KOMENTÁŘ | Jak podniká stát? Miliardové ztráty České pošty hovoří jasně, nemluvě o drahách

Černobílé vidění světa se prý dnes nehodí. Řeč je tu o tom, zda má stát vlastnit nějaké podniky a spravovat je (rozuměj nalévat do nich peníze daňových poplatníků) nebo nemá. Takhle jednoduché to je. Jenže to je jen teorie. Křiklavým případem desítky let nikam nevedoucího rozhodování o tom, zda mít nebo nemít státní firmy, je třeba Česká pošta a České dráhy. Nyní před volbami se jednoduchá otázka stala ošklivou slovní hříčkou sociálních demokratů, kteří se z toho snaží udělat bič na své konkurenty.

Státem vlastněná pošta, jejíž vznik v novodobé historii se začal psát v roce 1925 neměla zpočátku hospodářské problémy. Její provoz a fungování se totiž po vzniku samostatného Československa řídil pravidly pro privátní firmy a subjekty. Firma tak prosperovala a byla zisková. To je co, říkáte si, proč to nejde dneska? A máme tu jednoduché vidění světa. Buď bude pošta fungovat stejně dobře jako privátní společnosti a daňoví poplatníci do ní nebudou muset platit šílené peníze nebo ne.

Mimochodem ‒ Česká pošta v minulém roce kvůli dopadům koronavirové krize, jak vyplývá z dostupných zdrojů, navýšila ztrátu v hospodaření o jednu miliardu na 1,382 miliardy korun. A i když plánovala, že celkový výsledek bude ještě o 400 milionů horší, není to vůbec dobrá zpráva. Uklidnění nepřineslo ani zveřejnění údaje o tom, že letos před prázdninami státní podnik vykazoval provozní zisk 25 milionů korun. Aby bylo jasno, tu ztrátu téměř 1,4 miliardy korun zaplatíme my. Takže každý z nás. A i když ten „dloužek“ vychází zatím jen na 132 korun na každého, neměli bychom nad tím mávnout rukou. Může být, že se k tomu třeba brzy přidají i ty ztráty z dalších firem.

Jenže ‒ a píšu to s vědomím toho, že nebudu zřejmě souznět s mnoha čtenáři, kteří nemají rádi černobílé vidění světa ‒ otázka stojí tak, zda je to správné nebo ne? Nemá tu být stát jen od toho, aby vytvářel, prosazoval a udržoval jasná, férová a bez milionu výjimek platná pravidla pro všechny, tedy i pro poštu? Bez miliardových extra dotací na fungování podniku, který ztratil s konkurencí kontakt a jehož šéfové, nemluvě o konkrétních ministrech si neví rady, co s tím a jen té firmě lijí a lijí miliardy peněz daňových poplatníků. Není nasnadě, že pokud by to tak bylo, pak by nemuselo docházet k letité diskusi o tom, zda má stát něco vlastnit nebo ne. Jednoduchá odpověď na to ale pořád chybí.

A to proto, že ani v éře politiků, kteří měli na rozdíl od současné garnitury vize, plány a záměry a jejich cílem možná nebylo levně uplácet voliče, nedošlo k tomu, že se stát zbavil svých „zlatých vejcí“, tedy firem, na kterých záleží snad každému z nás. Nejde jen o národní pivovar v Českých Budějovicích, ale právě, a hlavně o firmy, které stále polykají víc a víc peněz, místo toho, aby dokázaly třeba udávat trend nebo zvyšovat konkurenci. Jde o Českou poštu a České dráhy. Jejich privatizace se tak může stát oním prubířským kamenem, který má na jedné straně zachránit neschopné politiky od vyhazovu ze sněmovních lavic a na druhé straně přivést těm, kteří usilují o převzetí moci co největší škody.

Snad nebudu sám, který si myslí, že i současná situace ve zmiňovaných firmách mě samotného utvrzuje v názoru, že státní úředníci, i když mají možná ty nejlepší úmysly a záměry (kéž by!), nikdy nebudou platnými a úspěšnými vlastníky a manažery firem. I potíže nynějších vlajkových lodí státních firem ukazují na to, že oni nikdy nebudou mít na to, aby byli tu ochotnými lídry včas riskovat, tu zapálenými vizionáři usilujícími investovat do firmy tak, aby se na trhu nejen udržela, ale aby byla efektivní a ve ztrátě. Tohle dlouhodobě prostě úředníci nedají a nedokážou. Jistě, jen kritizovat není na místě, vždyť veřejnosti už byla představena reformní strategie České pošty, která počítá s tím, že se má firma rozdělit na dvě části. Jenže celá akce má spíše víc ale, než jasných odpovědí.

Nemusíte tak být sice milovníkem černobílého světa, ale stát, ať už vládne levice nebo pravice, by tu neměl být podle mého názoru jen od toho, aby se snažil mamonit z byznysu firmy, ale od toho, aby jim vytvářel stabilní a férové prostředí. Vládní. A nechceme-li si lhát do vlastní kapsy a dělat „mrtvého brouka“, musíme si jasně přiznat, že ani levicově-populistické vlády tu nic nového nepředvedly. Spíše naopak. Bohužel.

Související

Donald Trump Komentář

Jakému clu teď bude podléhat Česko? U vývozu z EU může klesnout i vzrůst, rozhodne Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa včera během několika hodin zareagovala na zneplatnění takzvaných recipročních cel ze strany Nejvyššího soudu USA. Reakce spočívá v zavedení desetiprocentní celosvětové plošné celní sazby. Zavedení této sazby je přechodným opatřením – zákon jej umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.
Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

komentář Česká pošta České Dráhy

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 1 hodinou

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

včera

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

včera

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

včera

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy