ROZHOVOR | Ukázalo se, že komunální volby nejsou referendem o vládě. Energetická krize společnost nemobilizovala, říká politolog

Lídři ANO a SPD hovořili o komunálních volbách jako o vysvědčení vlády či referendu o současné vládě. Na základě výsledků sice můžeme vidět procentní převahu hnutí ANO, nicméně dle počtu mandátů je strany koalice SPOLU a PirSTAN vysoce překonávají. Jak tedy hodnotíte procentuální neúspěch stran vládní koalice, ale co do mandátů tak zase její ohromný úspěch?

Rozhodně se ukázalo, že komunální volby nejsou referendem o vládě. To ukazují nejenom výsledky voleb, kdy vládní strany v celé řadě měst uspěly, ale i to, že volební účast se dramaticky neliší od volební účasti v poklidném roce 2018, dokonce je o dle předběžných výsledků o procento nižší. To nenaznačuje, že by energetická krize, ruská agrese na Ukrajině či inflace mobilizovala nespokojený segment české společnosti. Ano, v Praze ANO i SPD relativně získala, ale na úkor již zmizelých stran KSČM a ČSSD.

Hlavně na KSČM se dnes zcela zapomíná. Jedná se o malý voličský přesun, ale v kontextu voleb, kdy se SPD poprvé dostala do pražského zastupitelstva, je možné jej prezentovat jako vítězství, což již Tomio Okamura dělá. SPD navýšila procentuální zisky i v jiných městech, ale právě díky tomu, že protestní volič neměl alternativu. Navíc v těchto městech již nekandidovaly další obskurní strany, jako tomu bylo v dobách uprchlické krize. 

Celkové výsledky lze interpretovat různě. Podíly hlasů jsou zkreslené, protože zatímco ANO kandidovalo samostatně, vládní strany byly v několika koalicích. Na ČT24 pak běží výsledky pro kandidátní listiny SPOLU, ODS+KDU-ČSL, ODS+TOP09, TOP09+ODS a nezávislí a podobné formální kandidátní listiny. Tyto statistiky nejsou logicky relevantní.

Na druhou stranu počty získaných mandátů zase zkreslují malé obce, v této statistice vede tradičně KDU-ČSL a STAN. Z tohoto důvodu nemůžeme technicky spočítat vítěze voleb. To bude ten, kdo se za něj prohlásí a koho veřejnost sama subjektivně bude chápat jako vítěze. Velkou roli zde mají i média a různí komentátoři. Korektní politolog ale nemůže říci jinak než že vítěze nelze objektivně určit. 

Jak hodnotíte výsledky voleb v Praze? Čeká Pražany zásadní změna? Podle aktuálních výsledků to na druhé funkční období pro dosavadního primátora Zdeňka Hřiba nevypadá.

V Praze se jedná o očekávatelný výsledek, kterým ale pár týdnů před volbami trochu zamíchal kandidát na primátora pan Svoboda. SPOLU by při podařené kampani mohla mít daleko více hlasů. Nestalo se tak. Jak SPOLU, tak Piráti v Praze soupeří s lokálním fenoménem panem Čižinským a hnutím Praha Sobě.

Bez něj by drtivě porazili ANO a ANO by nemělo jedinou šanci mluvit o nějakém úspěchu. Jiná věc je koaliční vyjednávání, tam to bude složité, protože pan Hřib se nezdá být konsenzuálním politikem, ale třeba se pletu. Praha je technicky kraj, má velký byrokratický aparát, se spoustou inovativních návrhů přicházejí i úředníci nebo různé přidružené instituty a agentury.

Nečekám nějaké velké změny, i ODS se bude muset přizpůsobit tomu, že obyvatelé budou chtít moderní metropoli konkurující Vídní, Berlínu, Mnichovu, ne postkomunistický skansen.

Na čem je založená velká převaha KDÚ-ČSL na východě území?

Jednoduše na religiozitě a historických vazbách, rodinné tradici, kdy členství v KDU-ČSL se tzv. dědí. 

Mohl byste nějak stručně vysvětlit, jak přesně funguje toto sčítání hlasů u komunálních voleb? Jak vidím, ANO má cca 17 milionů hlasů ale jen 1564 mandátů, zatímco křesťanští demokraté se zhruba 2 miliony mají přes 2700 mandátů.

Hlasy nejsou srovnatelné, v každém městě má volič jiný počet hlasů dle velikosti zastupitelstva. Čísla to jsou irelevantní a zkreslující. Technicky tak nejsme schopni ani spočítat, kolik měla každá strana voličů. Můžeme udělat jen statistický a pro mnoho stran velmi nepřesný odhad.

Důvod je ten, že celá řada voličů zakřížkuje kandidátní listinu, ale udělí další křížky ostatním kandidátům, což je současně jak preferenční hlas pro kandidáta, tak ale v prvé řadě hlas pro danou kandidátní listinu jako celek. ČSÚ navíc zveřejňuje údaj o počtu sečtených okrsků, ne hlasů. 

Tyto volby se dlouhodobě vyznačují nízkou účastí. Proč tomu tak je, když právě tyto volby mají potenciál být pro občany nejdůležitější?

Volební účast je nižší ve velkých městech, kde lidé nevnímají komunální politiku jako důležitou. Ve velkých městech není jasný vztah občana a jeho zastupitele, vše je více vzdálené než na malé obci. Větší města jsou logicky více anonymní, a přece jen mají pořád méně pravomocí, než vláda ČR. Proto ta nižší důležitost. 

To samé u senátních – horní komora parlamentu je základem demokratického zřízení, ale přesto nakonec k urnám chodí nízký poměr lidí. 

Opět to pramení z nižší míry pravomocí Senátu. Lidé to vnímají. Na druhou stranu v těchto volbách chodí disproporčně více vzdělaných voličů, proto jsou úspěšní středopravicové strany. To má pak za následek, že politici levicových nebo populistických stran včetně prezidenta Zemana tuto instituci zpochybňují.

A dostáváme se k tomu, že lidé s nižším vzděláním nevidí důvod zde volit. Necítí se být senátory zastupováni. Senát také vznikl později. Zvýšit volební účast se podaří asi jen kvalitním občanským vzděláváním, či institucionální reformou.    

Proč mají senátní volby dvě kola? Nejsou to zbytečné náklady navíc, když už mají svého vítěze po kole prvním? Přece jen volby do PS také mají jen jedno kolo...

Do horních komor se tradičně volí zcela odlišný systém než do dolních komor. Důvod je ten, že má Senát jinou funkci. Jedná se o pojistku demokracie, složení by mělo být stabilnější a dávat nám nějakou kontinuitu, proto obměna jen jedné třetiny. Druhé kolo zajistí, že vyhraje skutečně kandidát s výraznou podporou voličů.

Kdyby bylo jen jedno kolo, může se nám stát, že vyhraje kandidát třeba jen s relativní většinou třeba pět procent hlasů. Osobně se ale kloním pro změnu volebního systému, myslím si, že by český volič mohl zvládnout australský model, či irský. V těchto zemích se jedná o volební systémy zavedené již v 19. století, kdy byla nižší gramotnost obyvatel. 

V Jihlavě se střetli dva hlavní kandidáti do Senátu – Miloš Vystrčil (ODS) a Jana Nagyová (ANO). Dosavadní předseda sice první kolo vyhrál, Nagyová ovšem dostala poměrně vysoký počet hlasů. Mluví se o tom, že se chce zvolením do Senátu zbavit zodpovědnosti za Čapí hnízdo a získat imunitu. Může v tom "mít prsty" také pan poslanec Babiš?

Je to možný důvod, nevím. Paní Nagyová (Mayerová) byla aktivní v lokální politice, což je základní kvalifikací pro kandidaturu do Senátu, ale bude to mít těžké. V druhém kole je nižší účast a disproporčně nechodí více lidé s nižším vzděláním, tedy voliči hnutí ANO. Osobně jsem na duel hodně zvědavý, protože vypoví něco o etice české společnosti a toleranci vůči klientelismu a korupci.