Březen – měsíc knihy: Kde se vzal a jak je tomu dnes?

Jak a kde se vzal březnový Měsíc knihy?

Historie Měsíce knihy sahá do roku 1955, tedy do období hlubokého komunismu, kdy tehdejší propagátoři použili tuto akci jako nástroj osvěty. Kladli za cíl, aby se knihy dostaly do všech domácností a do povědomí co největšího počtu lidí. Tuto ideologii používali v praxi na takzvaných „ideologicky rostoucích" skupinách jako byla mládež, zemědělci a dělníci. Ti měli být přetvořeni na dokonale uvědomělé soudruhy, bezmezně oddaní socialistickému režimu.

Podle slov Oldřicha Kapsy, který v roce 1954 napsal článek pro časopis Čtenář, vznikl Měsíc knihy na základě domluvy ministerstva kultury se Svazem československých spisovatelů a Československého svazu mládeže, k nimž se připojila nakladatelství a knižní obchod celkově. Ti prostudovali dění a zkušenosti v zemích Sovětského svazu a rozhodli, že jeden měsíc v roce bude věnován propagaci knihy a vyhlásili tak březen za Měsíc knihy. Co se týče fungování projektu, ten kromě rozšíření knih do všech končin vlasti, měl za cíl pomáhat řešit hospodářské otázky a posilovat tak obranyschopnost národa a v neposlední řadě bylo důležité propagovat literaturu marxismu-leninismu.

I přes to, že Měsíc knihy působil jako komunistická doktrína, měly knihovny a knihkupectví vedoucí slovo a pořádaly nejrůznější akce, besedy či večery poezie. Paradoxně do toho prsty tehdejší politiky nijak nezasahovaly a jejich záměr, přinést knižní osvětu, se pomalu začal naplňovat. Dokonce i továrny a hutě se staly dějištěm knižních diskuzí a následná návštěvnost veškerých knižních „stánků" začala značně stoupat.

Jak je to s březnovou oslavou knih dnes?

S příchodem sametové revoluce v roce 1989 přišla i řada změn, především to, že Měsíc knihy přestal být ministerstvem řízenou akcí a téměř zanikl. Snaha o jeho nahrazení přišla s Týdnem knihoven a následná vlna vizuálních a elektronických médií sesadila tištěnou knihu z jejího výsadního postavení. To mělo za následek vnik Měsíce knihy a internetu, který rozpoutal ostrou debatu o postavení knihy v současné společnosti.

I přes veškeré snahy internetu a médií s ním spojenými si tištěná kniha stále drží svojí pozici „lidského společníka" a březen, kromě svátku jara, zůstává i nadále svátkem knihy. Přes 400 knižních institucí po celé České Republice i letos slaví březnový Měsíc knihy prostřednictvím různých besed nebo veletrhů. Nakladatelství a knihkupectví přicházejí s výhodnými cenami titulů a je tedy jasné, že už jen díky tomu nebude čtenářů ubývat, ba naopak bude přibývat těch, co budou nalézat kouzlo a vůni tištěných knih.

Co se chystá na Měsíc knihy 2016?

Během zítřejšího dne mohou knižní příznivci navštívit veletrh v Olomouci, který kromě řady nových knižních titulů přinese i možnost vidět známé tváře spisovatelů či hudebníků. S podtitulem „Příběhy ožívají" přichází KNIHfest, který pořádají ve spolupráci Obchodní centrum Letňany a Knihy Dobrovský. Třetí ročník této akce se koná celý měsíc březen a svou účast v rámci autogramiád potvrdili hosté jako Michal Viewegh, Aňa Geislerová, Marek Eben, Halina Pawlowská či Zdeněk Svěrák.

Zdroj: YouTube

Projekty zaměřené na čtenáře a knihu se samozřejmě konají během celého roku, ale proč s nimi nezačít právě v březnu? Například Lukáš Hejlík, se svým autorským projektem Listování, těší srdce zarytých čtenářů po celé České Republice. Internetová Databáze knih přišla s nápadem na celoroční knižní výzvu a na stránkách www.ctenarskavyzva.cz podává povedenou formou náměty jaké knihy si přečíst. Jestli měsíc březen zůstane Měsícem knihy i v budoucnu závisí především na čtenáři samotném, ale jisté je, že apokalyptické scénáře o světě bez knih můžeme na nějakou dobu vyloučit.