KOMENTÁŘ | Jak podniká stát? Miliardové ztráty České pošty hovoří jasně, nemluvě o drahách

Černobílé vidění světa se prý dnes nehodí. Řeč je tu o tom, zda má stát vlastnit nějaké podniky a spravovat je (rozuměj nalévat do nich peníze daňových poplatníků) nebo nemá. Takhle jednoduché to je. Jenže to je jen teorie. Křiklavým případem desítky let nikam nevedoucího rozhodování o tom, zda mít nebo nemít státní firmy, je třeba Česká pošta a České dráhy. Nyní před volbami se jednoduchá otázka stala ošklivou slovní hříčkou sociálních demokratů, kteří se z toho snaží udělat bič na své konkurenty.

Státem vlastněná pošta, jejíž vznik v novodobé historii se začal psát v roce 1925 neměla zpočátku hospodářské problémy. Její provoz a fungování se totiž po vzniku samostatného Československa řídil pravidly pro privátní firmy a subjekty. Firma tak prosperovala a byla zisková. To je co, říkáte si, proč to nejde dneska? A máme tu jednoduché vidění světa. Buď bude pošta fungovat stejně dobře jako privátní společnosti a daňoví poplatníci do ní nebudou muset platit šílené peníze nebo ne.

Mimochodem ‒ Česká pošta v minulém roce kvůli dopadům koronavirové krize, jak vyplývá z dostupných zdrojů, navýšila ztrátu v hospodaření o jednu miliardu na 1,382 miliardy korun. A i když plánovala, že celkový výsledek bude ještě o 400 milionů horší, není to vůbec dobrá zpráva. Uklidnění nepřineslo ani zveřejnění údaje o tom, že letos před prázdninami státní podnik vykazoval provozní zisk 25 milionů korun. Aby bylo jasno, tu ztrátu téměř 1,4 miliardy korun zaplatíme my. Takže každý z nás. A i když ten „dloužek“ vychází zatím jen na 132 korun na každého, neměli bychom nad tím mávnout rukou. Může být, že se k tomu třeba brzy přidají i ty ztráty z dalších firem.

Jenže ‒ a píšu to s vědomím toho, že nebudu zřejmě souznět s mnoha čtenáři, kteří nemají rádi černobílé vidění světa ‒ otázka stojí tak, zda je to správné nebo ne? Nemá tu být stát jen od toho, aby vytvářel, prosazoval a udržoval jasná, férová a bez milionu výjimek platná pravidla pro všechny, tedy i pro poštu? Bez miliardových extra dotací na fungování podniku, který ztratil s konkurencí kontakt a jehož šéfové, nemluvě o konkrétních ministrech si neví rady, co s tím a jen té firmě lijí a lijí miliardy peněz daňových poplatníků. Není nasnadě, že pokud by to tak bylo, pak by nemuselo docházet k letité diskusi o tom, zda má stát něco vlastnit nebo ne. Jednoduchá odpověď na to ale pořád chybí.

A to proto, že ani v éře politiků, kteří měli na rozdíl od současné garnitury vize, plány a záměry a jejich cílem možná nebylo levně uplácet voliče, nedošlo k tomu, že se stát zbavil svých „zlatých vejcí“, tedy firem, na kterých záleží snad každému z nás. Nejde jen o národní pivovar v Českých Budějovicích, ale právě, a hlavně o firmy, které stále polykají víc a víc peněz, místo toho, aby dokázaly třeba udávat trend nebo zvyšovat konkurenci. Jde o Českou poštu a České dráhy. Jejich privatizace se tak může stát oním prubířským kamenem, který má na jedné straně zachránit neschopné politiky od vyhazovu ze sněmovních lavic a na druhé straně přivést těm, kteří usilují o převzetí moci co největší škody.

