KOMENTÁŘ | Vláda má v plánu zdanit nečekané zisky. Má na to v demokracii právo?

Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.

A to bez ohledu na to, že úmysl jejího porušení, tak jako třeba v případě zavedení mimořádné daně z nečekaně vysokých zisků, může mít své oprávnění. A zvláště nyní, v časech, kdy se opravdu zdá, jak to popsala už některá tuzemská média, že mechanismy tržní ekonomiky selhávají.

Myslíme si, tak nějak všeobecně, že systémy v naší zemi i přes tu hlasitější, tu méně hlasité výtky, opravdu fungují. I přes naši naštvanost, závist, chamtivost, zjevnou relativizaci fakt a ověřitelných argumentů. Nelze se proto divit, že i z dílny západně orientované současné středo-pravicové vlády vychází takové návrhy, jako ten, který řeší stanovení hodnot takzvaného vnitřního výnosového procenta firem. Někdo může namítnout, proč to má vláda, která zjevně má podporovat byznys jako základní pilíř ekonomiky, vůbec dělat. Odpověď je ale jednoduchá - právě proto, že se to týká velmi citlivého oboru, životně důležitého pro každého z nás. Jde totiž o stanovení kritérií při selhání tržních mechanismů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů v energetice, která určí přiměřenost zisku obnovitelných zdrojů. Není divu. Když si člověk vyhledá informace o tom, jak se změnila ziskovost právě energetických firem, začne opravdu „valit bulvy“.

Tak třeba: Dvě klíčové společnosti skupiny E.ON ČR, firmy EG.D a E.ON Energie, měly loni v součtu zisk po zdanění 6,07 miliardy korun. Zisk obou společností meziročně stoupl zhruba o miliardu. Na růstu se významně podílela firma E.ON Energie, jejíž zisk po zdanění stoupl loni o 56 procent na 2,28 miliardy. Tržby těchto dvou firem vzrostly meziročně v součtu o necelých sedm procent na 73,6 miliardy korun. Anebo: Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. A tak by se dalo pokračovat nejen v energetickém sektoru, ale - upřímně řečeno - v mnoha dalších segmentech.

Není proto divu, že nejen v ČR (a určitě si nejeden z vás, laskavých čtenářů, povzdechne nad tím, že ta diskuse o tomto problému měla přijít dřív) se začíná často vášnivě mluvit o tom, že zatímco energetická krize celosvětově eskaluje na všech úrovních, průmysl tzv. fosilních paliv dosahuje rekordních zisků. Například některá britská média uvedla, že ropné společnosti vykázaly ve druhém čtvrtletí tohoto roku obrovský nárůst zisku oproti stejnému období loňského roku. Navíc i sám generální tajemník OSN Antonio Guterres označil takové zisky za „nemorální“ a vyzval k zavedení neočekávané daně pro ropné společnosti. Časopis The Economist k tématu uvedl, že v důsledku uzavření plynovodu Nord Stream I na dobu, dokud budou uplatněny západní sankce, vzroste tzv. referenční cena plynu o dalších 30 %; v současnosti činí její ekvivalent kolem 400 dolarů za barel ropy. A při dnešních cenách futures kontraktů (tedy objednávek komodit na další období) by se roční výdaje spotřebitelů a firem v celé Evropské unii za elektřinu a plyn mohly zvýšit na ohromujících 1,4 bilionu eur, což je nárůst z 200 miliard eur v posledních letech. A to je jen odhad investiční banky Morgan Stanley.

A tady se dostáváme k tomu, co zaznělo na začátku. Co mají vlastně státy dělat, aby rostoucí ceny energií ustály? Nařizovat firmám, kolik mají mít zisk, zastropovat ceny energií, nebo něco jiného? A mají to dělat individuálně jen na svém území, nebo třeba celoevropsky či dokonce celosvětově? Jistě tušíte problematičnost a komplikovanost každého řešení. Navíc ani již zavedená opatření, jako zastropování cen, si nemůže dovolit kdekdo. Poslední dny v Maďarsku ukazují, že stropování je opravdu jen dochvilná záležitost, která o to více pak udeří na celou ekonomiku.

The Economist ke stanovení maximálních cen uvádí: Pokud budou ceny omezeny, poptávka po energii zůstane příliš vysoká, což oddálí zásadní přizpůsobení se světu, kde plyn již není tak levný jako před spuštěním války válečným zločincem Putinem. Důkazy o tom už jsou vidět: vyšší ceny znamenaly, že třeba Němci v první polovině letošního roku spotřebovali téměř o 10 % zemního plynu méně než o rok dříve. Pomoc lidem by proto měla být i podle dalších zahraničních médií v cílených úlevách na energetické účty, ale hlavně v pomoci firmám. Časopis si nechal vypracovat analýzu, ze které vyplývá, že kvůli tomu, aby se předešlo dominovému efektu kolapsu elektrárenských společností, by měly být zavedeny dočasné státní úvěrové linky, jako to dělaly banky během finanční krize: náklady mohou být později kompenzovány odvody. Kde na to ale vzít?

A jsme u toho. Windfall tax není nic k odmítnutí. Jde ale o jasně formulovanou a dočasnou daň, o které musí být jasno, že bude pomáhat firmám, lidem a společnosti v dané zemi přestát nesmyslně drahé ceny energií, které se vymkly přirozenému fungování tržního mechanismu. Tak třeba výzkum University College London zjistil, že nadměrné zisky energetických firem mohou být v Británii kolem 30 miliard liber (tedy až 41 miliard dolarů). Takže všem odmítačům podobných řešení a škarohlídům má být jasné to, že zavedení daně na mimořádné zisky není protisystémovým, antidemokratickým, ani nesmyslným požadavkem. Řada komentátorů dodává, že by bylo šílenstvím činit dlouhodobá rozhodnutí o přepracování energetických systémů uprostřed chaosu. Jde proto nejen o zachování tržního mechanismu i v energetice, což je zásadní pro pobídky k investicím do nových kapacit a inovací v oblasti skladování energie, jako jsou baterie. Jak dodává časopis The Economist, dává větší smysl přesunout větší část energetického systému od spotových cen k dlouhodobým smlouvám, zvláště když levná větrná energie představuje rostoucí podíl výroby. Nalezení nových zdrojů energie - od plynu v Kataru po obnovitelné zdroje - je také nezbytností.

A je tu ještě problém s možným propouštěním lidí kvůli neřešení vysokých cen energií či zdanění vysokých zisků. „Z aktuálních dat Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu lze pro konec roku 2022 a rok 2023 spíše očekávat setrvalou situaci s mírou nezaměstnanosti v ČR pod úrovní tří procent. V současné době je pro trh práce charakteristický nedostatek pracovníků a rostoucí náklady na pracovní sílu, které jsou hnané především tlakem na nárůst mezd s cílem přiblížit k sobě nominální a reálnou mzdu. V EY pracujeme se scénáři vývoje ekonomiky, a především jednotlivých sektorů pro příští měsíce. Lze předpokládat, že u sektorů (a firem), kde: a) lze očekávat utlumení poptávky nebo odkladu spotřeby; b) kde náklady za energie představují vyšší procento z celkových provozních nákladů a c) kde se zároveň nepovede „zkrotit“ rostoucí osobní náklady na udržitelnou hladinu může dojít k existenčním problémům firem, a tedy i k riziku propouštění,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Zdeněk Dušek, partner Business Consulting EY Česká republika.

Související

Koncentrační tábor Osvětim (německy Auschwitz, polsky Oświęcim) Komentář

85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný

Před 85 lety začal v Auschwitzu (Osvětimi) největší známý útok na samotnou podstatu lidskosti. Mělo to být varování pro všechny budoucí generace. Přesto dnes znovu vidíme, jak snadno lidé zapomínají, opakují chyby a přehlížejí utrpení druhých. Hrůza nezmizela, žije dál; v nových konfliktech, v systematickém ponižování a potlačování menšin, v cynické lhostejnosti mocných i v tichém souhlasu těch, kteří se raději dívají jinam.
Gestapo było pod přímým velením Heinricha Himmlera. Komentář

Od Gestapa k dnešku: Historie zneužité moci, selhání práva a nebezpečí mlčící většiny

Před 92 lety bylo založeno Gestapo – nechvalně proslulý represivní nástroj nacistického režimu, bezprostředně podřízený Adolfu Hitlerovi. Během pouhých dvanácti let své existence si tato organizace vydobyla pověst symbolu teroru, systematického útlaku a bezohledného potírání jakéhokoli odporu. Gestapo se stalo zosobněním strachu, které poznamenalo celou jednu epochu evropských dějin.

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Daně státní rozpočet Energetika banky české rafinerie

Aktuálně se děje

před 47 minutami

Dmitrij Medveděv

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz

Prezident USA Donald Trump se poprvé veřejně vyjádřil k nové dohodě o těžbě nerostných surovin mezi Spojenými státy a Ukrajinou. Podle BBC označil dohodu za kompenzaci za rozsáhlou americkou pomoc Ukrajině během války s Ruskem. „Biden jim předal 350 miliard dolarů,“ řekl Trump a dodal: „Uzavřeli jsme dohodu, díky které získáme teoreticky mnohem víc než těch 350 miliard.“

před 2 hodinami

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Španělsko, ilustrační foto

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě

Masivní výpadek proudu, který v pondělí 28. dubna ochromil Španělsko, Portugalsko a části Francie, vrhl zhruba 55 milionů obyvatel zpět do předelektrického věku. Mobilní sítě zkolabovaly, semafory přestaly fungovat, supermarkety zůstaly ve tmě a přestaly přijímat bezhotovostní platby. Lidé uvízli v podzemí i na dálkových spojích a chaos se rozléval napříč moderní infrastrukturou. Přesto však mnozí našli v krizi okamžiky lidskosti a solidarity.

před 4 hodinami

Důl, ilustrační foto

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách

Spojené státy a Ukrajina uzavřely novou hospodářskou dohodu, která Washingtonu zajistí přístup k ukrajinským vzácným zeminám a dalším klíčovým nerostům výměnou za vytvoření společného investičního fondu na podporu ukrajinského hospodářství a obnovy země. Oznámení o podpisu dohody přišlo po týdnech náročných vyjednávání, která byla v některých fázích dokonce přerušena kvůli sporům mezi oběma stranami.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí

Květen začíná jako každý rok státním svátkem a dnem volna. O to více zajímá lidi předpověď počasí na první den pátého kalendářního měsíce. Letos je více než příznivá, vyplývá z informací od Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Tramvaje

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí

Nejen na obchody mají vliv státní svátky, včetně těch květnových, které jsou již opravdu za rohem. První z volných svátečních dní přijde na řadu již zítra. Zatímco obchody mohou ve čtvrtek fungovat bez omezení, například provoz městské hromadné dopravy v Praze bude omezený. 

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální

Pěkné počasí a volno může podle meteorologů v nadcházejících dnech lákat na vodu. Po zimě, která byla na zásoby sněhu poměrně chudá, jsou ale průtoky v řekách většinou podprůměrné. Přesto se najdou místa, kam je možné na vodu vyrazit. V sobotu například poteče více vody z VD Pastviny na Divoké Orlici. 

včera

včera

včera

včera

Španělsko, ilustrační foto

Blackout ve Španělsku nezpůsobil jen ekonomické škody. Vyžádal si i mrtvé

Nejméně tři lidé zemřeli ve španělské obci Taboadela v důsledku rozsáhlého výpadku proudu, který v pondělí ochromil velkou část Španělska a Portugalska. Podle španělské Civilní gardy, která informaci potvrdila pro BBC, šlo o členy jedné rodiny – manželský pár a jejich dospělého syna. Případ vyvolal značný rozruch, neboť další úmrtí z různých částí země jsou rovněž předmětem šetření.

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

včera

Donald Trump

Projev Trumpa plný lží? Pochvaly si vycucal z prstu, ukázal fact check

Prezident Donald Trump na mítinku v Michiganu oslavil prvních 100 dní svého druhého funkčního období, které podle jeho slov bylo „nejúspěšnějších v dějinách naší země – podle mnoha, mnoha lidí“. Ve svém projevu chválil boj proti nelegální migraci, snahu o návrat pracovních míst do USA a konec „inflační noční můry“. Odborníci z BBC Verify se však rozhodli ověřit jeho hlavní tvrzení – a zjistili, že mnohá z nich neodpovídají skutečnosti.

včera

Čína, ilustrační foto

Čína se Trumpovi směje. Jak na ni ale skutečně dopadá obchodní válka?

Pokud v Číně vyslovíte jméno Donald Trump, na veletrzích a v halách velkoobchodníků se často ozve pobavený smích. Americký prezident a jeho cla ve výši až 145 % v čínských obchodních kruzích pode BBC nevzbudily strach. Naopak, staly se předmětem posměchu na sociálních sítích, kde se virálně šíří memy a videa. Některá z nich zobrazují pomocí umělé inteligence Trumpa, viceprezidenta J. D. Vance a technologického magnáta Elona Muska, jak montují boty a iPhony na montážních linkách.

včera

Kybernetická bezpečnost

Vyměníme soukromí za bezpečí? I bez sběru dat lze čelit kyberhrozbám, není to ale lehké, upozorňuje Půčková

Rozhodnutí Městského soudu v Praze, které zpochybňuje plošné uchovávání provozních a lokalizačních dat, vyvolalo debatu o rovnováze mezi ochranou soukromí a bezpečností. Expertka na kyberkriminalitu a vyšetřovatelka Eliška Půčková pro EuroZprávy.cz upozornila, že bez plošného sběru dat lze kyberhrozby odhalit, ale za cenu vyšších nároků na preciznost a právní jistotu.

včera

Svět na prahu nové války: Jaderné mocnosti zaútočí do 36 hodin, tvrdí zpravodajci

Napětí mezi Indií a Pákistánem, dvěma jadernými mocnostmi Jižní Asie, se během posledních hodin dramaticky vystupňovalo poté, co pákistánský ministr informací Attaullah Tarar v noci na středu oznámil, že jeho země má „důvěryhodné zpravodajské informace“ o plánované indické vojenské akci v nejbližších 24 až 36 hodinách. Podle něj se Indie chystá zahájit útok, přičemž bližší detaily nesdělil.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy