Nejsvobodnější média mají Finové. Víme, jak si stojí Česko

Po takzvaném Arabském jaru a dalších protestních hnutích z nedávné doby se podle organizace pořadí v letošním indexu svobody světového tisku vrátilo k "obvyklé" podobě.

Mezi "nepřátele svobody tisku" byla nově zařazena například vláda Muslimského bratrstva v Egyptě, ale také syrská islamistická Fronta an-Nusrá, která bojuje proti režimu prezidenta Bašára Asada.

Finsko je v čele žebříčku potřetí za sebou a oproti minulému roku se nezměnila ani poslední čtveřice. Mezi regiony je na tom celkově nejhůře Blízký východ a severní Afrika, zatímco obecně největší svoboda tisku je v Evropě.

Česká republika klesla za Irsko, které si udrželo patnáctou příčku, a ocitla se před Německem, které si o příčku pohoršilo.

"Neexistuje členská země, kde by v oblasti svobody médií nedošlo ke kroku zpět." I toto varování zaznělo v Evropském parlamentu 6. listopadu, během slyšení o svobodě sdělovacích prostředků. Uspořádala ho rumunská liberálka Renate Weber, která o tématu připravuje zprávu. Spolu s dalšími členy Výboru pro občanské svobody pozvala k diskuzi odborníky a zástupce médií i novinářů, píše server europarl.europa.eu.

"Na úrovni EU je potřeba větší transparentnosti ohledně vlastnické struktury sdělovacích prostředků," pojmenovala Nicola Frank, zástupkyně Evropské vysílací unie EBU, další problém, na němž se shodla naprostá většina účastníků slyšení.

Arne König, předseda Evropské federace novinářů zase upozornil na negativní vliv hospodářské krize. Ta podle něj způsobuje nejen tlak na šetření nákladů a propouštění novinářů, ale je také používána jako záminka k nátlaku vlastníků na novináře, a vlád a inzerentů na samotná média, ve snaze ovlivnit obsah.

William Horsley, zástupce Mezinárodní asociace evropských novinářů, upozornil na další nebezpečí, když řekl: "Nezávislost médií je ničena hrozbami a násilím ze strany policie, svévolným zatýkáním a korupcí."