Snad nebudu sám, který si myslí, že i současná situace ve zmiňovaných firmách mě samotného utvrzuje v názoru, že státní úředníci, i když mají možná ty nejlepší úmysly a záměry (kéž by!), nikdy nebudou platnými a úspěšnými vlastníky a manažery firem. I potíže nynějších vlajkových lodí státních firem ukazují na to, že oni nikdy nebudou mít na to, aby byli tu ochotnými lídry včas riskovat, tu zapálenými vizionáři usilujícími investovat do firmy tak, aby se na trhu nejen udržela, ale aby byla efektivní a ve ztrátě. Tohle dlouhodobě prostě úředníci nedají a nedokážou. Jistě, jen kritizovat není na místě, vždyť veřejnosti už byla představena reformní strategie České pošty, která počítá s tím, že se má firma rozdělit na dvě části. Jenže celá akce má spíše víc ale, než jasných odpovědí.

Nemusíte tak být sice milovníkem černobílého světa, ale stát, ať už vládne levice nebo pravice, by tu neměl být podle mého názoru jen od toho, aby se snažil mamonit z byznysu firmy, ale od toho, aby jim vytvářel stabilní a férové prostředí. Vládní. A nechceme-li si lhát do vlastní kapsy a dělat „mrtvého brouka“, musíme si jasně přiznat, že ani levicově-populistické vlády tu nic nového nepředvedly. Spíše naopak. Bohužel.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář ,  Česká pošta ,  České Dráhy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

před 3 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

před 4 hodinami

Boris Pistorius, ministr obrany Německa

Pistorius: Celá Evropa mluví o podpoře, pak ale kope každý stát sám za sebe

Německý ministr obrany Boris Pistorius odmítl na středeční Berlínské bezpečnostní konferenci kritiku, podle níž Berlín upřednostňuje vlastní zbrojní průmysl před širší evropskou obrannou spoluprací. Reagoval tak na vyjádření předsedkyně výboru Evropského parlamentu pro obranu Marie-Agnes Strack-Zimmermannové, která zemi obvinila z přílišného soustředění na nákupy zbraní od domácích výrobců.

před 4 hodinami

Budova Kapitolu

5 faktorů, které republikánům prohrály volby

Demokraté dosáhli v letošních amerických kongresových volbách historického triumfu a převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Rozsáhlá porážka republikánů je politickými analytiky vnímána jako ostré odmítnutí dvouletého působení prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě. Podle nově zveřejněných analýz BBC vedlo k tomuto politickému obratu hned několik klíčových faktorů včetně ekonomických potíží a zahraničních konfliktů.

před 5 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Jsou volby do Kongresu začátkem Trumpova konce?

Výsledky letošních kongresových voleb ve Spojených státech přinesly pro republikánskou stranu zdrcující porážku, když opoziční demokraté převzali kontrolu nad oběma komorami Kongresu. Prezident Donald Trump se po sérii překvapivých ztrát v tradičních baštách stal hlavním strůjcem vlastní oslabené pozice. Obdobný obrat v obou komorách během polovičních voleb přitom v moderní historii USA nastal od druhé světové války pouze třikrát.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých

Při ruském leteckém úderu na frontové město Komysuvacha v Záporožské oblasti zahynulo nejméně 37 lidí a desítky dalších jsou nezvěstné. Ruské síly shodily na budovu školy, která sloužila jako lidový úkryt a humanitární distribuční středisko, nejméně devět silných bomb. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tento útok za jeden z nejtragičtějších v průběhu celého konfliktu.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Konec podpory Izraele? Odborníci Trumpův krok nechápou, lidé budou spokojení

Americký prezident Donald Trump učinil během volebního dne překvapivé oznámení, když v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že Spojené státy ukončí poskytování roční vojenské pomoci Izraeli ve výši téměř čtyř miliard dolarů. Toto prohlášení přišlo v kritický politický okamžik probíhajících kongresových voleb a poukazuje na hlubší posuny v americké zahraniční i vnitrostátní politice. Ačkoliv oznámení postrádalo podrobnosti, vyvolalo okamžitý rozruch mezi politickými pozorovateli.

