ROZHOVOR | Za propuštěním Hlůškové jsou stovky hodin vyjednávání. Šlo o velmi náročný proces, říká Zdechovský

Europoslanec Tomáš Zdechovský líčí, jak bylo těžké pozvat pákistánskou stranu k jednacímu stolu, aby zahájila rokování o propuštění Terezy Hlůškové, která byla v jižní Asii původně odsouzena za pašování drog k osmi letům a osmi měsícům. Na začátku listopadu ji soud zprostil obžaloby. Češka vyšla na svobodu z vězení v sobotu po vyhotovení písemného rozsudku a místopředseda KDU-ČSL se v jejím případu angažoval. „Za její svobodou se skrývají stovky hodin vyjednávání, schůzek a psaní e-mailů i oficiálních dopisů. Šlo o velmi složitý a náročný proces,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

Kdy se vrátí do vlasti, odmítá přesně prozradit. Europoslanec Tomáš Zdechovský, který se zapojil do propuštění Terezy Hlůškové vězněné původně za pašování drog, se odkazuje na rétoriku pákistánských diplomatů. „Řekli, že se tak stane v co nejkratší době. Více prozradit nemohu, včetně toho, na jaké místo přiletí,“ praví. Česká občanka byla 10. ledna 2018 zadržena bezpečnostními složkami na mezinárodním letišti Allama Iqbal v Láhauru. A 20. března následujícího roku ji soud poslal na osm let a osm měsíců. Pákistánská justice ji letos 1. listopadu kvůli procesnímu pochybení téměř po čtyřech letech zprostila obžaloby. Místopředseda KDU-ČSL Hlůškové pomáhal, i když je její jméno spojené s drogami. „Na odsouzené pohlížím jako na Čechy. Proto vždy usiluji, aby si zbytek trestu mohli odpykat v tuzemských věznicích či byli propuštěni. A do vyjednávání jsem se zapojil, až když se blížilo uplynutí poloviny trestu,“ tvrdí člen delegace Evropského parlamentu, která má na starosti jižní Asii, do jehož regionu Pákistán spadá.

Krizový manažer s okolím Terezy Hlůškové žádný kontakt nenavázal. Nenavštívil ji ani v pákistánském vězení v Láhauru, když v zemi na začátku listopadu pobýval. Chtěl si zachovat odstup a nemíchat do celého případu emoce. Poučil se totiž z případu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří za spolupráci s kurdskou milicí YPG považovanou Tureckem za teroristickou organizaci byli odsouzeni k šesti letům a třem měsícům. „Na jejich propuštění jsem se také s týmem podílel a loni v červenci se podařilo vyjednat jejich svobodu. A paní Všelichová naši pomoc později bagatelizovala, když prohlásila, že se stejně vše schylovalo k jejich propuštění. Obrovsky se mýlila a její postoj mě mrzí. Proto jsem se s prostředím Terezy Hlůškové nechtěl sžívat, abych nezažil zase další zklamání.“ Zdechovský líčí, jak je náročné přivést protější stranu k jednacímu stolu a vyjednat propuštění vězněných krajanů. „Nejklíčovější je získat si důvěru.“ Místopředseda Výboru pro zaměstnanost a sociální věci v bruselském Evropském parlamentu je proti tomu, aby se z Terezy Hlůškové po návratu stala hvězda, která bude vystupovat v komerčních televizích. „Mně osobně se příčí dělat z takových lidí celebritu. I když byla oficiálně slečna Hlůšková zproštěna obžaloby pro procesní pochybení, do určité míry se provinila,“ uzavírá v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.

S JEJÍM OKOLÍ SE NESŽIL, BÁL SE DALŠÍHO ZKLAMÁNÍ

Pane europoslanče Zdechovský, často se podílíte na pomoci českým občanů, kteří se v zahraničí ocitnou za trestnou činnost ve vězení. Kterak je ale možné, že Tereza Hlůšková, jež kvůli pašování devíti kilogramů heroinu měla v pákistánském Láhauru strávit osm let a osm měsíců, byla propuštěna po procesní chybě, a to téměř po čtyřech letech? Jen připomenu, že slečnu Hlůškovou tamní bezpečnostní složky zadržely 10. ledna 2018 na mezinárodním letišti Allama Iqbal v Láhauru.

Nechci být konkrétní, ale mohu prohlásit, že za její svobodou se skrývají stovky hodin vyjednávání, schůzek a psaní e-mailů i oficiálních dopisů. Šlo o velmi složitý a náročný proces. Je naprosto scestné se domnívat, že za propuštěním slečny Hlůškové stojím jen já. Jedná se o perfektní týmovou spolupráci.

Jak moc jste se tedy angažoval v propuštění Češky z pákistánského žaláře?

Omezím se pouze na všeobecnou rétoriku, jistě pochopíte, že nemohu být konkrétní. Intenzivně jsem do jednání vstoupil letos v červnu, kdy pákistánští diplomaté přijeli na návštěvu do Bruselu. Od té doby se jednání začala posouvat určitým směrem. Hodně také pomohlo, že v Evropském parlamentu jsem členem delegace, která má na starosti spolupráci se zeměmi jižní Asie, kam Pákistán spadá. A tak jsem pro vyjednávání byl kompetentní. Celý případ jel po dalších liniích, které nemohu pochopitelně zmiňovat. Kdykoli se ale jednání zasekla, uvízla na mrtvém bodě, využil jsem svých diplomatických kontaktů a zprostředkovával jsem další informace. Proto jsme kauzu nenechali usnout.

Kdy přiletí do České republiky?

Budu pouze citovat tamní diplomaty, kteří řekli, že v co nejkratší době. Více prozradit nemohu, včetně toho, na jaké místo přiletí.

Jste známým politikem, europoslancem i místopředsedou KDU-ČSL. Neměl jste obavy, že byste si případem Terezy Hlůškové mohl zkomplikovat kariéru? Přece jenom Češi jsou na pašování drog alergičtí a považují jej za větší zločin, než například terorismus, který je pro náš národ dosti abstraktní. Neříkal jste si někdy, že vaši kritici mohou říci, že hrozbu drog neberete tolik vážně, když jste se rozhodl pomoci?

V první řadě musím zdůraznit, že se snažím pomoci každému českému občanovi. A skutečnost, že našim lidem pomáhám, neznamená, že bych verdikty tamních soudů rozporoval, anebo jejich trestnou činnost bagatelizoval. To v žádném případě. Na odsouzené pohlížím jako na Čechy a i přes jejich trest jim z cestovního pasu česká národnost nezmizí. Proto vždy usiluji, aby si zbytek trestu mohli odpykat v tuzemských věznicích, kde jsou přece jenom podmínky mnohem lepší než v žalářích mimo Evropskou unii. Anebo aby po určité době byli propuštěni. A tak se opravdu důrazně vymezuji proti tvrzení, že bych snad schvaloval drogy, když jsem se zapojil do případu slečny Hlůškové. Znovu opakuji, pohlížel jsem na ni jen jako na českou občanku. A do vyjednávání jsem se zapojil, až když se blížilo uplynutí poloviny trestu. Sama dobře ví, jak chybovala, protože tvrdé drogy představují závažný delikt. Jsem ale křesťan a dávám lidem druhou šanci. Jak s ní naloží, je jen na nich.

Na začátku listopadu jste byl s delegací Evropského parlamentu pro jižní Asii v Pákistánu. Když tamní soud 1. listopadu v Láhauru podle oficiálního sdělení zprostil Terezu Hlůškovou obžaloby, pobýval jste od druhého listopadu v zemi. Navštívil jste ji osobně, byl jste v kontaktu s její rodinou, anebo právním zástupcem Saifem ul Malúkem? Přece jenom od zproštění do vyhotovení písemného rozsudku soudku uběhly téměř tři týdny, a tak se prostor k návštěvě nabízel.

Za Terezou Hlůškovou jsem se nebyl podívat, nebyl jsem s ní ani s její rodinou v kontaktu a totéž platí i o jejím zástupci a vysvětlím proč. Chtěl jsem si zachovat odstup a nemíchat do celého případu emoce. Poučil jsem se totiž z případu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase, kteří za spolupráci s kurdskou milicí YPG považovanou Tureckem za teroristickou organizaci byli v roce 2017 odsouzeni k šesti letům a třem měsícům. Na jejich propuštění jsem se také s týmem podílel a loni v červenci se podařilo vyjednat jejich svobodu. A paní Všelichová naši pomoc později bagatelizovala, když prohlásila, že se stejně vše schylovalo k jejich propuštění. Z její rétoriky, když to řeknu diplomaticky, jsem byl velmi dlouho smutný. Při vší úctě k paní Všelichové si neumí vůbec představit, jak jsou jednání o propuštění náročná. Dodnes mě její výrok mrzí i bolí. Proto jsem se s prostředím Terezy Hlůškové nechtěl sžívat, abych nezažil zase další zklamání.

VŠEM KRAJANŮM NEJDE ZAJISTIT SVOBODU ČI PŘEVOZ

S kým jste o Češce v Pákistánu jednal?

Zejména s diplomaty, tedy ministrem zahraničních věcí, šéfem parlamentu a odborníky na právo.

Zmínil jste, že vyjednávání o propuštění Čechů z vězení je zvláště v zemích mimo Evropskou velmi náročné. Můžete přiblížit, jak takové rokování s protistranou vypadá?

Jde o nesmírně náročný a vyčerpávající proces. Musíme si uvědomit, že země jako Pákistán mají zcela odlišnou kulturu než my Evropané, což není žádná kritika, ale prosté konstatování. Jen domluvit úvodní schůzku s představiteli státu je téměř nadlidský úkol. Předchází mu stohy korespondence. Pak s protějšky následují obědy, večeře, kde musíte získat jejich důvěry, ta je nejklíčovější. Pokud ji získáte, nemáte ještě stoprocentně vyhráno. Musíte mít na paměti, že se případ může zaseknout. Je nutné neustále udržovat kontakty s diplomaty, bez nichž je nemožné cokoli dokázat, anebo s kauzou pohnout. Obyčejný člověk si nedokáže a ani nemůže představit, co se za vyjednávacím procesem ukrývá. Jedná se o stovky a stovky hodin mravenčí práce a vy musíte zůstat trpěliví, i když se právě nedaří.

Kolik Čechů v současnosti pyká za drogovou činnost v zahraničních věznicích?

Přesnou statistiku u sebe nyní nemám, ale jedná se o desítky odsouzených. A bohužel musím říci, že ne všude se vyjednávání se daří. Někde to prostě uvízlo a protistrana odmítá změnit názor a je neoblomná.

Můžete být konkrétní, kde se nedaří Čechy zachránit?

Téměř se vůbec neví, že náš krajan byl v jihovýchodní Asii odsouzený za drogy. Jeho rodina se na mě obrátila s prosbou o pomoc. S týmem jsme udělali maximum, ale protistrana odmítla ve vyjednávání pokračovat. Tamní úřady trvají na dodržení verdiktu vyřčeného justicí. Bylo mně strašně, když jsem rodině odsouzeného musel říci, že zatím není žádná naděje na úspěch. Všem krajanům zkrátka nelze vyjednat propuštění či převoz do tuzemského vězení. Ono se ale nemusí jednat jen o drogy či závažný delikt, abyste zjistili, že diplomatická cesta není vždy snadná. Jako příklad mohu uvést válečného zpravodaje novináře Radana Šprongla. V roce 2017, 24. května, byl v Thajsku zadržen, když mu celníci na letišti v zavazadlu objevili balistickou, tedy neprůstřelnou vestu s helmou. Novinář cestoval z Mosulu a chtěl si v Thajsku odpočinout, zrekreovat se. Neměl však na vestu s helmou v deklaraci, kterou tamní úřady od roku 1987 vyžadují. Špronglovi hrozilo pět let vězení. Nejednalo se tedy o drogy, ale přesto bylo rokování, v němž jsem rovněž figuroval, nesmírně náročné. Po měsíci se žurnalistu podařilo osvobodit.

Vrátil bych se k případu Terezy Hlůškové. Pro CNN Prima News jste v sobotu prohlásil, že se ukrývá na bezpečném místě, protože patřila ke korunním svědkům vystupujícím proti pákistánské drogové mafii. Podle tajných služeb je v ohrožení. Hrozí ji nebezpečí i po návratu do vlasti?

Nemyslím si. Pokud by ale chtěla pokračovat v cestování do zahraničí, musí být ostražitá. Svůj druhý život už má plně v moci a je opravdu jen na ní, jak s ním naloží. Nebudu ji říkat, co má dělat. Je to dospělá žena, která moc dobře ví, čím si prošla.

Zejména bulvární a společenské weby líčily, jak byla v tamním vězení za hvězdu a jak s ní bylo skvěle zacházeno. Jaké podmínky tedy panují v tamních žalářích?

Musím se stejně jako vy pozastavit nad tím, jak některá média vykreslovala její snadný život za mřížemi. Je zapotřebí říci, že v pákistánských vězeních panuje tvrdý režim, jemuž se Evropané vlastně za celou dobu trestu nedokáží přizpůsobit. Dostávají zcela odlišnou stravu, ocitnou se v nesmírně náročném klimatu, hygiena je nedostatečná, denně se musejí vyrovnávat s jinou společenskou kulturou o jazykové bariéře už ani nemluvím. Představa, že by tam každý uměl perfektně anglicky, je humorná.

NEMĚLA BY SE PO NÁVRATU STÁT CELEBRITOU ČI VZOREM

Nemáte obavy, že se z Terezy Hlůškové může stát po návratu do České republiky hvězda? Některé komerční televize ji například mohou nabídnout účinkování v jejich vysílání. A tak třeba můžeme sledovat pořady jako Vaříme s Terezou či Cestujeme s Terezou, anebo budeme číst o jejím osudu napsanou knihu. Jak takovému počínání zabránit?

Pokud se nějaká televizní společnost rozhodne udělat z ní celebritu, tak nezmůžeme nic. Mně osobně se příčí dělat z takových lidí celebritu. I když byla oficiálně slečna Hlůšková zproštěna obžaloby pro procesní pochybení, do určité míry se provinila. Neměla by být vzorem pro společnost, stejně jako pravomocně odsouzený dvojnásobný vrah Jiří Kajínek, který v roce 2017 dostal od prezidenta Miloše Zemana milost. Jestli z ní někdo bude chtít udělat star, pak s tím nebudu souhlasit.

Kdy jste se vůbec dozvěděl, že soud vyhotovil písemné odůvodnění rozsudku a bude propuštěna?

Jelikož jsem měl určité signály, tak jsem moc dobře věděl, že uplynulý pátek ještě stráví za mřížemi. V pátek totiž v Pákistánu ve státní správě nikdo nepracuje. Ale sobota je tam pracovním dnem, a tak mně bylo jasné, že v tento den vyjde na svobodu.

V médiích už probleskly zprávy, že slečna Hlůšková může žádat o odškodnění, když oficiálně byla zproštěna pro procesní pochybení. Pomůžete jí v této kauze?

Nikoli. Až slečna Tereza Hlůšková přistane ve vlasti, tím pro mě její případ definitivně skončí. Co bude dělat dále, je jen na ní.

Nehrozí, že po čtyřech letech strávených v tamním vězení může konvertovat k islámské víře?

Nedovedu predikovat, jak se zachová, protože ji vůbec neznám. Jedině, co o ní vím je, že snad měla v okolí Velehradu v okrese Uherské Hradiště chodit do školy. To je vše.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Tereza H. zadržená v Pákistánu diplomacie Pákistán

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy