Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.
A to bez ohledu na to, že úmysl jejího porušení, tak jako třeba v případě zavedení mimořádné daně z nečekaně vysokých zisků, může mít své oprávnění. A zvláště nyní, v časech, kdy se opravdu zdá, jak to popsala už některá tuzemská média, že mechanismy tržní ekonomiky selhávají.
Myslíme si, tak nějak všeobecně, že systémy v naší zemi i přes tu hlasitější, tu méně hlasité výtky, opravdu fungují. I přes naši naštvanost, závist, chamtivost, zjevnou relativizaci fakt a ověřitelných argumentů. Nelze se proto divit, že i z dílny západně orientované současné středo-pravicové vlády vychází takové návrhy, jako ten, který řeší stanovení hodnot takzvaného vnitřního výnosového procenta firem. Někdo může namítnout, proč to má vláda, která zjevně má podporovat byznys jako základní pilíř ekonomiky, vůbec dělat. Odpověď je ale jednoduchá - právě proto, že se to týká velmi citlivého oboru, životně důležitého pro každého z nás. Jde totiž o stanovení kritérií při selhání tržních mechanismů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů v energetice, která určí přiměřenost zisku obnovitelných zdrojů. Není divu. Když si člověk vyhledá informace o tom, jak se změnila ziskovost právě energetických firem, začne opravdu „valit bulvy“.
Tak třeba: Dvě klíčové společnosti skupiny E.ON ČR, firmy EG.D a E.ON Energie, měly loni v součtu zisk po zdanění 6,07 miliardy korun. Zisk obou společností meziročně stoupl zhruba o miliardu. Na růstu se významně podílela firma E.ON Energie, jejíž zisk po zdanění stoupl loni o 56 procent na 2,28 miliardy. Tržby těchto dvou firem vzrostly meziročně v součtu o necelých sedm procent na 73,6 miliardy korun. Anebo: Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. A tak by se dalo pokračovat nejen v energetickém sektoru, ale - upřímně řečeno - v mnoha dalších segmentech.
Není proto divu, že nejen v ČR (a určitě si nejeden z vás, laskavých čtenářů, povzdechne nad tím, že ta diskuse o tomto problému měla přijít dřív) se začíná často vášnivě mluvit o tom, že zatímco energetická krize celosvětově eskaluje na všech úrovních, průmysl tzv. fosilních paliv dosahuje rekordních zisků. Například některá britská média uvedla, že ropné společnosti vykázaly ve druhém čtvrtletí tohoto roku obrovský nárůst zisku oproti stejnému období loňského roku. Navíc i sám generální tajemník OSN Antonio Guterres označil takové zisky za „nemorální“ a vyzval k zavedení neočekávané daně pro ropné společnosti. Časopis The Economist k tématu uvedl, že v důsledku uzavření plynovodu Nord Stream I na dobu, dokud budou uplatněny západní sankce, vzroste tzv. referenční cena plynu o dalších 30 %; v současnosti činí její ekvivalent kolem 400 dolarů za barel ropy. A při dnešních cenách futures kontraktů (tedy objednávek komodit na další období) by se roční výdaje spotřebitelů a firem v celé Evropské unii za elektřinu a plyn mohly zvýšit na ohromujících 1,4 bilionu eur, což je nárůst z 200 miliard eur v posledních letech. A to je jen odhad investiční banky Morgan Stanley.
A tady se dostáváme k tomu, co zaznělo na začátku. Co mají vlastně státy dělat, aby rostoucí ceny energií ustály? Nařizovat firmám, kolik mají mít zisk, zastropovat ceny energií, nebo něco jiného? A mají to dělat individuálně jen na svém území, nebo třeba celoevropsky či dokonce celosvětově? Jistě tušíte problematičnost a komplikovanost každého řešení. Navíc ani již zavedená opatření, jako zastropování cen, si nemůže dovolit kdekdo. Poslední dny v Maďarsku ukazují, že stropování je opravdu jen dochvilná záležitost, která o to více pak udeří na celou ekonomiku.
The Economist ke stanovení maximálních cen uvádí: Pokud budou ceny omezeny, poptávka po energii zůstane příliš vysoká, což oddálí zásadní přizpůsobení se světu, kde plyn již není tak levný jako před spuštěním války válečným zločincem Putinem. Důkazy o tom už jsou vidět: vyšší ceny znamenaly, že třeba Němci v první polovině letošního roku spotřebovali téměř o 10 % zemního plynu méně než o rok dříve. Pomoc lidem by proto měla být i podle dalších zahraničních médií v cílených úlevách na energetické účty, ale hlavně v pomoci firmám. Časopis si nechal vypracovat analýzu, ze které vyplývá, že kvůli tomu, aby se předešlo dominovému efektu kolapsu elektrárenských společností, by měly být zavedeny dočasné státní úvěrové linky, jako to dělaly banky během finanční krize: náklady mohou být později kompenzovány odvody. Kde na to ale vzít?
A jsme u toho. Windfall tax není nic k odmítnutí. Jde ale o jasně formulovanou a dočasnou daň, o které musí být jasno, že bude pomáhat firmám, lidem a společnosti v dané zemi přestát nesmyslně drahé ceny energií, které se vymkly přirozenému fungování tržního mechanismu. Tak třeba výzkum University College London zjistil, že nadměrné zisky energetických firem mohou být v Británii kolem 30 miliard liber (tedy až 41 miliard dolarů). Takže všem odmítačům podobných řešení a škarohlídům má být jasné to, že zavedení daně na mimořádné zisky není protisystémovým, antidemokratickým, ani nesmyslným požadavkem. Řada komentátorů dodává, že by bylo šílenstvím činit dlouhodobá rozhodnutí o přepracování energetických systémů uprostřed chaosu. Jde proto nejen o zachování tržního mechanismu i v energetice, což je zásadní pro pobídky k investicím do nových kapacit a inovací v oblasti skladování energie, jako jsou baterie. Jak dodává časopis The Economist, dává větší smysl přesunout větší část energetického systému od spotových cen k dlouhodobým smlouvám, zvláště když levná větrná energie představuje rostoucí podíl výroby. Nalezení nových zdrojů energie - od plynu v Kataru po obnovitelné zdroje - je také nezbytností.
A je tu ještě problém s možným propouštěním lidí kvůli neřešení vysokých cen energií či zdanění vysokých zisků. „Z aktuálních dat Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu lze pro konec roku 2022 a rok 2023 spíše očekávat setrvalou situaci s mírou nezaměstnanosti v ČR pod úrovní tří procent. V současné době je pro trh práce charakteristický nedostatek pracovníků a rostoucí náklady na pracovní sílu, které jsou hnané především tlakem na nárůst mezd s cílem přiblížit k sobě nominální a reálnou mzdu. V EY pracujeme se scénáři vývoje ekonomiky, a především jednotlivých sektorů pro příští měsíce. Lze předpokládat, že u sektorů (a firem), kde: a) lze očekávat utlumení poptávky nebo odkladu spotřeby; b) kde náklady za energie představují vyšší procento z celkových provozních nákladů a c) kde se zároveň nepovede „zkrotit“ rostoucí osobní náklady na udržitelnou hladinu může dojít k existenčním problémům firem, a tedy i k riziku propouštění,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Zdeněk Dušek, partner Business Consulting EY Česká republika.
16. dubna 2025 11:40
Obchodní válka to není. Ekonom pro EZ vysvětlil, jak Trumpova cla zasáhnou Česko
Související

Kde je slibovaná bazuka na Trumpa? Unijní byrokracie na USA nejde s hysterickou odvetou, ale chladným kalkulem

Sociální sítě pod tíhou nevkusu. Umělá inteligence ničí odkaz japonského studia
komentář , Vláda ČR , Daně , státní rozpočet , Energetika , banky , české rafinerie
Aktuálně se děje
včera

Pardubice v druhém finále extraligy vybojovaly vítězství 2:1 a sérii tak srovnaly na 1:1
včera

Trump nevyloučil budoucí konec amerických snah o dosažení míru na Ukrajině
včera

Pellegrini dostal pokutu za loňskou předvolební kampaň
včera

Nečekané svědectví z dovolenkového ráje Čechů. Video ukazuje žraloka u pobřeží
včera

OBRAZEM: Jarní teplé počasí konečně přišlo. Lidé vyrazili do parků a na náplavky
včera

Unikl americký návrh příměří na Ukrajině. Rusové si mnou ruce
včera

Vance neztrácí víru. Naznačil, že jednání o míru na Ukrajině mají progres
včera

Svět si připomíná smrt Ježíše. Nebyl jediným ukřižovaným
včera

Ukrajina a USA udělaly další krok k podepsání nerostné dohody
včera

Trumpův boj s imigrací. Případy, které otřásají důvěrou v princip americké „svobody“
včera

ANO čeká výměna europoslance. Kovařík oznámil, že ve funkci skončí
včera

Baník Ostrava povede kouč Hapal po podepsání nové smlouvy minimálně další dva roky
včera

V Polsku si dejte pozor, radí ministerstvo. Platí nový zákaz, hrozí i zadržení
včera

Americké ultimátum. Do pár dní má být jasno, zda skončí válka na Ukrajině
včera

Z oblohy nepadá jen déšť. Meteorologové upozornili na zajímavý jev
včera

Česko se definitivně zbavilo závislosti na ruské ropě, oznámil Fiala
včera

Další americký útok v Jemenu. Místní úřady hlásí desítky obětí
včera

Víkendové počasí se v duchu léta ponese jen částečně
17. dubna 2025 21:53

Kalifornie se vzbouřila. Trumpa žene k soudu
17. dubna 2025 21:45
První finále extraligy vyhrála Kometa Brno 1:2. Zápas srovnala v závěru, prodloužení rozhodl obránce Holland
Hokejové finále extraligy začalo dramatem – Pardubice sahaly po vítězství, ale Kometa Brno v závěru srovnala a v prodloužení urvala výhru 2:1. Zápas rozhodl po více než dvaceti duelech bez gólu obránce Holland. Série pokračuje v pátek znovu v Pardubicích.
Zdroj: Adam Skála