ROZHOVOR | Ukázalo se, že komunální volby nejsou referendem o vládě. Energetická krize společnost nemobilizovala, říká politolog

Hlasy v komunálních volbách a prvním kole senátních voleb jsou sečteny. Co do absolutního počtu hlasů vyhrálo hnutí ANO, ale jak vysvětlil politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci, tento počet nic neznamená. „Čísla to jsou irelevantní a zkreslující. Technicky tak nejsme schopni ani spočítat, kolik měla každá strana voličů. Můžeme udělat jen statistický a pro mnoho stran velmi nepřesný odhad,“ vysvětlil politolog, který se právě tímto výzkumem ve svém oboru zabývá. V nejsledovanější Praze se poprvé v historii dostalo do zastupitelstva SPD. „V kontextu voleb, kdy se SPD poprvé dostala do pražského zastupitelstva, je možné jej prezentovat jako vítězství, což již Tomio Okamura dělá. SPD navýšila procentuální zisky i v jiných městech, ale právě díky tomu, že protestní volič neměl alternativu,“ dodal Lysek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Lídři ANO a SPD hovořili o komunálních volbách jako o vysvědčení vlády či referendu o současné vládě. Na základě výsledků sice můžeme vidět procentní převahu hnutí ANO, nicméně dle počtu mandátů je strany koalice SPOLU a PirSTAN vysoce překonávají. Jak tedy hodnotíte procentuální neúspěch stran vládní koalice, ale co do mandátů tak zase její ohromný úspěch?

Rozhodně se ukázalo, že komunální volby nejsou referendem o vládě. To ukazují nejenom výsledky voleb, kdy vládní strany v celé řadě měst uspěly, ale i to, že volební účast se dramaticky neliší od volební účasti v poklidném roce 2018, dokonce je o dle předběžných výsledků o procento nižší. To nenaznačuje, že by energetická krize, ruská agrese na Ukrajině či inflace mobilizovala nespokojený segment české společnosti. Ano, v Praze ANO i SPD relativně získala, ale na úkor již zmizelých stran KSČM a ČSSD.

Hlavně na KSČM se dnes zcela zapomíná. Jedná se o malý voličský přesun, ale v kontextu voleb, kdy se SPD poprvé dostala do pražského zastupitelstva, je možné jej prezentovat jako vítězství, což již Tomio Okamura dělá. SPD navýšila procentuální zisky i v jiných městech, ale právě díky tomu, že protestní volič neměl alternativu. Navíc v těchto městech již nekandidovaly další obskurní strany, jako tomu bylo v dobách uprchlické krize. 

Celkové výsledky lze interpretovat různě. Podíly hlasů jsou zkreslené, protože zatímco ANO kandidovalo samostatně, vládní strany byly v několika koalicích. Na ČT24 pak běží výsledky pro kandidátní listiny SPOLU, ODS+KDU-ČSL, ODS+TOP09, TOP09+ODS a nezávislí a podobné formální kandidátní listiny. Tyto statistiky nejsou logicky relevantní.

Na druhou stranu počty získaných mandátů zase zkreslují malé obce, v této statistice vede tradičně KDU-ČSL a STAN. Z tohoto důvodu nemůžeme technicky spočítat vítěze voleb. To bude ten, kdo se za něj prohlásí a koho veřejnost sama subjektivně bude chápat jako vítěze. Velkou roli zde mají i média a různí komentátoři. Korektní politolog ale nemůže říci jinak než že vítěze nelze objektivně určit. 

Jak hodnotíte výsledky voleb v Praze? Čeká Pražany zásadní změna? Podle aktuálních výsledků to na druhé funkční období pro dosavadního primátora Zdeňka Hřiba nevypadá.

V Praze se jedná o očekávatelný výsledek, kterým ale pár týdnů před volbami trochu zamíchal kandidát na primátora pan Svoboda. SPOLU by při podařené kampani mohla mít daleko více hlasů. Nestalo se tak. Jak SPOLU, tak Piráti v Praze soupeří s lokálním fenoménem panem Čižinským a hnutím Praha Sobě.

Bez něj by drtivě porazili ANO a ANO by nemělo jedinou šanci mluvit o nějakém úspěchu. Jiná věc je koaliční vyjednávání, tam to bude složité, protože pan Hřib se nezdá být konsenzuálním politikem, ale třeba se pletu. Praha je technicky kraj, má velký byrokratický aparát, se spoustou inovativních návrhů přicházejí i úředníci nebo různé přidružené instituty a agentury.

Nečekám nějaké velké změny, i ODS se bude muset přizpůsobit tomu, že obyvatelé budou chtít moderní metropoli konkurující Vídní, Berlínu, Mnichovu, ne postkomunistický skansen.

Na čem je založená velká převaha KDÚ-ČSL na východě území?

Jednoduše na religiozitě a historických vazbách, rodinné tradici, kdy členství v KDU-ČSL se tzv. dědí. 

Mohl byste nějak stručně vysvětlit, jak přesně funguje toto sčítání hlasů u komunálních voleb? Jak vidím, ANO má cca 17 milionů hlasů ale jen 1564 mandátů, zatímco křesťanští demokraté se zhruba 2 miliony mají přes 2700 mandátů.

Hlasy nejsou srovnatelné, v každém městě má volič jiný počet hlasů dle velikosti zastupitelstva. Čísla to jsou irelevantní a zkreslující. Technicky tak nejsme schopni ani spočítat, kolik měla každá strana voličů. Můžeme udělat jen statistický a pro mnoho stran velmi nepřesný odhad.

Důvod je ten, že celá řada voličů zakřížkuje kandidátní listinu, ale udělí další křížky ostatním kandidátům, což je současně jak preferenční hlas pro kandidáta, tak ale v prvé řadě hlas pro danou kandidátní listinu jako celek. ČSÚ navíc zveřejňuje údaj o počtu sečtených okrsků, ne hlasů. 

Tyto volby se dlouhodobě vyznačují nízkou účastí. Proč tomu tak je, když právě tyto volby mají potenciál být pro občany nejdůležitější?

Volební účast je nižší ve velkých městech, kde lidé nevnímají komunální politiku jako důležitou. Ve velkých městech není jasný vztah občana a jeho zastupitele, vše je více vzdálené než na malé obci. Větší města jsou logicky více anonymní, a přece jen mají pořád méně pravomocí, než vláda ČR. Proto ta nižší důležitost. 

To samé u senátních – horní komora parlamentu je základem demokratického zřízení, ale přesto nakonec k urnám chodí nízký poměr lidí. 

Opět to pramení z nižší míry pravomocí Senátu. Lidé to vnímají. Na druhou stranu v těchto volbách chodí disproporčně více vzdělaných voličů, proto jsou úspěšní středopravicové strany. To má pak za následek, že politici levicových nebo populistických stran včetně prezidenta Zemana tuto instituci zpochybňují.

A dostáváme se k tomu, že lidé s nižším vzděláním nevidí důvod zde volit. Necítí se být senátory zastupováni. Senát také vznikl později. Zvýšit volební účast se podaří asi jen kvalitním občanským vzděláváním, či institucionální reformou.    

Proč mají senátní volby dvě kola? Nejsou to zbytečné náklady navíc, když už mají svého vítěze po kole prvním? Přece jen volby do PS také mají jen jedno kolo...

Do horních komor se tradičně volí zcela odlišný systém než do dolních komor. Důvod je ten, že má Senát jinou funkci. Jedná se o pojistku demokracie, složení by mělo být stabilnější a dávat nám nějakou kontinuitu, proto obměna jen jedné třetiny. Druhé kolo zajistí, že vyhraje skutečně kandidát s výraznou podporou voličů.

Kdyby bylo jen jedno kolo, může se nám stát, že vyhraje kandidát třeba jen s relativní většinou třeba pět procent hlasů. Osobně se ale kloním pro změnu volebního systému, myslím si, že by český volič mohl zvládnout australský model, či irský. V těchto zemích se jedná o volební systémy zavedené již v 19. století, kdy byla nižší gramotnost obyvatel. 

V Jihlavě se střetli dva hlavní kandidáti do Senátu – Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (ANO). Dosavadní předseda sice první kolo vyhrál, Nagyová ovšem dostala poměrně vysoký počet hlasů. Mluví se o tom, že se chce zvolením do Senátu zbavit zodpovědnosti za Čapí hnízdo a získat imunitu. Může v tom "mít prsty" také pan poslanec Babiš?

Je to možný důvod, nevím. Paní Nagyová (Mayerová) byla aktivní v lokální politice, což je základní kvalifikací pro kandidaturu do Senátu, ale bude to mít těžké. V druhém kole je nižší účast a disproporčně nechodí více lidé s nižším vzděláním, tedy voliči hnutí ANO. Osobně jsem na duel hodně zvědavý, protože vypoví něco o etice české společnosti a toleranci vůči klientelismu a korupci. 

Související

Moldavsko

Moldavské prezidentské volby ovlivnily rozsáhlé zásahy z Ruska

Moldavské prezidentské volby se ocitly pod tlakem zahraničního vměšování. Podle úřadů a poradce moldavské prezidentky pro národní bezpečnost došlo k "rozsáhlým zásahům" ze strany Ruska, které mohou výrazně ovlivnit výsledky druhého kola voleb. Tento vývoj vyvolává obavy, protože boj o prezidentské křeslo je vyhrocený, a probíhá v atmosféře geopolitického napětí.

Více souvisejících

Volby rozhovor Jakub Lysek

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 39 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy