KOMENTÁŘ | Mohou kvůli drahým energiím lidé přijít o práci?

Může být, řeknete si, drahé energie a rychlé zvyšování cen energií může mít nejen v nezaměstnanosti, ale i dalších parametrech vážné následky pro ekonomiku. Jenže to by nikdo nesměl, nejen v tuzemsku, ale i celé Evropě, i přes snahu populistů a extremistů zdiskreditovat všechny kroky, které se proti krizi podnikají, nic dělat. A to není pravda. Navíc ani statistiky či analýzy analytiků nenaznačují žádné dramatické výkyvy, co se týká dalšího vývoje lidí bez práce.

Úřad práce České republiky vydal na počátku srpna pravidelnou zprávu o vývoji nezaměstnanosti v České republice. Podle ní instituce evidovala za červenec tohoto roku celkem 240 706 uchazečů o zaměstnání, což je o 9 397 více než v předchozím měsíci a o 31 472 méně než loni (méně!). Podíl nezaměstnaných osob vzrostl na 3,3 %. To je o 0,2procentního bodu více než v červnu a o 0,4procentního bodu méně než před rokem (méně!).

Míra nezaměstnanosti byla podle posledních dostupných dat evropského statistického úřadu Eurostat (za červen) nejnižší (nejnižší) v celé EU, a to 2,4 % (průměr EU 5,9 %). A pokud si dáte, přiznávám, že jen letmou, práci s tím, že do internetového vyhledavače zadáte heslo „nezaměstnanost“, vypadnou vám u kamaráda Google hesla jako: „Bankovní asociace zlepšila odhad růstu české ekonomiky“, nebo I přes obavy z recese míra nezaměstnanosti v USA v červenci klesla. Můžete namítnout, že jde jen o nahodilé titulky…

I v ekonomice sice platí stejné pravidlo jako v oboru práva, totiž, že když se zeptáte na jednu věc pěti analytiků (podobně jako právníků), dostanete pět různých odpovědí, ale v otázce vývoje nezaměstnanosti, je spíš jasno, než zamračeno. I ty největší pesimistické scénáře, které říkají, že kvůli vysoké inflaci a dalšímu raketovému růstu cen začínají tuzemské firmy viditelně šetřit, což se dozajista může projevit i v růstu nezaměstnanosti, žádný z „černých“ scénářů nepočítá s tím, že by počet lidí bez práce měl letos vyskočit nad čtyři procenta.

Problémy s drahou energií se totiž podle některých názorů projeví na vyšší nezaměstnanosti kvůli tomu, že domácí společnosti, ve velké míře navázané na německé zadavatele a finální producenty, budou kvůli nižší rentabilitě objem zakázek, tudíž tlačit na zaměstnanost. Ke všemu tomu řada ekonomů dodává, že i když výhledy na vývoj tuzemské ekonomiky mohou být v některých případech veselejší, statistiky nezaměstnanosti se ani v příštím roce nemají výrazně horšit či lepšit. A to i přesto, že problémem mohou být firmy z energeticky náročných oborů.

Nikdo moc nezastírá, že nejen česká, ale i evropská ekonomika je pod tlakem energetické krize, kterou prohloubil rusko-ukrajinský konflikt. Rostoucí inflace má jasný dopad na příjmy domácností a oslabuje důvěru spotřebitelů. Ve snaze vypořádat se s inflací Evropská centrální banka poprvé od roku 2011 zvýšila úrokové sazby, aby se vypořádala s inflací a nejnovější ekonomická prognóza Evropské komise uvedla, že ekonomika EU letos poroste o 2,7 procenta, což je pokles z loňských 5,3 procenta.

Pravdou ale je, že dneska nikdo moc statistiky a výhledy číst nechce. Firmy a lidé chtějí dostat jasné slovo, jak jim někdo (stát?) pomůže v případě, že už nebudou mít na to, aby zaplatili energie z vlastních zdrojů. Lze jistě diskutovat, jestli a jak to má ten stát udělat, když na to vlastně nemá, protože… a dosaďte si sami, ale jisté je, že od volání po zastropování cen energií, přes další nápady z různých zdrojů, se musí problém řešit, aby to celé mělo smysl, u všech členských zemí Evropské unie najednou.

Je i proto, že tuzemské firmy mají oprávněnou obavu z toho, že pokud by nebylo zajištěno celoevropské řešení drahých energií, nedokážou s vysokými cenami energií čelit v mnoha případech levnější zahraniční konkurencí. Řada zemí EU totiž už ke kompenzacím za vysoké ceny energií přistoupila. Uvidíme proto, jaké řešení, nejen u nás, ale i v Evropě, počty zaměstnaných nejen kvůli drahým energiím udrží.