ale přestalo platit. Snad jen s výjimkou lokálních ohnisek, například prostoru bývalé Osmanské říše, už skutečný dialog, skutečná komunikace neexistuje."

Savallova cesta za společnými kořeny hudebních tradic je současně i pozváním na cestu k duchovní otevřenosti. Bok po boku tu účinkují umělci z té části světa, kterou jsme zvyklí vnímat jako dějiště konfrontací a konfliktů všeho druhu. V marockém hráči na oud Drissu El Maloumim, řeckém virtuózovi na santúr Dmitrim Psonisovi a španělském perskusistovi Pedru Estevanovi našel Jordi Savall mimořádné spoluhráče, hudební mistry jak v oblasti klasické hudby, tak v žánrech hudby populární. Sám Savall zahraje v Pražské křižovatce na viellu a rebab. „Všechny tyto staré hudební nástroje nám umožňují dostat se blíže k atmosféře a duchu dávných časů. Bez nich by návrat k historické realitě nebyl možný, protože by nám chybělo to podstatné – přirozený zvuk starých melodií a tanců," dodává věhlasný hudebník.

Jordi Savall zasvětil svůj život znovuobjevování zapomenutého hudebního bohatství. Každoročně odehraje na 100 koncertů a nahraje 6 alb. Je mj. nositelem sedmi cen MIDEM Classical a držitelem Grammy z roku 2011 za CD Dinastia Borgia. Rodilý Katalánec se na dráhu staré hudby vydal v 70. letech. Tehdy dal dohromady i svůj věhlasný soubor Hesperion XX (od roku 2000 Hesperion XXI). V roce 1987 pak v Barceloně založil vokální soubor Capella Reial de Catalunya zaměřený na interpretaci předklasické hudby a o dva roky později orchestr Le Concert de Nations orientovaný na provozování hudby barokní a mladší. V roce 1991 vytvořil hudební složku k filmu Všechna jitra světa o francouzském gambistovi ze 17. století Sainte Colombem (získal za ni jednoho ze sedmi Césarů), v 90. letech zkomponoval hudbu například k dvoudílnému filmu Jacquese Rivetta o Johance z Arku nebo k Markýze Véry Belmontové. Založením vlastního labelu Alia Vox dokázal, že svět staré hudby není nutně elitářskou záležitostí, ale že může být zajímavý pro stále mladší a početnější publikum.