RECENZE: Karel Šíp ve své nové knize nastavuje jinou tvář než jej známe, avšak tradičně s humorem a nadsázkou

Na podzim roku 2012 vydalo nakladatelství XYZ knížku Karel Šíp – Bavič, v níž čtenářům představuje svůj život takřka od plenek. Šíp se v ní rozepsal o svém mladí ovlivněném divadlem, o studiu na prestižní filmové škole nebo o historkách z vojny. V podobném duchu pokračuje ve své knižní novince.

Humorná sbírka Karneval paměťových buněk vznikla na popud letošního horkého léta, kdy nebyla jiná možnost než zalézt někam do chládku a dát myšlenkám volný průběh. Šíp pravidelně zalézal do stínu k notebooku a psal, co jej napadlo. Text proudí tak, jak proudily jeho myšlenky, takže místy i neuceleně. Kniha je velmi čtivá až odpočinková protknutá typicky Šípovským humorem, který je mnohdy i dost sarkastický. To je právě to, co dělá knihu zajímavou. Čtenář čte, čas ubíhá a skrze text sleduje Šípovy životní eskapády, pak do toho vstoupí nějaká vedlejší historka nebo někým pronesená věta a hned to dostane jiný šmrnc.  Pokud čtenář sleduje Šípovy talkshow, tak se mu snadno vybaví jeho styl vyprávění a humor. Může se stát, že jej kniha natolik pohltí, že dostane pocit jako by jej poslouchal v rádiu či sledoval na obrazovce. Výhodou je rozložení jednotlivých textů a jejich nádech. Některé jsou vyloženě odpočinkové, jiné zase mohou být provokativní až polemické.

Karneval paměťových buněk odkazuje k prvnímu textu, v němž autor uvažuje nad tím, jak člověk díky procesu stárnutí zapomíná. Na začátku povzbuzuje mozkové buňky k aktivitě, když v tom, si vzpomene na dobu, kdy dostal poprvé v životě kolo, a tak se paměť stává zase nástrojem částečně spolehlivým. Stačí, když si vybaví konkrétního věc či člověka s nímž přišel někdy do kontaktu a příběh je v tu ránu na světě.  Čtenář se dočte například, jaké geny zdědil po svém otci, jakou hodnotu má autogram nebo proč mu řidiči ukazují zdvižený prostředníček. V textu O mé (neopsané) maturitní práci se nebojí reagovat na politickou situaci z letošního roku týkající se Taťány Malé a jejímu obvinění z plagiátorství. Šíp tomu čelí humornou historkou ze studijních let na filmové škole.

Zvlášť provokativně se může jevit v textu Dopis Williamu Shakespearovi, kde polemizuje nad existencí slavného dramatika. Předkládá svoji úvahu a nabízí autora, který se podle něj schoval za pseudonym William Shakespeare. Nicméně v závěru tvrdí, že celá tahle úvaha by mohla být považována za fake news.  Nová kniha Karla Šípa čtenáře chytí a nepustí až do poslední stránky. Čtenář se u knihy nejen pobaví, ale dostane možnost se s autorem zamyslet nad věcmi, které by jej normálně nenapadly. Odvedení od starostí všedního dne je dost možná jistou zárukou, proč se do knihy pustit. Klidně i opakovaně, ale to je už individuální.

Karneval paměťových buněk (2018)

Autor: Karel Šíp

Počet stran: 152 stran

Vydáno: 1. vydání 2018, XYZ