Poklady starého Egypta: Mumie se vrací na Moravu

Sál Václava III. Vlastivědného muzea v Olomouci byl obsazen do posledního místa ještě před zahájením vernisáže a dychtivé návštěvníky utišila až ukázka z Verdiho opery Aida. Poté se úvodního slova ujal ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Břetislav Holásek. Nechyběl ani doktor Pavel Onderka z Národního muzea nebo slavný český egyptolog Miroslav Verner. Výstava představuje sbírku arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského (1872–1942), která se původně nacházela ve sbírkovém fondu olomouckého muzea, odkud byla v roce 1981 převedena do sbírek Národního muzea – Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. „Sbírka se k nám vrací po několika letech, naposledy byly egyptské předměty vystaveny v Olomouci v roce 1998," uvedl ředitel Holásek.Vlastivědné muzeum v Olomouci připravilo tuto jedinečnou výstavu právě ve spolupráci s Národním muzeem – Náprstkovým muzeem asijských, afrických a amerických kultur, z jehož sbírek pochází převážná většina exponátů. Na výstavu byly Národním archivem zapůjčeny také mimořádně cenné archiválie, dopisy Jeana-Françoise Champolliona, zakladatele egyptologie, a jeho žáka Ippolita Roselliniho z první moderní egyptologické výpravy v letech 1828–1829.„Jde o mimořádnou událost, protože veškeré vystavené exponáty jsou originály, včetně zmíněných dopisů, které však z důvodu zachování kvality lze vystavovat v podobě originálů maximálně po dobu šesti týdnů," zdůraznil ředitel Holásek. O jedinečnosti výstavy vypovídá nejen to, že byla připravována celé dva roky, ale také fakt, že exponáty jsou mimořádně zabezpečeny.Po úvodním slovu k výstavě a příjemném hudebním programu měli návštěvníci možnost zhlédnout výstavu, která je v muzeu umístěna v Handkeho sále a sále Svaté Kláry. Navíc je výstava řazena do bloků dle archeologických objevů a osloví tedy i návštěvníky, kteří jsou v dějinách starověkého Egypta teprve u základů.

Návštěvníci výstavy tajili dech zejména nad několika rakvemi a jejich fragmenty, pohřebními soškami, ochrannými amulety, kanopami, mumiemi koček nebo erotickými figurkami. Největší zájem však samozřejmě vyvolala rakev s mumií muže Nyanchhapiho a ženy zvané Haruška, která je nejlépe zachovanou mumií ve veřejných sbírkách v České republice. Pozornosti neušly ani fotografie z první třetiny 20. století, na kterých je zachycen například Amonův chrám v Karnaku nebo Cheopsova pyramida v Gíze, ale také monumentální pískovcové sochy.Unikátní výstavní projekt přiblížil návštěvníkům tajemnou a fascinující kulturu starověkého Egypta ve 2. a 1. tisíciletí před naším letopočtem prostřednictvím předmětů pocházejících ze sbírky rakouského arcivévody Josefa Ferdinanda Habsburského. Tuto sbírku arcivévoda zakoupil při své návštěvě Egypta v roce 1903, tedy přesně před 110 lety. V roce 1908 poté sbírku, obsahující předměty nalezené během 2. poloviny 19. století při všech hlavních výzkumech Egypta, daroval nově vznikajícímu přírodovědeckému muzeu v Olomouci, které neslo arcivévodovo jméno a sídlilo v bývalém klášteře klarisek, dnešní hlavní budově Vlastivědného muzea v Olomouci. Zde mohli návštěvníci tuto jedinečnou kolekci obdivovat až do roku 1949.Výstavu bude také provázet zajímavý program, který zájemcům nabídne například komentované prohlídky, výtvarné workshopy zaměřené na egyptský styl oblékání, šperky a líčení nebo tematické přednášky. Poklady starého Egypta mají zájemci možnost obdivovat až do 15. března 2014.