Pokračování mafiánské fresky divokých 90. let a počátku milénia ve slovenských kinech boří rekordy. Jakkoli jde opět o suverénně zrežírovanou lokální žánrovou podívanou, s ohledem na první část mnoho nového nenabízí.
MIKI v kinech odpremiéroval loni v srpnu. Na Slovensku na něj přišlo téměř 380 tisíc platících. Pokračování ČERNÁK v premiérovém týdnu přilákalo více než 130 tisíc diváků, což je historický rekord. První část, kterou můžete dohnat na Netflixu, o chladném bossovi slovenského podsvětí, jehož chapadla sahala až do těch nejvyšších pater, končila takřka kmotrovským výjevem. Z vesnického kšeftaře se stala vůdčí šelma. Zdánlivě odosobněná, přesně mířící za cílem stát se tou nejobávanější a odtržená od morálního kodexu i rodinných hodnot.
Právě rodina se pro Černáka stala jen jakousi prázdnou frází, kterou obhajuje prahnutí po stále větším a větším bohatství. Druhá část pokračuje v již vyšlapané cestě. Přímočaré vyprávění se nezdržuje s košatou psychologizací a zůstává silně spjaté se stále chladnějším plakátovým antihrdinou v podání uhrančivě děsivého Milana Ondríka. Tvůrci opět konstruují fluidní pásmo zločinů, vražd a zákeřných machinací napříč politickým i gangsterským světem, přičemž hranice mezi nimi již vůbec neexistuje. I když jde o tempem vtahující snímek, odvážnější vysoká politika a další rozměr opět absentují.
Se závěrem první části to vypadalo, že tvůrci budou v druhé části ambicióznější a rozvětví gangsterskou vyprávěnku plnou brutality i do vyšších struktur. Z robustního gaunera se měl stát obávaný boss. Tak tomu je jen napůl, jelikož chování i činy protagonisty jsou neměnné. Stále dělá špinavou ruční práci, pouští se do dalších šmelin a potácí se mezi erotickými eskapády či naškrobenými límečky. Film dává jasně najevo, že Černák se i přes své charisma a respekt vůbec neorientuje ve vysokých politických kruzích.
Respektive možná ani nechce. Je vykreslen jako samorost, který jedná impulzivně, bez jakéhokoli většího plánu. Žije okamžikem. S kumpány vede bohémský život, jakkoli vedle jejich excentrických výjevů působí stále relativně krotce. Ráno políbit stále chřadnoucí manželku, odpoledne lítat po schůzkách, večer odstřelit nepohodlného grázla, večer zapařit v klubu a pak přespat u jedné z milenek. Probudit se a začít zase odznova.
Právě se přehrává:
Trailer Černák
Trailer Černák
Video: YouTube
Amorální jízda s puncem a švihem Scorseseho gangsterek, jakkoli vkusně uzpůsobená lokálním podmínkám, postrádá hlubší opodstatnění své existence, podvratnost, případně vypravěčskou důmyslnost a ambivalenci. Sice rozkresluje odporný a korupcí prolezlý svět, většinu času ale zůstává u strohého popisování. Každý segment je maximálně efektní, pečlivě se odvíjející od žánrových konvencí i správné výstavby. Temný thriller nikdy nepůsobí směšně. Za to mu ale chybí určitý otisk vlastní identity.
ČERNÁK se snaží vypadat maximálně cool a taky se mu to daří. Je stylisticky vycizelovaný. Opravdu byla předkládaná éra tak cool? Tu a tam se sice objeví narážka na směšný účes, tvůrci se však zdá se záměrně vyhýbají adresovat to, že protagonista chovající tygry a oblékající se do blyštivých sáček je bizarně směšný. Dělají vše, aby vynikla jejich hrozivost a stylovost.
Obligátní závěrečné konstatování, že honba za stále vyššími zisky dlážděná kalužemi krve se nevyplatí, působí dojmem neupřímné nutnosti. Tvrdý pád na dno zprostředkovává deziluzi lidí, kteří žili v domnění, že jim celý svět patří a mohou všechno. Závěr vyzdvihuje ohebnost morálky a boří jakékoli striktní mafiánské kodexy. V tomto světě je možné všechno. K moci se dostali neschopní, hamižní a především netalentovaní lidé.
Film více než zručného režiséra Jakuba Kronera nejlépe funguje jako kosmopolitní žánrovka, jež je pro lokální publikum atraktivní svým zasazením i důsledně odkoukanými žánrovými vzorci. Mrazivý závěr indikuje, že grázlové 90. let svými nezlomnými pařáty politiku stále ovládají. Převlékli kabáty a ve volbách kupí další a další hlasy. I když divoký svět zdánlivě skončil, na jeho základech je vybudovaná současnost. Samotný Černák je v závěru blednoucí drobnou figurkou ve vysoké hře, kterou nikdy nedokázal plně prohlédnout. Nebo spíš nechtěl přistoupit na její pravidla.
Hodnocení: 65 %
Režie: Jakub Kroner
Scénář: Miro Šifra
Hrají: Milan Ondrík, Dušan Cinkota, Gregor Hološka, Rebeka Poláková, Ivo Krešić, Anna Javorková, Miroslav Hanuš, Jozef Vajda, Matěj Hádek, Marek Fučík, Juraj Loj
Česká premiéra: 30. ledna 2025
Distribuce: CinemArt
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Americká armáda zahájila další útoky proti Íránu. Zničili jste veškerou diplomacii, reaguje Teherán
před 2 hodinami
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
Ženské finále slavného tenisového Wimbledonu nabídlo z českého pohledu naprosto snové složení. Poprvé v historii se v něm totiž střetly v sobotu dvě české tenistky – Karolína Muchová a Linda Nosková. Jednalo se tak už pouze o to, kdo z nich se stane v pořadí již pátou českou vítězkou travnatého turnaje a kdo tak naváže na Janu Novotnou (1998), Petru Kvitovou (dvojnásobnou vítězku z let 2011 a 2014), Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024).
Zdroj: David Holub