Rapidní změny počasí nechávají Evropu chladnou. Státy své klimatické plány nedodaly

Členské země EU měly podle právních předpisů povinnost předložit své národní energetické a klimatické plány do roku 2030 (NECP) do 30. června. Tyto plány jsou klíčové pro hodnocení toho, zda Unie dosahuje svých klimatických cílů.

Navzdory tomuto termínu "jsme obdrželi pouze čtyři plány," uvedl v pondělí mluvčí EK. Včas je doručily pouze Nizozemsko, Švédsko, Finsko a Dánsko, které společně představují osm procent emisí v rámci bloku.

"Komise důrazně vyzývá všechny ostatní členské státy, aby své plány předložily co nejdříve," uvedl mluvčí a dodal, že zaslání plánů do Bruselu je "zákonnou povinností" zemí EU.

EK však neplánuje okamžitě podniknout právní kroky proti těmto zemím u Soudního dvora EU za porušení nařízení o řízení energetické unie a opatření v oblasti klimatu.

Jako první krok plánuje EK tuto otázku naléhavě projednat na neformálních setkáních ministrů životního prostředí a energetiky, která se uskuteční tento měsíc.

Úplný přehled klimatických plánů je pro Komisi klíčový, aby mohla posoudit, zda je EU na dobré cestě k dosažení svých klimatických cílů, a aby poskytla podnikům větší jistotu v oblasti investic.

I technická jednání, která probíhala v sídle Konvence OSN o klimatu v Bonnu, skončila koncem června bez dosažení významného pokroku. Podle serveru CNN to uvedl výkonný tajemník Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu Simon Stiell. Konstatoval, že před listopadovým klimatickým summitem COP29 v Baku zůstává mnoho nevyřešených problémů.

Setkání v Bonnu, která jsou považována za klíčová pro pokrok v klimatické agendě, nepřinesla očekávané výsledky. Stiell poznamenal, že téma přechodu od fosilních paliv, projednávané v prosinci loňského roku v Dubaji, vyvolalo mnoho napětí a nedůvěry a na těchto jednáních nebylo řešeno.

Hlavní téma financování klimatických opatření se také nepodařilo vyřešit. Státy se neshodly na tom, jak by bohaté země měly financovat čistou energii a opatření na přizpůsobení se změně klimatu v rozvojových zemích.

Stávajícího cíle, tedy 100 miliard dolarů ročně na financování opatření v oblasti změny klimatu, má být dosažen do roku 2025 a nový cíl má být dohodnut na COP29 v Ázerbájdžánu.

Delegáti v Bonnu nedospěli ke shodě ohledně částky, kdo by měl platit a kdo přijímat, ani jakou formu by měly peníze mít. Stiell zdůraznil, že delegáti budou muset předložit "jasné možnosti a věcný rámec návrhu rozhodnutí", aby vlády mohly uzavřít dohodu v listopadu v Baku.

Úspěch na COP29 podle Stiella závisí na ochotě vážně se zaměřit na překonávání rozdílů a nespoléhat se na politické řešení na poslední chvíli.

"Čeká nás velmi strmý kopec, pokud chceme dosáhnout ambiciózních výsledků," řekl Stiell, když komentoval výsledky konference v Bonnu. Uvedl, že i subjekty mimo proces OSN o klimatu by mohly přispět k dosažení konsensu a pokroku ve sporných bodech. Apeloval na lídry zemí G7, aby k problematice přistoupili aktivně, protože "nyní není čas na usínání na vavřínech".

Odhaduje se, že rozvojové země, s výjimkou Číny, budou do roku 2030 potřebovat více než dva biliony dolarů ročně, aby se vyrovnaly se změnou klimatu.

Některé bohaté země chtějí, aby za klimatické iniciativy platily i silné rozvíjející se trhy, jako je Čína, zatímco rozvojové státy prosazují, aby další peněžní závazky obsahovaly více grantů a méně půjček.