KOMENTÁŘ | Vláda má v plánu zdanit nečekané zisky. Má na to v demokracii právo?

Má nebo nemá nějaká autorita, a řekněme rovnou, že vláda, rozhodovat o tom, co je ještě přiměřený zisk pro firmy? Říkáte si, jasně, proč mají banky, rafinérie nebo energetické společnosti „odírat“ chudáky spotřebitele, když se vlastně k těm ziskům dostaly tak nějak bez přiložení ruky „k dílu“. A máte možná pravdu. Jak se ale říká, čert je skryt nejen v detailu. Tak je mnohem nebezpečnější záležitost skryta „za rohem“, je pro mnohé z nás neviditelná. A zvláště, když jde o tak citlivé sektory, jako energetika, bankovnictví nebo potravinářství. I když si totiž myslíme, že dokážeme uhlídat všemožná zákoutí totalitářů, extrémistů a ultra nacionálních populistů, kteří touží uchopit moc a pak tu po „putinovsku“ vládnout, platí, že demokracie není opravdu tak silná, aby vždy dokázala ustát všemožné i nemožné útoky na ní.

A to bez ohledu na to, že úmysl jejího porušení, tak jako třeba v případě zavedení mimořádné daně z nečekaně vysokých zisků, může mít své oprávnění. A zvláště nyní, v časech, kdy se opravdu zdá, jak to popsala už některá tuzemská média, že mechanismy tržní ekonomiky selhávají.

Myslíme si, tak nějak všeobecně, že systémy v naší zemi i přes tu hlasitější, tu méně hlasité výtky, opravdu fungují. I přes naši naštvanost, závist, chamtivost, zjevnou relativizaci fakt a ověřitelných argumentů. Nelze se proto divit, že i z dílny západně orientované současné středo-pravicové vlády vychází takové návrhy, jako ten, který řeší stanovení hodnot takzvaného vnitřního výnosového procenta firem. Někdo může namítnout, proč to má vláda, která zjevně má podporovat byznys jako základní pilíř ekonomiky, vůbec dělat. Odpověď je ale jednoduchá - právě proto, že se to týká velmi citlivého oboru, životně důležitého pro každého z nás. Jde totiž o stanovení kritérií při selhání tržních mechanismů pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů v energetice, která určí přiměřenost zisku obnovitelných zdrojů. Není divu. Když si člověk vyhledá informace o tom, jak se změnila ziskovost právě energetických firem, začne opravdu „valit bulvy“.

Tak třeba: Dvě klíčové společnosti skupiny E.ON ČR, firmy EG.D a E.ON Energie, měly loni v součtu zisk po zdanění 6,07 miliardy korun. Zisk obou společností meziročně stoupl zhruba o miliardu. Na růstu se významně podílela firma E.ON Energie, jejíž zisk po zdanění stoupl loni o 56 procent na 2,28 miliardy. Tržby těchto dvou firem vzrostly meziročně v součtu o necelých sedm procent na 73,6 miliardy korun. Anebo: Energetická skupina ČEZ měla za první pololetí čistý zisk 33,6 miliardy korun, meziročně o 32 miliard korun vyšší. Provozní výnosy vzrostly o 21 procent na 130,5 miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) stoupl meziročně o 27,7 miliardy Kč na 59,3 miliardy Kč a podle skupiny byl ovlivněn mimo jiné enormním růstem cen komodit na velkoobchodních trzích. A tak by se dalo pokračovat nejen v energetickém sektoru, ale - upřímně řečeno - v mnoha dalších segmentech.

Není proto divu, že nejen v ČR (a určitě si nejeden z vás, laskavých čtenářů, povzdechne nad tím, že ta diskuse o tomto problému měla přijít dřív) se začíná často vášnivě mluvit o tom, že zatímco energetická krize celosvětově eskaluje na všech úrovních, průmysl tzv. fosilních paliv dosahuje rekordních zisků. Například některá britská média uvedla, že ropné společnosti vykázaly ve druhém čtvrtletí tohoto roku obrovský nárůst zisku oproti stejnému období loňského roku. Navíc i sám generální tajemník OSN Antonio Guterres označil takové zisky za „nemorální“ a vyzval k zavedení neočekávané daně pro ropné společnosti. Časopis The Economist k tématu uvedl, že v důsledku uzavření plynovodu Nord Stream I na dobu, dokud budou uplatněny západní sankce, vzroste tzv. referenční cena plynu o dalších 30 %; v současnosti činí její ekvivalent kolem 400 dolarů za barel ropy. A při dnešních cenách futures kontraktů (tedy objednávek komodit na další období) by se roční výdaje spotřebitelů a firem v celé Evropské unii za elektřinu a plyn mohly zvýšit na ohromujících 1,4 bilionu eur, což je nárůst z 200 miliard eur v posledních letech. A to je jen odhad investiční banky Morgan Stanley.

A tady se dostáváme k tomu, co zaznělo na začátku. Co mají vlastně státy dělat, aby rostoucí ceny energií ustály? Nařizovat firmám, kolik mají mít zisk, zastropovat ceny energií, nebo něco jiného? A mají to dělat individuálně jen na svém území, nebo třeba celoevropsky či dokonce celosvětově? Jistě tušíte problematičnost a komplikovanost každého řešení. Navíc ani již zavedená opatření, jako zastropování cen, si nemůže dovolit kdekdo. Poslední dny v Maďarsku ukazují, že stropování je opravdu jen dochvilná záležitost, která o to více pak udeří na celou ekonomiku.

The Economist ke stanovení maximálních cen uvádí: Pokud budou ceny omezeny, poptávka po energii zůstane příliš vysoká, což oddálí zásadní přizpůsobení se světu, kde plyn již není tak levný jako před spuštěním války válečným zločincem Putinem. Důkazy o tom už jsou vidět: vyšší ceny znamenaly, že třeba Němci v první polovině letošního roku spotřebovali téměř o 10 % zemního plynu méně než o rok dříve. Pomoc lidem by proto měla být i podle dalších zahraničních médií v cílených úlevách na energetické účty, ale hlavně v pomoci firmám. Časopis si nechal vypracovat analýzu, ze které vyplývá, že kvůli tomu, aby se předešlo dominovému efektu kolapsu elektrárenských společností, by měly být zavedeny dočasné státní úvěrové linky, jako to dělaly banky během finanční krize: náklady mohou být později kompenzovány odvody. Kde na to ale vzít?

A jsme u toho. Windfall tax není nic k odmítnutí. Jde ale o jasně formulovanou a dočasnou daň, o které musí být jasno, že bude pomáhat firmám, lidem a společnosti v dané zemi přestát nesmyslně drahé ceny energií, které se vymkly přirozenému fungování tržního mechanismu. Tak třeba výzkum University College London zjistil, že nadměrné zisky energetických firem mohou být v Británii kolem 30 miliard liber (tedy až 41 miliard dolarů). Takže všem odmítačům podobných řešení a škarohlídům má být jasné to, že zavedení daně na mimořádné zisky není protisystémovým, antidemokratickým, ani nesmyslným požadavkem. Řada komentátorů dodává, že by bylo šílenstvím činit dlouhodobá rozhodnutí o přepracování energetických systémů uprostřed chaosu. Jde proto nejen o zachování tržního mechanismu i v energetice, což je zásadní pro pobídky k investicím do nových kapacit a inovací v oblasti skladování energie, jako jsou baterie. Jak dodává časopis The Economist, dává větší smysl přesunout větší část energetického systému od spotových cen k dlouhodobým smlouvám, zvláště když levná větrná energie představuje rostoucí podíl výroby. Nalezení nových zdrojů energie - od plynu v Kataru po obnovitelné zdroje - je také nezbytností.

A je tu ještě problém s možným propouštěním lidí kvůli neřešení vysokých cen energií či zdanění vysokých zisků. „Z aktuálních dat Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu lze pro konec roku 2022 a rok 2023 spíše očekávat setrvalou situaci s mírou nezaměstnanosti v ČR pod úrovní tří procent. V současné době je pro trh práce charakteristický nedostatek pracovníků a rostoucí náklady na pracovní sílu, které jsou hnané především tlakem na nárůst mezd s cílem přiblížit k sobě nominální a reálnou mzdu. V EY pracujeme se scénáři vývoje ekonomiky, a především jednotlivých sektorů pro příští měsíce. Lze předpokládat, že u sektorů (a firem), kde: a) lze očekávat utlumení poptávky nebo odkladu spotřeby; b) kde náklady za energie představují vyšší procento z celkových provozních nákladů a c) kde se zároveň nepovede „zkrotit“ rostoucí osobní náklady na udržitelnou hladinu může dojít k existenčním problémům firem, a tedy i k riziku propouštění,“ řekl serveru EuroZprávy.cz Zdeněk Dušek, partner Business Consulting EY Česká republika.

Související

Severokorejší vojáci v ruském výcvikovém táboře. Komentář

Válka na Ukrajině se může změnit. Severokorejci mohou bojiště přiblížit dobám druhé světové

Nasazení severokorejských elitních jednotek do války na Ukrajině vyvolává vážné obavy. Speciální síly Storm Corps, známé svou brutalitou a extrémním výcvikem, mohou konflikt přetavit v krvavou přetahovanou, připomínající hrůzy z druhé světové války. Jejich přítomnost bude eskalovat násilí na frontě a přinese další utrpení, které v moderním civilizovaném světě nemá místo. 

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Daně státní rozpočet Energetika banky české rafinerie

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Severní Korea (KLDR)

Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků

Přibližně 1100 severokorejských vojáků přišlo o život nebo utrpělo zranění při bojích proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti. V pondělí to uvedl Sbor náčelníků štábů jihokorejské armády. Uvedl to server Meduza.

před 2 hodinami

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy