Nejdražší dílo českého umění prodaného na aukci u nás. František Kupka se vydražil za 62 milionů korun

František Kupka, zakladatel geometrické abstrakce, za svého života prozkoumal různé umělecké směry. Neustále se vydával směry novými, tvořil nové umění. Navzdory tomu nebyl příliš uznávaný nebo slavný. Jeho dílo bylo plně doceněno v průběhu let až po jeho smrti. Vrcholem sobotní dražby v pražském Mánesu byl jeho olej Série C I. (Protihodnoty), který se řadí k tomu nejlepšímu z oblasti světové abstraktní malby. Je jedním z celkem dvanácti olejů Kupkovy Série C, jejíž další části lze nalézt nejen ve sbírce Národní galerie v Praze, ale i v galeriích v Kolíně nad Rýnem, v Madridu nebo v Paříži.

František Kupka: Série C I. (Protihodnoty), 1935, olej na dřevěném panelu (zdroj: Foto Adolf Loos Apartment & Gallery)

Dražený obraz, který Kupka vytvořil v roce 1935, od něj o šestnáct let později zakoupil slavný pařížský galerista Louis Carré. Kupkovi bylo tehdy osmdesát let a jednalo se o jeho první smlouvu o zastupování. Carré v té době zastupoval významné umělce jako Pabla Picassa či Alexandra Caldera. Od Kupky údajně zakoupil více jak padesát olejů, které postupně prodal do významných galerií po celém světě. Série C I. (Protihodnoty), jejíž vyvolávací cena byla 60 milionů korun, se nakonec vydražila za 62 milionů korun a stala se tak nejdražším dílem českého umění prodaného na aukci v České republice. Překonala tak rekord Kupkova díla Tvar modré, které se u nás prodalo před pár lety za 55,7 milionu korun.

Oskar Kokoschka: Žáby, 1968, olej na plátně (zdroj: Foto Adolf Loos Apartment & Gallery)

Dalším zásadním dílem byl olej Žáby od Oskara Kokoschky, rakouského malíře, který měl v letech 1934-1947 československé státní občanství. Žáby, jež dokončil 23. srpna 1968, symbolicky věnoval Československu, jeho obyvatelům a Pražskému jaru. Namaloval ho na protest proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. V té době už žil v Anglii, ačkoli by býval rád zůstal v Praze, kterou si tolik zamiloval. S manželkou Oldou však sledovali tamější dění, jehož srpnové vyvrcholení roku 1968 je velmi rozrušilo. Žáby zde symbolizují lidskou hloupost, závist i neschopnost rozlišit pravdu a lež. Inspirací mu byla Aristofanesova hra Žáby kritizující řecký režim. Tento olej s vyvolávací cenou 25 milionů, se nakonec vydražil za rekordní částku 36 250 000 korun.

Josef Šíma: A quatre heures de l'aprѐs-midi (Corps Rose), 1928-1929, olej na plátně (zdroj: Foto Adolf Loos Apartment & Gallery)

Třetím nejzásadnějším obrazem aukce byl olej Josefa Šímy z let 1928-1929. Ve čtyři hodiny odpoledne (Růžové tělo) věnoval Josef Šíma jako svatební dar svému příteli, slavnému francouzskému básníkovi Pierrovi Jean Jouvemu. S vyvolávací cenou 22 milionů korun, za níž byl i prodán, se jeho dílo takové kvality dražilo na českém i zahraničním aukčním trhu vůbec poprvé. Obraz vycházející ze Šímovy dětské vzpomínky na požár Jaroměře roku 1896 jeho autor postupně přepracovával. Dominuje mu však erotický prvek, zážitek, který si Šíma uvědomil až později. Obraz tak propojuje představu ženy prolínající se s plamenem, „tělo sžírané vnitřním požárem touhy".

V rámci aukce se dražily nejen obrazy, ale i sochy mnoha významných umělců. Vyvolávací ceny se pohybovaly od řádů tisíců korun až po miliony. Z těch více ceněných, které již mají nového majitele, jmenujme olej Obilí našeho nejvýznamnějšího krajináře Antonína Slavíčka, malíře i spisovatele Josefa Čapka a jeho Krajinu, Akt dívky představitele zakladatelské generace českého moderního malířství Alfréda Justitze, Stěhovací kabinet: Dělo a dítě surrealisty Jindřicha Štyrského. Mezi dalšími pak mistra koláže Jiřího Koláře nebo pouze jmenovitě Stanislava Kolíbala, Jiřího George Dokoupila či Milana Grygara.