před 7 hodinami

Budova Kapitolu

Co stojí za výhrou demokratů? Zlomovým bodem pro Američany byl Írán, nebyl ale jediný

Výsledky letošních kongresových voleb přinesly zásadní obrat, když voliči vyjádřili hlubokou nespokojenost s ekonomickou situací za vlády prezidenta Donalda Trumpa. Přestože makroekonomické ukazatele jako nezaměstnanost či spotřebitelské výdaje vykazovaly stabilní kondici, veřejnost pocítila zhoršení svých životních podmínek. Obyvatelé proto dali ve volbách přednost opozičním demokratům, kteří dokázali úspěšně zúročit všeobecnou frustraci z rostoucích životních nákladů.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Proč prohráli? Republikáni obvinili Trumpa z porážky ve volbách

Celostátní demokratická vlna udeřila v kongresových volbách mimořádnou silou. Tento jev se rovnoměrně projevil napříč všemi americkými okresy bez ohledu na jejich dlouhodobou politickou historii. Demokraté si již bezpečně zajistili kontrolu nad Senátem a směřují také k ovládnutí Sněmovny reprezentantů.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Kongres USA

V USA se po volbách začíná mluvit o Americe bez Trumpa

Po zdrcujících výsledcích v letošních kongresových volbách, v nichž republikáni utrpěli hluboké ztráty a směřují ke ztrátě kontroly nad oběma komorami Kongresu, začínají někteří představitelé strany otevřeně hovořit o politické budoucnosti bez Donalda Trumpa. Strana se po sérii neúspěšných soubojů napříč zemí ocitá v situaci, kdy musí čelit otázce nového směřování konzervativního hnutí po skončení současného prezidentského mandátu.

před 11 hodinami

Donald Trump

První slova Trumpa k výsledkům voleb: Neskrývá překvapení, hlasování ale akceptuje

Americký prezident Donald Trump vystoupil v rozhovorech pro televizní stanici Fox News a server Politico, kde reagoval na výsledky proběhnuvších voleb v polovině mandátu. V rozhovorech otevřeně přiznal, že demokraté odvedli dobrou práci, ačkoliv výsledek voleb označil za poněkud překvapivý. Tyto reakce poskytl bezprostředně poté, co výsledky ukázaly porážku republikánské strany a posun v Kongresu.

před 12 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Mimořádná zpráva Trump utrpěl zdrcující porážku. Demokraté dosáhli historického výsledku, ovládli celý Kongres

Demokraté dosáhli v letošních kongresových volbách historického a rozsáhlého vítězství, když podle projekcí získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Tento monumentální politický obrat poskytuje straně významnou moc k efektivnímu vyvážení agendy prezidenta Donald Trumpa během jeho zbývajících dvou let v úřadě. Výsledky představují masivní odmítnutí ze strany voličů, kteří vyjádřili hlubokou nespokojenost se současným směrem politického vývoje. Celostátní vlna překonala očekávání politických pozorovatelů a přinesla demokratickým kandidátům úspěchy v oblastech, které byly dlouhodobě považovány za spolehlivé republikánské bašty.

před 12 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Volby v USA skončily. Ameriku teď mohou potkat tři scénáře

Po měsících kampaně a miliardových výdajích mají Spojené státy za sebou volební den, v nichž se rozhodovalo o budoucím politickém směřování USA a rovnováze moci ve Washingtonu. Přestože průzkumy veřejného mínění předvolebního období přisuzovaly mírnou převahu demokratům, nejistota ohledně výsledků zůstává vysoká a politologové podle BBC pracují hned s několika možnými scénáři vývoje.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Fico musí řešit nečekanou krizi. Vláda přišla o křehkou většinu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) přinejmenším pro tuto chvíli přišel o vládní většinu. Koaliční strany měly nejmenší možnou většinu v parlamentu, přičemž v úterý přišla jedna z nich o poslance, který se rozhodl přestoupit do jiného subjektu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy