Podivín (80) ukrýval obrazy za miliardu eur, policie zátah tajila. Proč?

O zabavení obrazů mistrů moderního umění informoval minulý týden německý časopis Focus a německé úřady se dnes k případu vyjádřily poprvé. Augsburský státní zástupce Reinhard Nemetz řekl, že v roce 2011 vyšetřovatelé prověřovali Gurlitta kvůli podezření z daňového podvodu. Na konci února 2012 pak u Gurlitta provedla policie s celníky domovní prohlídku, při níž objevila obrazy zabavené nacisty.

"Při domovní prohlídce bylo zabaveno 121 zarámovaných a 1285 nezarámovaných děl, mezi nimi i některé od známých mistrů," řekl Nemetz. Podle dřívějších informací Focusu byly objeveny mimo jiné práce Pabla Picassa, Henriho Matisse, Marka Chagalla, Paula Kleea či Oskara Kokoschky.

Klöble prohlásil, že celníci zabavené obrazy odvezli do celního skladu. Přesné místo, kde se nyní díla nacházejí, nechtěl z bezpečnostních důvodů prozradit. Nemetz k tomu uvedl, že ze stejného důvodu vyšetřovatelé dosud o nálezu neinformovali veřejnost. Obávali se velkého tlaku, i vzhledem k obrovské hodnotě zabavených děl.

Ukrývání zabavených děl dnes ostře kritizoval právník a expert na umění Peter Raue. Vyzval úřady, aby zveřejnily jejich fotografie na internetu, aby se mohla přihlásit muzea a bývalí židovští vlastníci a přispět k objasnění jejich osudů.

Podle Focusu obrazy patřily židovským sběratelům nebo byly majitelům zabaveny jako "zvrhlé umění". Tímto termínem nacistický režim označoval umělecká díla, která propaganda považovala za "neněmecká" či "degenerovaná" - šlo především o tvorbu avantgardních umělců.

Nacisté takto zabavili na 21.000 uměleckých děl. Část z nich později prodali kvůli financování války. Podle historiků umění zřejmě některá tato díla skoupil ve 30. a 40. letech Gurlittův otec Hildebrand. Po válce tvrdil, že sbírka shořela při bombardování Drážďan, jeho rodina ale zřejmě obrazy ukryla v tmavém bytě. Cornelius Gurlitt podle Focusu v minulosti některá z děl prodal, aby měl na živobytí.

Podle agentury DPA žije Gurlitt od 60. let v luxusní čtvrti v Salcburku v domě, který zvenčí působí jako neobyvatelný. Jeho sousedé o něm mluví jako o fantomu; s některými prý za celé půlstoletí nepromluvil. "Nikdy ani nepozdravil," řekl DPA šestaosmdesátiletý Helmut Ludescher, který bydlí naproti Gurlittovi.

Připomeňte si krádeže umění v Česku

Zatím poslední velkou krádeží uměleckých děl v České republice bylo zmizení čtyř obrazů kubistického malíře Emila Filly v listopadu minulého roku. Policisté obvinili šest lidí, zloději patřili k rozsáhlému gangu, který měl členy v Ústeckém, Libereckém a Královéhradeckém kraji.

Národní galerie Praha - 20. října 1972

Z Národní galerie pachatelé ukradli tři obrazy - portrét Jaspera Schade van Westruma od Franse Halse, poprsí Krista od El Greka a Svatého Jeronýma od Tintoretta. Po čtyřech letech se obrazy vrátily.

Zámek Duchcov - 1988

Ze zámku Duchcov se ztratilo 39 obrazů a miniatur z 19. století. V roce 1993 objevili policisté sedm značně poškozených děl v Bavorsku, obraz Karla van Mandera Triumf lásky se ve stejném roce našel v Londýně. Do Duchcova se vrátil v roce 1994.

Památník Josefa Lady, Hrusice, 5. až 6. dubna 1995

Památník Josefa Lady v Hrusicích připravili zloději o 64 obrazů za tři miliony korun. V témže roce nalezli policisté podstatnou část lupu v pražských starožitnictvích. Památník byl vykraden i v roce 2002, kdy zmizelo osm obrazů za 2,25 milionu korun. O rok později byli dopadeni zloději a nalezena většina děl, informuje server zebricky.cz.

Galerie Zlatá husa, Praha, 29. července 2002

Krádež obrazu Marka Chagalla Jákobův žebřík v ceně zhruba 21 milionů korun z galerie Zlatá husa oznámil tehdejší šéf televize Nova Vladimír Železný. Podle dostupných informací se pachatele dodnes nepodařilo vypátrat.

Umělecko průmyslové muzeum, 13. března 2011

Z expozice Uměleckoprůmyslového muzea v Praze byla ukradena fotografie Františka Drtikola nazvaná Vlna. Její pojistná hodnota byla zhruba 1,25 milionu korun. Dílo, které se někdo pokusil prodat v Kalifornii, předali kriminalisté muzeu koncem března.