Aktuální knihy rozdílným způsobem zpracovávají téma pandemie

Autoři a fotografové v knihách S lékaři v první linii a Spánek rozumu plodí příšery rozdílným způsoben zpracovávají téma pandemie koronaviru. Zatímco autorky publikace S lékaři v první linii Lenka Klicperová, která je i fotografkou, a Markéta Kutilová se osobně zúčastnily s lékaři a sestrami práce přímo v českých nemocnicích, spisovatel Aleš Palán téma uchopil formou knižního rozhovoru s biochemikem a prorektorem Univerzity Karlovy Janem Konvalinkou. Rozhovor doprovází snímky Jana Šibíka, které pořizoval v Praze od prvního dne karantény.

Reportážní kniha s řadou fotografií S lékaři v první linii vznikla v reakci na vyhlášení nouzového stavu v České republice letos 12. března. Stejně jako mnoha jiným i válečným reportérkám Klicperové a Kutilové se ze dne na den změnily pracovní plány.

"Ten den jsem měla odlétat do zahraničí. Následovat měla další reportážní cesta do Somálska. Vše bylo zrušeno. Můj pracovní život se ze dne na den zhroutil. Média chrlila jeden článek za druhým. Nikdo nemluvil o ničem jiném než o novém koronaviru, z českých covidových center však nebyla ani fotka, ani záběr. V nemocnicích, kde se odehrávalo to nejdůležitější, nebyl nikdo," uvedla v předmluvě Klicperová.

Publikace s autentickými dojmy přináší svědectví o tom, jak se proměnila s pandemií koronaviru síť českých nemocnic, jaký stav panoval ve velkých pražských nemocnicích Bulovka a Motol a jak fungovaly nemocnice regionální. Reportérky se zúčastnily operací, strávily mnoho času na odděleních s lékaři a sestrami, jezdily s týmem odběrové sanity.

Klicperová s Kutilovou před dvěma lety vydaly publikaci Ve válce, kterou navázaly na své předchozí dvě knihy Islámskému státu na dostřel I. a II. V knize jsou konkrétní příběhy lidí, kteří nasazují své životy v boji, i výpovědi bojovníků islámského státu či jejich manželek, které teroristický stát podporovaly.

Pro knihu Spánek rozumu plodí příšery oslovil Palán s nabídkou rozhovoru biochemika Konvalinku, jenž se do širokého povědomí veřejnosti dostal coby koordinátor iniciativy zajišťující pomoc s testováním na covid v laboratořích českých univerzit a Akademie věd. Palán a Konvalinka rozmlouvají nejen o virech přírodních, ale také o těch společenských. Rozhovor je výletem do světa vědy, smrtících virů i nevědeckých fám; do zákulisí koronavirové pandemie i chyb, kterých jsme se dopustili.

"Jako generál po bitvě bych možná mohl leccos vyčítat vládě. Určitě ne občanům, ti se ve své většině chovali velmi zodpovědně a těžko jim mít za zlé, že přestali dodržovat opatření, která byla zrušena. Možná bychom jako akademičtí pracovníci měli sebekriticky přiznat, že signály, které vysílali vědci a lékaři, byly velmi matoucí. Univerzitní profesoři a věhlasní lékaři vydávali velmi autoritativní doporučení a prognózy, bohužel vzájemně se vyvracející. Těžko pak občanům vyčítat, že začali ignorovat všechna doporučení, včetně těch správných," konstatoval mimo jiné v rozhovoru Konvalinka.

Název knihy vznikl podle leptu španělského malíře Francisca Goyi. Kreslíře, vsedě spícího, s hlavou opřenou o ruce položené na stole, obtěžují démoni v podobě sov a netopýrů a snaží se mu vetřít do mysli. S autorem fotografií Šibíkem se Palán sešel poprvé na Šumavě při práci na bestselleru Raději zešílet v divočině a knize esejů Návrat do divočiny.

Související

Socha T.G.Masaryka na Hradčanském náměstí

Ukrajinští emigranti si v meziválečné Praze založili básnickou školu, podporoval ji i Masaryk

Když na počátku roku 1919 obsadila Rudá armáda Ukrajinskou lidovou republiku a připojila ji k Sovětskému svazu, přestalo být pro ukrajinskou protirežimně smýšlející inteligenci bezpečno. Proto mnoho intelektuálů uprchlo ze země a hledalo azyl v jiných státech. V Československu se tehdy sešla celá řada ukrajinských básníků, kteří se v Praze sdružili do uskupení nazývaného Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Značnou podporu jí poskytl i prezident Tomáš Garrigue Masaryk. 

Více souvisejících

Literatura knihy kultura Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy