ROZHOVOR | Erdogan a Putin nejsou přátelé, snaží se přežít. Vztah Turecka s Ruskem může být užitečný, říká politolog Bacik

Jak byste popsal dnešní zahraniční politiku Turecka? Může být považováno za velmoc v ohledech mezinárodních vztahů?

Víme, co v mezinárodních vztazích pojem velmoc znamená. Turecko jí rozhodně není. Spíše na něj sedí popis regionální nebo střední moci. Turecký vliv ale nicméně roste především kvůli uprchlické krizi nebo občanské válce v Sýrii.

Problém jeho zahraniční politiky spočívá v ekonomické slabosti. Turecko je ve vážné ekonomické krizi, ta hodně limituje jeho schopnosti v zahraničí. Také to omezuje jeho politiku vůči zemím jako je Rusko. Když uvážím tato fakta, tak je Turecko v zahraniční politice silně pragmatický stát. Tento pragmatismus ale nevychází ze zájmu země, jde především o přežití Edrogana. Nemá smysl příliš popisovat principy turecké zahraniční politiky, jelikož je z velké části tvořená Erdoganovou silnou potřebou finanční pomoci ze zahraničí.

Proč hraje Turecko tak důležitou roli při vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou? Je podle vás v tomto úspěšné?

Myslím si, že je to dané především geografií. Dohody, jako například ta o exportu ukrajinského obilí, přirozeně vyžadovaly přítomnost Turecka jako klíčového hráče, určeného na základě transportních cest. Musíme si však počkat, jestli může být Turecko opravdu klíčovým hráčem při válce na Ukrajině obecně. Všichni víme, že tady jsou jiné vlivné země, jako například Spojené království nebo USA. Turecká role může být významná v tom, že je pro Západ důležité mít k dispozici země, které mají s Putinem „dobrý“ vztah.

Turecko se za posledních deset let změnilo v hybridní stát. Jako takový stát je součástí NATO, ale také má silnou tendenci ke spolupráci s Ruskem. Ironicky je to nyní užitečné. Je jasné, že Rusko nevidí Turecko ve stejném světle jako například Estonsko nebo Českou republiku. Dlouhodobě Turecko velice dobře zpracovává své možnosti.

Není to jednoduchá krize. Rusko napadá nezávislou zemi a zabíjí civilisty. Průběh invaze tedy nedovolí Turecku balancovat mezi NATO a Moskvou příliš dlouho. Existuje také riziko, že Turecko bude označeno jako proruské.

Co si myslíte o vztazích mezi Putinem a Erdoganem? Daly by se popsat jako přátelské nebo spojenecké?

Lidé jako tito dva nemají pravé přátele. Jsou to egocentričtí lídři vedeni svým egem a zájmy. Za zmínku stojí, že ještě před pár lety si Turecko a Rusko vzájemně sestřelily stíhačky. Takže jsem si jistý, že jsou oba k tomu druhému skeptičtí. Problém je, že se oba vidí jako historičtí lídři s nějakou misí. Jejich vnitřní představy je nutí k chování na historické úrovni.

Mohu to dobře vysvětlit na Weberově charismatu. Jako typičtí charismatičtí lídři jsou vězni svého ega. Oba zároveň selhali v transformaci své země na moderní, demokratickou a technicky vyspělou. Vládnou už po dekády. Rusko ani Turecko nejsou demokratické, a ani nemají silnou ekonomiku s více světovými značkami. Takže Erdogan i Putin zahodili všechny ty dekády, které jim jejich země daly k dispozici.

Má Erdogan dostatečný vliv na Putina, aby ho dokázal přesvědčit k ukončení války na Ukrajině?

Za normálních okolností ne. Pokud ale bude cena války na Ukrajině příliš vysoká, Putin může svého tureckého protějška využít k vlastním politickým manévrům. Stejně tak někteří západní lídři, jako například francouzský prezident Macron, mohou sehrát důležitou roli. Toto jsou ale především spekulace založené na představě, že má Putin ve své hlavě nějaké únikové plány. V této chvíli si ale nemyslím, že existuje lídr, který by dokázal Putina přesvědčit k ukončení války. Jediná dynamická cesta k jeho zastavení vede přes vojenské zastrašování. Musíme být realističtí a říct si, že jde o systematickou krizi, ve které má poslední slovo moc. Sázky jsou příliš vysoké. Mnozí o tom nejsou přesvědčeni, ale válka na Ukrajině určí povahu a budoucnost Evropské unie. Ten, kdo tuto válku prohraje, bude čelit existenční krizi.

Pokud teoreticky vznikne konflikt mezi NATO a Ruskem, ke komu by se Turecko přidalo?

Je to velice náročná otázka, ale předpokládám, že při konfliktu takového rozsahu se Turecko přidá k NATO. Rusko je proti celé alianci příliš slabé. V konfliktu mezi Ruskem a NATO by jakýkoli racionální aktér byl na straně NATO. Stejně tak Turecko. Kromě toho by takový konflikt nedal Turkům žádnou možnost zůstat neutrální. Taková pozice by totiž zemi izolovala. Jediná možnost, která by dopadla jinak, je založená na turecké domácí politice. Pokud Erdogan dojde do bodu, kdy jeho jediná možnost k přežití bude opustit západ a spojit se s Ruskem, tak Turecko rozhodně NATO nepodpoří. Myslím si však, že ještě v takové situaci nejsme.