Rozhovor | Ukázalo se, že komunální volby nejsou referendem o vládě. Energetická krize společnost nemobilizovala, říká politolog

Hlasy v komunálních volbách a prvním kole senátních voleb jsou sečteny. Co do absolutního počtu hlasů vyhrálo hnutí ANO, ale jak vysvětlil politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci, tento počet nic neznamená. „Čísla to jsou irelevantní a zkreslující. Technicky tak nejsme schopni ani spočítat, kolik měla každá strana voličů. Můžeme udělat jen statistický a pro mnoho stran velmi nepřesný odhad,“ vysvětlil politolog, který se právě tímto výzkumem ve svém oboru zabývá. V nejsledovanější Praze se poprvé v historii dostalo do zastupitelstva SPD. „V kontextu voleb, kdy se SPD poprvé dostala do pražského zastupitelstva, je možné jej prezentovat jako vítězství, což již Tomio Okamura dělá. SPD navýšila procentuální zisky i v jiných městech, ale právě díky tomu, že protestní volič neměl alternativu,“ dodal Lysek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Lídři ANO a SPD hovořili o komunálních volbách jako o vysvědčení vlády či referendu o současné vládě. Na základě výsledků sice můžeme vidět procentní převahu hnutí ANO, nicméně dle počtu mandátů je strany koalice SPOLU a PirSTAN vysoce překonávají. Jak tedy hodnotíte procentuální neúspěch stran vládní koalice, ale co do mandátů tak zase její ohromný úspěch?

Rozhodně se ukázalo, že komunální volby nejsou referendem o vládě. To ukazují nejenom výsledky voleb, kdy vládní strany v celé řadě měst uspěly, ale i to, že volební účast se dramaticky neliší od volební účasti v poklidném roce 2018, dokonce je o dle předběžných výsledků o procento nižší. To nenaznačuje, že by energetická krize, ruská agrese na Ukrajině či inflace mobilizovala nespokojený segment české společnosti. Ano, v Praze ANO i SPD relativně získala, ale na úkor již zmizelých stran KSČM a ČSSD.

Hlavně na KSČM se dnes zcela zapomíná. Jedná se o malý voličský přesun, ale v kontextu voleb, kdy se SPD poprvé dostala do pražského zastupitelstva, je možné jej prezentovat jako vítězství, což již Tomio Okamura dělá. SPD navýšila procentuální zisky i v jiných městech, ale právě díky tomu, že protestní volič neměl alternativu. Navíc v těchto městech již nekandidovaly další obskurní strany, jako tomu bylo v dobách uprchlické krize. 

Celkové výsledky lze interpretovat různě. Podíly hlasů jsou zkreslené, protože zatímco ANO kandidovalo samostatně, vládní strany byly v několika koalicích. Na ČT24 pak běží výsledky pro kandidátní listiny SPOLU, ODS+KDU-ČSL, ODS+TOP09, TOP09+ODS a nezávislí a podobné formální kandidátní listiny. Tyto statistiky nejsou logicky relevantní.

Na druhou stranu počty získaných mandátů zase zkreslují malé obce, v této statistice vede tradičně KDU-ČSL a STAN. Z tohoto důvodu nemůžeme technicky spočítat vítěze voleb. To bude ten, kdo se za něj prohlásí a koho veřejnost sama subjektivně bude chápat jako vítěze. Velkou roli zde mají i média a různí komentátoři. Korektní politolog ale nemůže říci jinak než že vítěze nelze objektivně určit. 

Jak hodnotíte výsledky voleb v Praze? Čeká Pražany zásadní změna? Podle aktuálních výsledků to na druhé funkční období pro dosavadního primátora Zdeňka Hřiba nevypadá.

V Praze se jedná o očekávatelný výsledek, kterým ale pár týdnů před volbami trochu zamíchal kandidát na primátora pan Svoboda. SPOLU by při podařené kampani mohla mít daleko více hlasů. Nestalo se tak. Jak SPOLU, tak Piráti v Praze soupeří s lokálním fenoménem panem Čižinským a hnutím Praha Sobě.

Bez něj by drtivě porazili ANO a ANO by nemělo jedinou šanci mluvit o nějakém úspěchu. Jiná věc je koaliční vyjednávání, tam to bude složité, protože pan Hřib se nezdá být konsenzuálním politikem, ale třeba se pletu. Praha je technicky kraj, má velký byrokratický aparát, se spoustou inovativních návrhů přicházejí i úředníci nebo různé přidružené instituty a agentury.

Nečekám nějaké velké změny, i ODS se bude muset přizpůsobit tomu, že obyvatelé budou chtít moderní metropoli konkurující Vídní, Berlínu, Mnichovu, ne postkomunistický skansen.

Na čem je založená velká převaha KDÚ-ČSL na východě území?

Jednoduše na religiozitě a historických vazbách, rodinné tradici, kdy členství v KDU-ČSL se tzv. dědí. 

Mohl byste nějak stručně vysvětlit, jak přesně funguje toto sčítání hlasů u komunálních voleb? Jak vidím, ANO má cca 17 milionů hlasů ale jen 1564 mandátů, zatímco křesťanští demokraté se zhruba 2 miliony mají přes 2700 mandátů.

Hlasy nejsou srovnatelné, v každém městě má volič jiný počet hlasů dle velikosti zastupitelstva. Čísla to jsou irelevantní a zkreslující. Technicky tak nejsme schopni ani spočítat, kolik měla každá strana voličů. Můžeme udělat jen statistický a pro mnoho stran velmi nepřesný odhad.

Důvod je ten, že celá řada voličů zakřížkuje kandidátní listinu, ale udělí další křížky ostatním kandidátům, což je současně jak preferenční hlas pro kandidáta, tak ale v prvé řadě hlas pro danou kandidátní listinu jako celek. ČSÚ navíc zveřejňuje údaj o počtu sečtených okrsků, ne hlasů. 

Tyto volby se dlouhodobě vyznačují nízkou účastí. Proč tomu tak je, když právě tyto volby mají potenciál být pro občany nejdůležitější?

Volební účast je nižší ve velkých městech, kde lidé nevnímají komunální politiku jako důležitou. Ve velkých městech není jasný vztah občana a jeho zastupitele, vše je více vzdálené než na malé obci. Větší města jsou logicky více anonymní, a přece jen mají pořád méně pravomocí, než vláda ČR. Proto ta nižší důležitost. 

To samé u senátních – horní komora parlamentu je základem demokratického zřízení, ale přesto nakonec k urnám chodí nízký poměr lidí. 

Opět to pramení z nižší míry pravomocí Senátu. Lidé to vnímají. Na druhou stranu v těchto volbách chodí disproporčně více vzdělaných voličů, proto jsou úspěšní středopravicové strany. To má pak za následek, že politici levicových nebo populistických stran včetně prezidenta Zemana tuto instituci zpochybňují.

A dostáváme se k tomu, že lidé s nižším vzděláním nevidí důvod zde volit. Necítí se být senátory zastupováni. Senát také vznikl později. Zvýšit volební účast se podaří asi jen kvalitním občanským vzděláváním, či institucionální reformou.    

Proč mají senátní volby dvě kola? Nejsou to zbytečné náklady navíc, když už mají svého vítěze po kole prvním? Přece jen volby do PS také mají jen jedno kolo...

Do horních komor se tradičně volí zcela odlišný systém než do dolních komor. Důvod je ten, že má Senát jinou funkci. Jedná se o pojistku demokracie, složení by mělo být stabilnější a dávat nám nějakou kontinuitu, proto obměna jen jedné třetiny. Druhé kolo zajistí, že vyhraje skutečně kandidát s výraznou podporou voličů.

Kdyby bylo jen jedno kolo, může se nám stát, že vyhraje kandidát třeba jen s relativní většinou třeba pět procent hlasů. Osobně se ale kloním pro změnu volebního systému, myslím si, že by český volič mohl zvládnout australský model, či irský. V těchto zemích se jedná o volební systémy zavedené již v 19. století, kdy byla nižší gramotnost obyvatel. 

V Jihlavě se střetli dva hlavní kandidáti do Senátu – Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (ANO). Dosavadní předseda sice první kolo vyhrál, Nagyová ovšem dostala poměrně vysoký počet hlasů. Mluví se o tom, že se chce zvolením do Senátu zbavit zodpovědnosti za Čapí hnízdo a získat imunitu. Může v tom "mít prsty" také pan poslanec Babiš?

Je to možný důvod, nevím. Paní Nagyová (Mayerová) byla aktivní v lokální politice, což je základní kvalifikací pro kandidaturu do Senátu, ale bude to mít těžké. V druhém kole je nižší účast a disproporčně nechodí více lidé s nižším vzděláním, tedy voliči hnutí ANO. Osobně jsem na duel hodně zvědavý, protože vypoví něco o etice české společnosti a toleranci vůči klientelismu a korupci. 

Související

Volby, ilustrační fotografie.

Česko pozve účastnické státy OBSE k pozorování prezidentských voleb

Česko v souladu s politickými závazky pozve mimo jiné další účastnické státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) k pozorování lednových prezidentských voleb. Naposledy OBSE vyslalo omezenou misi do České republiky loni na pozorování sněmovních voleb. Vyplývá to z materiálu ministerstva zahraničí, který minulý týden schválila vláda.

Více souvisejících

Volby rozhovor Jakub Lysek

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 23 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

před 26 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

Aktualizováno před 55 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 56 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 2 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vít Rakušan

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

před 2 hodinami

NATO nevnímá Čínu jako protivníka. Sledujeme ale její rozvoj, tvrdí Stoltenberg

Severoatlantická aliance nevnímá Čínu jako svého protivníka. Tématem dnešního jednání ministrů zahraničí členských zemí aliance ale byl i její ambiciózní vojenský a technologický rozvoj, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg novinářům na závěr dvoudenní schůzky v Bukurešti.

Zdroj: ČTK

Další zprávy