KOMENTÁŘ | Landův Žlutý špendlík s "Právem na odpor" ukazuje problém spolků v Česku

Zpěvák Daniel Landa založil v krátké době už další protestní iniciativu, tentokrát Žlutý špendlík. Chce s ní prosadit právo na odpor. Novinkou je, že se k jeho spolku nově přidávají i lékaři či právníci. A i přes rychlý růst lidské základny Landovy iniciativy, není jisté, zda hnutí se svými požadavky uspěje nebo bude mít, jako v řadě dalších případů, spíše jepičí život.

Prý jsme národ remcalů a lidí, kterým se stále něco nelíbí. A místo toho, abychom se snažili řešit nějak smysluplně co nejdříve to, co nás pálí, hledáme dokola alternativy a nadáváme v hospodách na to, že nic nefunguje. To si o nás dle sociologických průzkumů myslí naši nejbližší zahraniční sousedé. A mají, bohužel, v mnoha ohledech pravdu. Analýz, proč to tak je, existuje řada a nemá cenu je donekonečna pitvat a rozebírat. To je k omrzení. Část odborníků tyhle jevy připisuje negativnímu vlivu sociálních sítí, jiná část expertů vidí za takovým chováním nevyrovnání se s českou totalitní minulostí. A další sociologové a odborníci na život společnosti tvrdí, že kvůli dlouhodobě neřešeným sociálním problémům jsou Češi stále víc pod vlivem populismu a negace.

Jsme malá země a často zapomínáme na to, že tak rychle, jak bychom chtěli a potřebovali, se tu nové tváře a noví bezúhonní silní jedinci, kteří jsou s to napravit křivdy a rány které jsme utržili, nevyskytují. A tak, nedá se nic dělat, důvěřujeme znovu a znovu těm, kteří sice nabídnou řešení něčeho, co se nám nezdá, ale tak nějak s nimi vnitřně nesouhlasíme. A i když se nám zdají být divní, začneme je podporovat a přidávat se ke spolku, který založili. Chcete přiklad? Tak třeba u části populace oblíbený zpěvák Daniel Landa. V srpnu letošního roku si založil už další iniciativu, tentokrát s názvem Žlutý špendlík, která navazuje na dřívější protestní aktivitu Blanický manifest.

Hlavním heslem aktuální iniciativy je Právo na odpor. Odpor k čemu, ptáte se. Ke kritice poměrů, k otevření země, k neuzamykání života kvůli dopadům aktuální covidové pandemie a jak říká nyní výzva proti „politické zdravotní diktatuře“. Možná by se nad tím dalo mávnout rukou a říct si, že Landa zkrátka zařadil stejný „kvalt“ jako další podobná hnutí a spolky. Ti kritičtější jistě s chutí dodají, že Kouzelník Žito míří stejným směrem jako již existující uskupení, kritizující pandemická opatření či povinné očkování nebo nošení respirátorů a roušek. „Je to jen další obskurnost, která nebude mít nějaký velký vliv,“ slyšel jsem názor od vox populi v místní hospodě. Má to ale nyní háček – ke žluté iniciativě (možná podobnost s francouzským hnutím Žlutých vest?) se totiž přidávají vzdělanci. Lékaři a právníci.

Aby bylo jasno, i mě velmi zlobí vládní taktika boje proti globálnímu viru označovaného jako SARS – CoV-2. I mě zlobí uzávěry, lockdowny, omezování podnikatelských aktivit, rušení hromadných kulturních a sportovních akcí, vydávání ministerských pamfletů ignorujících rozhodnutí soudu nebo znovu a znovu dosazování lidí na ministerské posty, kteří nejsou poctiví a zjevně ani fundovaní. Myslím si taky, že je skvělé, když lidé mohou díky demokratickému systému společně dělat to, co je baví a nikdo jim nic nezakazuje. Problém ale je, jak ukazuje poslední vývoj, že tu znovu a znovu místo prosazování záměrů a kritik, které máme v počátku, naskakujeme spíše do vlaku hnutí a spolků, které nakonec nic nedotáhnou. Proč?

Proč se místo toho aktivněji neúčastníme politického života, neangažujeme se více v dění a rozhodování našich obcí, ale místo toho jen sedíme v hospodě či u televize a nadáváme. Oficiální statistiky z posledních týdnů třeba ukázaly, že ochota Čechů vstupovat do politických stran a prosazovat nějaké vize či myšlenky je za posledních třicet let vůbec ta nejnižší. Bojíme se kritiky, nejsme ochotni argumentovat a vymýšlet smysluplné kompromisy, za kterými by stála většina lidí, a to nejen ve vlastní obci. A místo toho tu někdy na Facebooku klikáme na zdánlivě rozumné a „správné“ požadavky někoho, z koho se vyklube podporovatel totalitních mocností, dokonce s otevřenou xenofobií či neskrývanými neonacistickými praktikami, jindy zase stojíme v davu, který sice volá po zrušení nošení roušek, ale chtěl by také zakazovat divadelní představení, která si dělají legraci z církve nebo křesťanství a říkat co se smí nebo nesmí v životě zdánlivě služných lidí. Není přece těžké být mezi zavedenými politickým stranami a naučit se přesvědčovat své okolí a posléze i veřejnost o vizích a plánech, které mají. Nebo ano?

Jenže my ne, to raději hledáme ty alternativy. Málokdo si ale přizná, že za posledních patnáct let většina z nich ve skutečném životě české společnosti nic příznivého nepřinesla. Anebo ano? Přiznejme si, že hledání alternativ hlavně v politice je zbytečně klopotná cesta k cíli, vedoucí často spíše do pekel. A nic to nemění na frustraci z posledního roku, kdy vládnoucí garnitura předvedla, že i ona, jako chtěná a znovu silnou částí národa oblíbená alternativa, nechce podporovat ani domácí firmy, ani vlastní národ, ani soudy, zkrátka nikoho. Chce podporovat jen sama sebe. Možná ale, že Žlutý špendlík neví, že Právo na odpor už tak máme. Jenže kvůli tomu, že nejsme schopni se domluvit sami mezi sebou a podporovat někoho, kdo má sílu a chuť změnit ty nechtěné stávající poměry, to bude znovu zřejmě beze změny. Bez ohledu na ten Žlutý špendlík.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Daniel Landa Demonstrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 3 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

Francii a Španělsko dusí požáry, které se nedaří zastavit. Pomáhají i vojáci

Přes 300 tisíc lidí již muselo opustit své domovy ve Francii a Španělsku kvůli rozsáhlým požárům, které obě země trápí už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se zde zatím nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy