Počet tištěných médií v Česku se od revoluce zvýšil sedmkrát

Svobodný tisk navíc postupně přešel od zahraničních vlastníků do vlastnictví českých miliardářů a čtenost tištěných titulů v posledních letech kvůli internetovému zpravodajství klesá. Vyplývá to z údajů Unie vydavatelů.

V Česku nyní vychází devět celostátních deníků a 70 regionálních. Před 30 lety to bylo 18 deníků a o rok později 30. Nejčtenějším deníkem byl v letošním pololetí Blesk s 905.000 čtenáři na vydání. Následovala MF Dnes s 534.000 čtenáři na vydání a třetí bylo Právo. V porovnání s obdobím před deseti lety například Blesk kvůli nástupu digitálních médií přišel o půl milionu čtenářů své tištěné verze a podobně je na tom i Mladá fronta Dnes.

Zatímco Blesk vznikl po revoluci, Mladá fronta Dnes pokračuje v tradici dřívější mládežnické Mladé fronty a Právo vzniklo na základech stranického Rudého práva. Naopak některé tituly oblíbené do roku 1989 zanikly. V roce 1994 skončila Lidová demokracie, později přestalo vycházet i Svobodné slovo nebo časopis Mladý svět.

Podle ředitele Unie vydavatelů Václava Macha ale ani sílící konkurence nových digitálních médií nezahnala vydavatele periodického tisku na periferii spotřebitelské pozornosti. "V roce 2018 si spotřebitelé v České republice každý den koupili průměrně 670.000 výtisků deníků a získali k tomu dalších 310.000 výtisků bezplatných novin za den. To znamená, že denně se dostane obyvatelům ČR do rukou 980.000 výtisků deníků. Ročně to představuje přibližně 290 milionů výtisků," podotkl.

Vedle 3628 titulů v češtině vychází v Česku 131 titulů anglicky, 34 rusky a deset slovensky a německy. Vycházejí také časopisy v polštině, bulharštině, francouzštině, italštině, maďarštině, romštině, ukrajinštině a vietnamštině. Nějaký tisk si kupuje 7,6 milionu lidí. Z časopisů čtou lidé nejvíce společenské tituly, časopisy pro ženy a časopisy s televizním programem.

Významně se v uplynulých letech proměnila i struktura vydavatelů. Po roce 1989 český trh ovládaly zejména velké německé vydavatelské domy, které se ale při krizi před deseti lety začaly z trhu postupně stahovat. V současnosti je většina vydavatelů v českých rukou. Ty největší ovládají skupiny kolem Daniela Křetínského, Agrofertu, Zdeňka Bakaly nebo Penta Investments.

První internetové zpravodajské weby začaly vznikat v druhé polovině 90. let. Patří mezi ně elektronické verze Mladé fronty iDnes nebo Českých novin patřících agentuře ČTK. V současnosti jsou zpravodajských webů desítky a nově se vedle nich začaly objevovat dezinformační stránky. Těch významnějších je podle unie asi 40.