RECENZE z MFF KV: Cizinec je⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sborník situačních mikrosvětů, který ve světě hledá místo

Čínský režisér Zhengfan Yang, dnes již několik let žijící v USA, původně studoval práva. Během studií však podlehl kinematografii. S producentkou Shengze Zhu dlouhodobě spolupracuje a platí za etablovaného nezávislého režiséra, jehož celovečerní filmy pravidelně soutěží v Locarnu, Rotterdamu či Benátkách. Jeho tvorbou je prostoupený motiv hledání identity, experimentuje s vyprávěním (nikdy se nedrží klasické struktury), nesleduje individuálního protagonistu, vždy celkový obraz skládá z několika postav, jejichž osudy nejsou propletené a oddává se pomalému tempu a dlouhým záběrům. 

Režisérovi předchozí filmy s všeříkajícími názvy Where are you going a Distant jsou složené z 13 dlouhých záběrů, z nichž každý reprezentuje odlišný mikropříběh, v nichž lidé bojují s modernitou a nevyhnutelným protnutím minulosti a přítomnosti. Cizinec se nese ve stejném konceptuálním duchu. Vidíme několik samostatných mikropříběhů z různorodých hotelových pokojů, které ve své podstatě ani nejsou mikropříběhy, jako spíše mikrosituacemi.  

Vidíme osamocenou pokojskou uzavřenou se svými myšlenkami při uklízení, od reality odtrženou dívku, která ze svého pokoje neustále streamuje každodenní život a povídá si s toxickým virtuálním chatem, dva vyslýchané muže probuzené uprostřed noci policií, absurdní pořizování svatební fotky nebo performera oblékajícího se do kostýmu opičího válečníka. 

Každá z mikrosituací je realizována v jednom dlouhém záběru. Vše se tak odehrává v reálném čase. Koncepce časoprostoru je pro režiséra zásadní. Inscenace v prostoru je suverénní režijní masterclass. Díky dlouhým a v mnoha případech statickým záběrům plnou pozornost věnujeme postavám, jejich změnám v grimasách, pohybu a dokážeme s nimi nonverbálně navázat dialog. Některé epizody jsou však snímané skrze plynulou kamerovou jízdu, jež nám postupně odhalují další informace a dodávají viděnému další interpretační rámec. 

Ačkoli jde o film, kde střih výhradně odděluje pouze jednotlivé mikrosituace, tvůrci atraktivně pracují s jejich střídáním. Dialogové přestřelky vyvažují tiché segmenty s minimem slov, ruční kameru posléze střídá statická. Pomalost divácky konceptuálně nudí a právě skrze nudu můžeme pomalu pronikat do životní situace portrétovaných postav. 

Sledujeme pouhé výstřižky jejich životů, přes to nám díky absenci skoků v čase dávají komplexní náhled rozpoložení postav. Různorodé situace se pak ptají, co vlastně znamená domov. Každá z postav je v hotelovém pokoji cizincem. Pokoj představuje pomyslné vakuum a prostor pro rekapitulaci toho, v jaké životní fázi se nachází a kam vlastně patříme. A jde vůbec někam patřit? Tvůrci ke kladeným otázkám neposkytují jasný klíč.  Nejsme totiž největší cizinci ve vztahu vůči nám samotným? 

Cizinec je v mnoha momentech absurdní, černohumorný a sžíravě ironický. Nikdy nesklouzne do přepjatosti a samoúčelnosti. Pasáž, kdy policisté vyslýchají dva muže uprostřed noci a prohledávají jejich pokoj je příznačně kafkovská. Nevíme co hledají a na základě čeho, zůstáváme s nikam nevedoucí a repetitivní konverzační výměnou, plnou legislativních frází, podtrhujících absurditu systému a neschopnost lidské komunikace, kterou jsme postupem let a vlivem covidu ztratili. Pandemii pak otevřeně tematizuje pasáž s v pokoji uzavřenou streamerkou. 

Distribuce informací a možných vodítek k psychologii postav je záměrně osekaná na minimum a vyhýbá se nadbytečnosti. Jde o aktuální moment, tady a teď. Závěrečná a mistrovský exekuovaná sekvence s 12 okny, v nichž každý před ulehnutím dělá něco jiného, má nádech tvorby Jacquese Tatiho a obrací se směrem k nám. Nikdy nepochytáme vše, co se kolem nás děje. A vězení čtyř zdí si kolem sebe kolikrát stavíme my, kolikrát nás tlačí vnější okolnosti a kolikrát jsme v uzavřeném pokoji možná svobodnější, než na vzduchu. 

Stylizované vakuum se nebojí reflektovat i širší společenské problémy, jako je chudoba, vykořisťování, nebezpečí digitální světa nebo v Číně naléhavá tematika, kdy ženy odjíždí rodit do Ameriky. Reflexe pomalu prosvítá mezi řádky a dokáže témata univerzálně zprostředkovat. Cizinec je vybroušeným autorským počinem, jehož nekompromisní realizace fluidně propojuje unikátní koncept s niterným zážitkem. Pokud přistoupíme na diváckou pozornost trápící tempo, proniknete do strhující koláže samoty, odcizení a životního břemena. 

Hodnocení: 80 % 

Režie: Zhengfan Yang 

Scénář: Zhengfan Yang 

Hrají: Jing Jin, Liguo Yuan, Baohe Xue 

Světová premiéra: KVIFF (28. 6. — 6. 7. 2024) 

Premiéra v kinech: Zatím není 

Distributor: Zatím není