Praha - Britskému historikovi Tonymu Judtovi vyšla v Česku kniha pamětí Penzion vzpomínek, kterou sepsal na prahu své smrti před šesti lety. Zajímavé jsou především pasáže, které se týkají Československa a Václava Havla.
Judt poslední dva roky svého života vzdoroval nevyléčitelnému nervovému onemocnění vedoucímu k naprosté fyzické nehybnosti, ochrnutý byl od krku dolů. Útočiště nacházel v myšlení a v návratu do minulosti.
Jednu z kapitol Judt věnoval krizi středního věku, kterou "vyřešil po svém", začal se učit česky. Vzpomíná na roky 1985 a 1986, kdy cestoval jako pašerák knih do Československa. Praha byla podle něj tenkrát šedivá a smutná. "Nikdo, kdo v oněch letech zažil komunismus, nemohl mít absolutně žádnou iluzi o tom, že by toto mrtvé dogma izolované v chátrající zemi mělo nějakou perspektivu. A přesto jsem tam žil ve víru nadšení a vzrušení a pokaždé se vracel do Oxfordu nabitý energií a nápady," píše v Penzionu vzpomínek.
Setkání s lidmi jako byl Havel či Adam Michnik mu umožnilo znovu zažít vášeň pro politiku. "Ono nadšení bylo mnohem vážnější a závažnější než cokoli, co jsem si z té desítky let byl schopen vybavit. Nepřeháním, když řeknu, že mé zahloubání do problematiky východní Evropy mě znovu probralo k životu," uvádí známý západoevropský intelektuál.
Judt se se svým 900stránkovým dílem o dějinách Evropy od konce druhé světové války do začátku 21. století, nazvaným Poválečná Evropa (Postwar: A History of Europe Since 1945) v roce 2006 dostal mezi finalisty prestižní novinářské Pulitzerovy ceny. Kniha byla přeložena do 20 jazyků a vyšla také česky. Zemřel ve věku 62 let v New Yorku.
Související
Největší vězeňská vzpoura v Československu. Vyvolalo ji rozhodnutí Václava Havla
Týdenní výhled filmů: Návrat Krotitelů duchů, nástrahy učitelských autorit nebo sicilská retro queer romance
Václav Havel , knihy , historie
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
před 1 hodinou
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
před 2 hodinami
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
před 3 hodinami
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno před 4 hodinami
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
před 4 hodinami
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
před 6 hodinami
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
před 7 hodinami
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
před 7 hodinami
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
před 7 hodinami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 8 hodinami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 8 hodinami
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 9 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 10 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 11 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 11 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 12 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 12 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 13 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 14 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák