Aktuální knihy rozdílným způsobem zpracovávají téma pandemie

Autoři a fotografové v knihách S lékaři v první linii a Spánek rozumu plodí příšery rozdílným způsoben zpracovávají téma pandemie koronaviru. Zatímco autorky publikace S lékaři v první linii Lenka Klicperová, která je i fotografkou, a Markéta Kutilová se osobně zúčastnily s lékaři a sestrami práce přímo v českých nemocnicích, spisovatel Aleš Palán téma uchopil formou knižního rozhovoru s biochemikem a prorektorem Univerzity Karlovy Janem Konvalinkou. Rozhovor doprovází snímky Jana Šibíka, které pořizoval v Praze od prvního dne karantény.

Reportážní kniha s řadou fotografií S lékaři v první linii vznikla v reakci na vyhlášení nouzového stavu v České republice letos 12. března. Stejně jako mnoha jiným i válečným reportérkám Klicperové a Kutilové se ze dne na den změnily pracovní plány.

"Ten den jsem měla odlétat do zahraničí. Následovat měla další reportážní cesta do Somálska. Vše bylo zrušeno. Můj pracovní život se ze dne na den zhroutil. Média chrlila jeden článek za druhým. Nikdo nemluvil o ničem jiném než o novém koronaviru, z českých covidových center však nebyla ani fotka, ani záběr. V nemocnicích, kde se odehrávalo to nejdůležitější, nebyl nikdo," uvedla v předmluvě Klicperová.

Publikace s autentickými dojmy přináší svědectví o tom, jak se proměnila s pandemií koronaviru síť českých nemocnic, jaký stav panoval ve velkých pražských nemocnicích Bulovka a Motol a jak fungovaly nemocnice regionální. Reportérky se zúčastnily operací, strávily mnoho času na odděleních s lékaři a sestrami, jezdily s týmem odběrové sanity.

Klicperová s Kutilovou před dvěma lety vydaly publikaci Ve válce, kterou navázaly na své předchozí dvě knihy Islámskému státu na dostřel I. a II. V knize jsou konkrétní příběhy lidí, kteří nasazují své životy v boji, i výpovědi bojovníků islámského státu či jejich manželek, které teroristický stát podporovaly.

Pro knihu Spánek rozumu plodí příšery oslovil Palán s nabídkou rozhovoru biochemika Konvalinku, jenž se do širokého povědomí veřejnosti dostal coby koordinátor iniciativy zajišťující pomoc s testováním na covid v laboratořích českých univerzit a Akademie věd. Palán a Konvalinka rozmlouvají nejen o virech přírodních, ale také o těch společenských. Rozhovor je výletem do světa vědy, smrtících virů i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili.

"Jako generál po bitvě bych možná mohl leccos vyčítat vládě. Určitě ne občanům, ti se ve své většině chovali velmi zodpovědně a těžko jim mít za zlé, že přestali dodržovat opatření, která byla zrušena. Možná bychom jako akademičtí pracovníci měli sebekriticky přiznat, že signály, které vysílali vědci a lékaři, byly velmi matoucí. Univerzitní profesoři a věhlasní lékaři vydávali velmi autoritativní doporučení a prognózy, bohužel vzájemně se vyvracející. Těžko pak občanům vyčítat, že začali ignorovat všechna doporučení, včetně těch správných," konstatoval mimo jiné v rozhovoru Konvalinka.

Název knihy vznikl podle leptu španělského malíře Francisca Goyi. Kreslíře, vsedě spícího, s hlavou opřenou o ruce položené na stole, obtěžují démoni v podobě sov a netopýrů a snaží se mu vetřít do mysli. S autorem fotografií Šibíkem se Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny.

Související

Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Literatura knihy kultura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 34 minutami

před 43 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy